Maďarsko, Polsko a Slovensko po hrozbách Ukrajiny vystoupily z obilné platformy EK

Bratislava, Budapešť a Varšava se v reakci na výhrůžky Kyjeva, který si bude stěžovat u Světové obchodní organizace (WTO) na embargo uvalené těmito zeměmi na dovoz obilí z Ukrajiny, rozhodly přestat se účastnit práce koordinační platformy EK k problematice ukrajinských dodávek obilí. Informovala o tom Polská tisková agentura (PPA) s odvoláním na zdroje v EU.

»Polsko, Maďarsko a Slovensko odmítají pracovat v rámci platformy z důvodu procesní opatrnosti a skutečnosti, že Ukrajina by mohla informace poskytnuté v rámci koordinační platformy použít proti těmto třem zemím v řízeních WTO,« řekl agentuře PAP zdroj z EU.

Platformy se zúčastnili zástupci EK, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska, Maďarska, Polska, Rumunska a Ukrajiny. Jednání se konala v Bruselu.

Na pozadí odmítnutí EK prodloužit embargo po 15. září Budapešť, Bratislava a Varšava prodloužily zákaz dovozu ukrajinských zemědělských produktů na národní úrovni.

Taras Kachka, náměstek ukrajinského ministra hospodářství a zástupce pro obchod, uvedl, že Kyjev v pondělí zahájil proces podání žaloby u WTO proti Maďarsku, Polsku a Slovensku kvůli prodloužení zákazu v rozporu s rozhodnutím Evropské komise, která jej od 15. září zrušila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je kategoricky proti jakémukoli dalšímu omezování vývozu obilí. Podle něj Evropská komise porušuje sliby, ustanovení asociační dohody a podmínky volného trhu, a proto je Kyjev připraven hájit svá práva soudní cestou.

Zrušení embarga

V dubnu Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko zakázaly dovoz obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Později tato omezení zrušily výměnou za rozhodnutí Evropské komise (EK) uvalit nejprve embargo na pšenici, kukuřici, řepku a slunečnicová semena z Ukrajiny do 5. června a poté do 15. září. V červenci těchto pět zemí požádalo Evropskou komisi o prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí do konce roku s tím, že by mělo směřovat na tradiční trhy v Asii a Africe. V srpnu Maďarsko varovalo, že v opačném případě nejen zachová embargo na dovoz obilí, ale rozšíří ho i na dalších 20 druhů zemědělských produktů z Ukrajiny.

EK však 15. září rozhodla, že embargo na obilí a další zemědělské produkty z Ukrajiny neprodlouží. Místo toho EK požadovala od Kyjeva akční plán, který by zabránil narušení trhu v zemích EU.

Maďarsko

Budapešť uvalila zákaz dovozu 24 zemědělských produktů z Ukrajiny, včetně pšenice, žita, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a rostlinného oleje, obilovin, dále masa a zpracovaných masných výrobků, různé zeleniny, vajec a medu. Zároveň je nadále povolen tranzit ukrajinských zemědělských produktů přes maďarské území, ale přeprava každé zásilky v rámci země nebude trvat déle než 15 dní.

Maďarský ministr zemědělství István Nagy ujistil, že maďarská vláda bude i nadále chránit zájmy zemědělců postižených dodávkami ukrajinského obilí za dumpingové ceny. Poznamenal, že cílem Kyjeva není prodávat obilí do zemí třetího světa, ale nyní ukrajinské zemědělské společnosti usilují o ovládnutí evropského trhu. Ukrajinské zemědělské produkty navíc nemusí splňovat stejně přísné požadavky jako produkty vyráběné v EU.

Nagy poznamenal, že Maďarsko zavedlo zákaz dovozu z Ukrajiny nejen obilí, ale i 20 dalších zemědělských produktů, protože »problémy podobné ukrajinskému dumpingu s obilím se objevily i v jiných odvětvích«. Budapešť navrhla, že bude společným úsilím EU dotovat přepravu ukrajinského obilí přes evropské území, aby mohlo opustit region a dostat se na tradiční trhy. Nagy zdůraznil, že »obilí nemůže být nástrojem války«. Podle něj je důležité, »aby i přes blokádu černomořských přístavů bylo obilí dodáno tam, kde by mělo být zdrojem života«.

Polsko

Polské úřady prodloužily zákaz dovozu obilí z Ukrajiny, ale nařízení se netýká tranzitu obilí z Ukrajiny do třetích zemí. Premiér Mateusz Morawiecki k situaci uvedl, že Varšava nebude »poslouchat Berlín a Brusel« a hodlá jednat »v zájmu polských agrárníků«.

Podle Kachky bude Kyjev nucen reagovat na kroky Varšavy a zavést zákaz dovozu ovoce a zeleniny z Polska.

Slovensko

K zákazu dovozu ukrajinského obilí se připojilo také Slovensko. Jak uvedla slovenská televize, Bratislava je povinna zajistit zaměstnanost svým zemědělcům, jejichž kvalitní produkty konkurují levnému ukrajinskému obilí. Kromě toho se u některých šarží výrobků z Ukrajiny, které se na Slovensko dostaly dříve, zjistilo, že obsahují zdraví škodlivé látky.

Bulharsko

Bulharský parlament rozhodl o povolení dovozu obilí z Ukrajiny a tuto iniciativu podpořila i vláda. Premiér Nikolaj Denkov prohlásil, že vláda je připravena k dialogu se zemědělci, ale agrárníci pozvání k diskusi odmítli a vyhlásili ultimátum, pohrozili blokádou a požadovali zákaz dodávek ukrajinského obilí. Podle Denkova byl hlavní problém, o kterém protestující hovoří, vyřešen – bylo dosaženo dohody s Ukrajinou, že zavede vývozní omezení na některé produkty, aby nezpůsobila problémy agrárníkům v jednotlivých zemích.

V pondělí bulharští zemědělští výrobci zahájili masové protesty – na silnice vyjela těžká technika včetně traktorů a kombajnů. Na 47 místech v zemi byla nejméně na hodinu zablokována doprava. Na 19. září je plánována rozsáhlá akce v Sofii.

Rumunsko

Rumunský premiér Marcel Ciolacu prohlásil, že je připraven zavést 30denní zákaz dovozu ukrajinského obilí do země, pokud Kyjev požádá o vývoz do Rumunska. Podle něj dosud »nebyl do Rumunska dovezen ani jeden kilogram pšenice nebo jiné plodiny«.

Mezinárodní reakce

EK v pondělí jednala s Ukrajinou o akčním plánu, který by měl Kyjev přijmout, aby zabránil výpadkům v dodávkách obilí.

Polská tisková agentura (PPA) citovala zdroje, podle nichž Kyjev předložil návrhy týkající se dovozu obilí zahrnující »systém vývozních povolení«, které však Polsko a sousední země neuspokojily.

Zástupkyně Evropské komise Miriam Garcia Ferrerová k rozhodnutí některých zemí EU uvalit jednostranný zákaz vývozu obilí z Ukrajiny uvedla, že Brusel situaci stále analyzuje.

Šéf německého ministerstva zemědělství Cem Ozdemir vyjádřil názor, že zákaz uvalený Budapeští, Bratislavou a Varšavou je neslučitelný s legislativou EU.

Podobný názor vyjádřil i španělský ministr zemědělství Luis Planas. Podle něj jsou rozhodnutí Maďarska, Slovenska a Polska nejen chybou, ale jsou také v rozporu »se zákony společenství a zásadami jednotného trhu«.

V souvislosti se současnou situací Francie oznámila, že hodlá vyčlenit 40 milionů eur pro Světový potravinový program OSN na vývoz obilí z Ukrajiny do Nigérie a Súdánu.

(jb, TASS)

Související články

3 KOMENTÁŘŮ

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy