Šéfka strany Bratři Itálie (FdI) a budoucí italská premiérka premiérka Giorgie Meloniové budí kontroverze. Styl politiky konzervativní katolička odmítající potraty a migraci prý v mnohém připomíná Viktora Orbána.
- Po vítězství středopravicového bloku v nedělních parlamentních volbách, ve kterém je její strana nejsilnějším uskupením, Meloniová uvedla, že je připravená vládnout. Díky úsilí této plamenné řečnice strana FdI již řadu měsíců vedla s přehledem všechny průzkumy a nyní je poprvé v poválečných dějinách Itálie favoritem na premiéra zástupce strany, jejíž kořeny sahají do fašistického hnutí.
- Vědoma si obav, které tato skutečnost vyvolává, se Meloniová v uplynulých měsících snažila rozptýlit strach, že by se země pod jejím vedením stala nevypočitatelnou či se vrátila k fašismu. »Italská pravice předala fašismus před desítkami let dějinám a jednoznačně odsoudila potlačení demokracie a ostudné protižidovské zákony,« uvedla v létě. Rovněž v poslední době celkově zmírnila svou rétoriku, styl a obsah.
- Autorka známého projevu »Jsem Giorgia, jsem žena, jsem matka, jsem křesťanka« se angažuje i na evropské úrovni. Od roku 2020 je předsedkyní strany Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejímiž členy jsou mimo jiné i česká Občanská demokratická strana (ODS) a polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Je jí blízké pojetí politiky, jak ho ztělesňuje maďarský premiér Viktor Orbán, a podobně jako on i Meloniová obhajuje tradiční křesťanské hodnoty, odmítá umělé potraty, kritická je i vůči posílení práv sexuálních menšin.
- Tato italská novinářka a politička má i vládní zkušenosti, ve čtvrtém kabinetu Silvia Berlusconiho v letech 2008 až 2011 byla ministryní pro mládež, tehdy ještě jako členka jeho strany Lid svobody. V roce 2012 spoluzaložila národně konzervativní Bratry Itálie, o dva roky později stanula v jejich čele.
- Do světa politiky směřovala Meloniová od raného mládí. Narodila 15. ledna 1977 v Římě, její otec pochází ze Sardinie, matka ze Sicílie. V roce 1992, tedy v 15 letech, vstoupila do Fronty mladých (mládežnické organizace neofašistického Národního sociálního hnutí založeného pohrobky Benita Mussoliniho), o čtyři roky později už byla celonárodní šéfkou Studentské akce. V roce 1998 ji zvolili radní, v úřadu setrvala do roku 2002. V tomto období také pracovala jako vychovatelka, číšnice a barmanka v jednom z nejznámějších nočních klubů v Římě s názvem Piper Club.
- Poslankyní se stala v roce 2006, v necelých 30 letech – a rovnou jako nejmladší politička v dosavadní historii zasedla na pozici místopředsedkyně dolní komory. Od té doby byla do parlamentu třikrát znovuzvolena.
- Meloniové strana se podle svého programu soustředí »vždy a na prvním místě na Itálii«, staví se ostře proti imigraci. Politička brání tradiční rodinu, kritizuje adopci dětí homosexuálními páry, nelíbí se jí rituální strhávaní soch rozvášněnými davy ani okázalá politická korektnost.
- O obavách z možného návratu fašismu Meloniová hovoří s oblibou jako o »starých krámech«. Tvrdí, že se nedívá do minulosti, ale pouze do budoucnosti. Zdůrazňuje, že její ambicí je prosadit »normální věci« jako odklon od globalizace, energetickou suverenitu země a podporu výrobků se značkou »Made in Italy«. Také už neprosazuje odchod země z Evropské unie.
- V předvolební kampani se také vyslovila, že by ráda změnila ústavu. Podle jejích představ by měl mít prezident silnější postavení, být volený přímo občany jako ve Francii a vést vládu. »Působí opravdově a mnozí na ní oceňují, že neslevuje ze svých zásad, nedělá kompromisy,« prohlásil o ní Lorenzo Castellani, politický analytik z římské univerzity Luiss. A upozorňuje, že Meloniová dokázala v poslední době obratně manévrovat tak, aby přetáhla příznivce od pravicové konkurence.
- Podle některých komentátorů skutečnost, že Meloniová nemá problém s principy a osobami blízkými období italského fašismu, jí současně i přihrává voliče. Kromě jejího vlastního působení v neofašistických spolcích během mladých let uvedla v roce 2019 do volební kampaně před eurovolbami kandidáta FdI Caia Mussoliniho, pravnuka italského diktátora se slovy: »Je to zkušený profesionál, patriot jako já, bude hájit národní zájmy.«
- Vedle setrvalého důrazu na národ, tradice a pořádek napomáhá Meloniové podle médií ještě jedna věc: italská politika byla vždy primárně doménou mužů a její stále ještě mladá tvář přináší, přinejmenším vizuálně, na pódia nový vítr.
- Politické postoje Meloniové jsou shrnuty v loni vydané knize nazvané Já jsem Giorgia (s podtitulem Mé kořeny, mé názory), která se po několik týdnů držela v desítce nejprodávanějších titulů v Itálii. V knize se autorka současně ostře ohrazuje proti tomu, aby její strana byla spojována s fašismem. Úzkostlivě se snaží, aby od členů její strany nezněly žádné rasistické či xenofobní komentáře. Krátce před letošními parlamentními volbami vyloučila jednoho člena, který otevřeně vyzdvihoval Adolfa Hitlera.
- Meloniová je věřící katolička a má jednu dceru, jejímž otcem je italský televizní novinář Andrea Giambruno. Narození dcery pro ni bylo klíčovým životním milníkem. Ve své biografii o svém mateřství hodně pojednává. I na vlastní politiku nahlíží optikou, co přinese její šestileté dceři.
- Pravděpodobná první italská premiérka má ráda plyšáky, japonské kreslené filmy, víly, elfy a vůbec svět fantasy. Každoroční slavnost FdI, kde se schází s příznivci, se nazývá »Atreju«. Jmenuje se podle Átreje, fiktivní hlavní postavy z románu Nekončený příběh Michaela Endeho.
(cik)