Expert: Rámy a zákazy zbraní útokům masových vrahů nezabrání

Bariéry, kontrolní rámy a stanoviště nejsou podle mezinárodního policejního instruktora Pavla Černého řešením, které by do budoucna zabránilo opakování případů podobných střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z minulého týdne. Fronty, které by u nich vznikaly, by byly také terčem, popřípadě by si útočník vybrat jiné cíle v okolí, řekl Černý v rozhovoru s ČTK.

Řešení podle něj neznamenají ani zákazy držení zbraní nebo plošné psychotesty pro držitele zbrojních průkazů. Přínos by naopak měla cvičení a školení připravující na novodobé bezpečnostní hrozby. Černý mimo jiné vede platformu Liga Libe, která zastupuje zájmy vlastníků legálních zbraní.

»Určitě by nepomohly nějaké bariéry, rámy, kontrolní stanoviště všude možně. Ten člověk by udeřil třeba v obchodním centru, na sportovišti, v metru,« řekl Černý. Šlo by o nemalé výdaje na neúčinná opatření, která by omezovala běžný život. Útočník by se navíc nenechal odzbrojit vrátným u kontroly ve škole, dodal. »Ten by byl první obětí střelby,« uvedl Černý. Fronty na začátku výuky by navíc mohly být vítaným cílem. »Místo aby takový střelec musel vyhledávat lidi po celé budově, měl by je na jednom místě,« vysvětlil.

Zamezit podobnému útoku by nepomohl ani zákaz držení zbraní s výjimkou členů bezpečnostních složek, který navrhovali v petici studenti. »Pokud by se ten člověk nedostal k legální soukromé zbrani, byl by ve fázi, kdy by to dokonal něčím jiným,« uvedl Černý. Zmínil, že i Olga Hepnarová v roce 1973 úmyslně vjela s nákladním autem mezi lidi na tramvajové zastávce poté, co zjistila, že se nedostane tak snadno ke zbrani.

Pomoci by mohla naopak příprava na podobné události, určitá branná výchova zaměřená na aktuální hrozby. »Taková branná příprava moderního věku, což je úkol ministerstva školství, v podobě školení, výcviku, přípravy,« uvedl Černý.

Zahrnovat musí už i to, jak se lidé dozvědí, že jsou v nebezpečí. Prastaré rozhlasy bývají podle Černého zkušeností často nefunkční a jiný systém než běhání po škole pak neexistuje. »Učebny se často nedají zamykat zevnitř, nikdo vlastně neví, jak reagovat, jak se schovat, zabarikádovat, jít z úhlu střelby,« dodal. Příprava by měla obsáhnout i to, jak kontaktovat bezpečnostní složky a připravit se na jejich příchod.

Někteří lidé přítomní na FF UK zmiňovali, že sice slyšeli nezvyklé zvuky, ale výuka při střelbě třeba i v sousedním patře pokračovala. Využití by podle Černého našel i systém, který by vyslal na mobilní zařízení v určitém okruhu varování, co se děje. »Lidé v okolí náměstí nebo budovách fakulty by se dozvěděli, že probíhá střelba,« řekl. Zpráva by pak obsahovala i instrukce, jak se zachovat.

Zásadní roli při ochraně měkkých cílů mohou hrát i policisté mimo službu, uvedl Černý. »Devadesát procent policistů mimo pracovní dobu, kteří mají pochopitelně povinnost zakročit, a to nejen při takovéto události nebo jiném trestném činu, nemá čím zakročit,« uvedl. Dříve mohl policista při osobním volnu nosit služební zbraň, když mu to nadřízení přímo nezakázali, dnes to naopak vyžaduje výslovné povolení. »Chtělo by to apelovat na policejní špičky, aby se tyto nesmyslné předpisy změnily,« dodal.

Za vhodné by považoval i to, aby měli první policisté na místě k dispozici dlouhou zbraň. »Nemyslím tím ty, které nyní mají, tedy samopaly HK MP5. Jsou sice velké, ale jsou na stejný náboj, jako má jejich služební pistole,« uvedl. Taková zbraň je prakticky nepoužitelná k potřebně rychlé eliminaci pachatele na 100 až 150 metrů, doplnil. »Kdyby tam vhodná zbraň od počátku byla, ten člověk by tam (na ochozu FF UK) neběhal, ale vmžiku by byl eliminován,« dodal Černý.

V Česku je podle Černého centrální registr zbraní na špičkové úrovni, policie z něj může mít v kterýkoliv okamžik potřebné údaje, a to včetně informací o nabývání zbraní i nákupech střeliva. Stát by ovšem mohl přemýšlet o tom, že by už dopředu elektronicky evidoval balistické stopy každé legální soukromé zbraně, dodal Černý. Balistická expertiza minulý týden prokázala shodu zbraně využité k vraždě dvou lidí v Klánovickém lese z 15. prosince se zbraní z domu, kde bydlel střelec z FF UK. Stalo se to ale až po střelbě na fakultě, která stála život 14 lidí a střelce.

(čtk)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy