Krátit podporu v nezaměstnanosti lidem, kteří celý život pracovali, není fér

Se záměrem ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) snížit podpory v nezaměstnanosti nesouhlasí odbory. Podpora je podle nich už nyní v evropském srovnání nízká a pobírá ji jen asi třetina všech uchazečů o zaměstnání. Návrh není fér ani podle bývalé předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM). Může poškodit lidi, kteří dlouhá léta pracovali, do systému přispívali a nyní se dostali na ulici.

Jurečka o omezení podpory v nezaměstnanosti mluvil ve středu po jednání vlády se zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV), konkrétní změny ale neoznámil.

Jiří Vaňásek z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) na dotaz ČTK uvedl, že k 30. září pobíralo podporu v nezaměstnanosti zhruba 74 500 lidí, což je 29 procent všech uchazečů o zaměstnání. Průměrně se podpora vyplácí tři měsíce, tedy jen část doby, po kterou je na ni nárok, řekl. »Průměrně uchazeči o zaměstnání pobírají 9950 korun měsíčně, tedy se rozhodně nejedná o ‚štědrý systém‘, jak uvedl pan ministr Jurečka. Maximální částku 21 488 korun pobíralo pouze 3513 uchazečů o zaměstnání naopak minimální částku 4500 korun 16 616 uchazečů o zaměstnání,« uvedl Vaňásek.

Podle něj lze v principu podpořit snahu o rychlejší nástup lidí do zaměstnání. »Ale je třeba se zaměřit na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných jež je v evidenci úřadu práce asi 90 000. Tito lidé však jsou v evidenci déle než 12 měsíců a podporu v nezaměstnanosti již nepobírají,« řekl Vaňásek.

Kritizoval také načasování úprav v době očekávané hospodářské recese. »ČMKOS nemůže souhlasit s takovýmto návrhem, a to zejména v době, kdy jsou vážné obavy, že může docházet k propouštění zaměstnanců. Z řady studií vyplývá, že 25 procent zaměstnavatelů je připraveno propouštět a dvě třetiny nebudou dále nabírat nové zaměstnance,« uvedl.

Neházet všechny nezaměstnané do jednoho pytle

Záměr v rozhovoru pro iportaL24.cz kritizovala také Vostrá. »Pro řadu občanů, kteří chodí do práce a říkají si: nezaměstnaní jsou doma a berou dávky, to určitě zní líbivě, ale tak jednoduché to není. Nemyslím si, že je to fér vůči člověku, který 25 let pracoval, jeho firma skončí a on se ve věku 50 let a více dostane na ulici, když všichni víme, že si jen těžko bude hledat nové zaměstnání,« řekla Vostrá s tím, že se rozhodně nesmí nezaměstnaní házet do jednoho pytle.

Je podle ní nefér, aby lidem, kteří 20 i více let pracovali, odváděli odvody do systému, najednou, když se dostanou do situace, že ztratí zaměstnání, byly kráceny dávky. »Jsem přesvědčená, že většina těchto lidí tuto situaci nese špatně, protože jsou zvyklí pracovat. To, aby se jim po dvou měsících, když nenajdou práci, snižovala podpora v nezaměstnanosti, není podle mě správné, není to solidární a myslím si, že takhle by se postupovat nemělo,« dodala Vostrá. Je proto velmi zvědavá, jak chce Jurečka tento záměr prosadit, tak, aby nepoškodil lidi, kteří dlouhá léta pracovali a do systému přispívali.

Před přijetím návrhů Jurečky a NERV varovali také zástupci ČSSD.

Motivovat lidi rychle si hledat práci

Jurečka ve středu řekl, že při nejnižší nezaměstnanosti v EU a velké poptávce na tuzemském pracovním trhu chce snížit poměrně štědrou podporu v nezaměstnanosti. »Abychom lidi motivovali si hledat práci velmi rychle. Pracujeme na tom návrhu a chci, abychom jej dokázali uvést v účinnost třeba v průběhu prvního pololetí příštího roku,« řekl.

Jurečka po jednání vlády s NERV mluvil také o úpravě kurzarbeitu. Když se pomoc v době částečné práce aktivuje a bude finančně nákladná, měla by podle něj být i finančně návratná. Odbory podle Vaňáska nemají výhrady k nařízení vlády, které by řešilo spuštění kurzarbeitu v případu nedostatku plynu a zavedení sytému regulace jeho dodávek. Chybí jim ale opatření, které by řešilo kurzarbeit v případě, že firmy v důsledku zdražení energií nebudou moct nadále plnit své zakázky. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci se státním příspěvkem na mzdy.

NERV ve středu vládě představil své návrhy na dlouhodobé zlepšení salda veřejných financí. Jsou mezi nimi plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu či omezení některých státních podpor. Konečné rozhodnutí o návrzích bude na politickém rozhodnutí vlády, členové kabinetu se zatím k jednotlivým opatřením nechtěli vyjadřovat.

(jad)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy