AKTUALIZUJEME
Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit 71letý lídr teroristické skupiny Al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to dnes americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí byl zabit při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Tálibán hrubě porušil dohodu z Dauhá tím, že v Afghánistánu poskytl útočiště lídrovi teroristické skupiny Al-Káida. Podle agentury Reuters to dnes uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Zavahrí se stal novým šéfem Al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.
Biden v projevu z Bílého domu řekl, že Zavahrí měl na svědomí vraždy Američanů. »Nyní bylo spravedlnosti učiněno zadost. A tento teroristický vůdce již není. Lidé na celém světě se již nemusí bát zákeřného a odhodlaného vraha,« řekl americký prezident, který se nyní zotavuje z nemoci covid-19. »Dnes večer dáváme znovu jasně najevo, že bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat, bez ohledu na to, kde se skrýváte, pokud jste hrozbou pro náš lid, Spojené státy vás najdou a odstraní,« poznamenal.
Zpravodajská komunita podle Bidena po Zavahrím neúnavně pátrala za vlád minulých tří amerických prezidentů, až jej vypátrala dříve tento rok poté, co se přestěhoval do centra Kábulu, aby mohl být s rodinou.
Mise byla podle Bidena pečlivě naplánována, aby se při ní minimalizovalo riziko, že budou zraněni civilisté. Prezident úder schválil minulý týden, jakmile byl informován, že nastaly optimální podmínky. Při nedělní operaci podle Bidena nezahynul nikdo ze Zavahríovy rodiny a nedošlo k žádným civilním obětem.
Agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké činitele píše, že Zavahrí zemřel po americkém úderu z dronu v Kábulu v neděli v 6.18 místního času (3.48 SELČ). Zpravodajský web televize CNN s odkazem na nejmenovaný zdroj z Bidenovy administrativy píše, že se terorista v době smrti nacházel na balkóně, kam na něj byly z dronu odpáleny dvě střely Hellfire.
Tálibán porušil dohodu z Dauhá
Bidenovo oznámení o úspěšné operaci uvítali zákonodárci z řad demokratů i republikánů. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová na twitteru mimo jiné napsala, že se svět díky odstranění tohoto teroristy stál bezpečnějším místem.
Likvidaci teroristy uvítalo také ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie. »Zavahrí plánoval teroristické operace, při kterých zahynuly tisíce nevinných lidí, včetně Saúdů,« uvedlo.
»Tváří v tvář neochotě nebo neschopnosti Tálibánu dodržovat své závazky budeme i nadále podporovat afghánský lid masivní humanitární pomocí a zasazovat se o ochranu lidských práv, zejména práv žen a dívek,« uvedl Blinken v prohlášení.
»Tálibán se bude muset zodpovídat za přítomnost Zavahrího v Kábulu poté, co ujistil svět, že teroristům z Al-Káidy neposkytne útočiště,« uvedl předseda výboru pro tajné služby americké Sněmovny reprezentantů Adam Schiff.
Egypťan Zavahrí, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 25 milionů dolarů, pomohl koordinovat útoky z 11. září 2001. Vražedná akce Al-Káidy v čele s bin Ládinem si v USA vyžádala smrt téměř 3000 lidí. Zabití jednoho z nejhledanějších teroristů má podle Bidena být i »dalším zadostiučiněním« pro rodiny obětí útoků z 11. září. Biden uvedl, že Zavahrí byl rovněž strůjcem dalších útoků nebo v nich sehrál klíčovou roli, a to včetně atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.
Zavahrího smrt podle agentury Reuters vyvolává otázky ohledně toho, zda Tálibán po loňském odchodu amerických sil a jejich spojenců z Afghánistánu poskytl lídrovi Al-Káidy útočiště. Podle nejmenovaného zdroje agentury představitelé Tálibánu o přítomnosti teroristy v Kábulu věděli. Mluvčí vlády Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid před Bidenovým oznámením potvrdil, že došlo k leteckému úderu a silně jej odsoudil s tím, že to porušuje »mezinárodní zásady«.
Agentura AP napsala, že podle vysoce postaveného představitele zpravodajských služeb patřil dům, v němž byl Zavahrí zabit, vysoce postavenému poradci Sirádžuddína Hakkáního, který ve vládě Tálibánu vede ministerstvo vnitra. Plánování operace podle téhož zdroje začalo před šesti měsíci, ale zintenzivnilo se v posledních dvou měsících.
V projevu 31. srpna 2021, poté, co poslední američtí vojáci opustili Afghánistán, Biden uvedl, že Spojené státy nepoleví v boji proti terorismu v Afghánistánu ani jinde. »Budeme pokračovat v boji proti terorismu v Afghánistánu a dalších zemích,« řekl šéf Bílého domu. »Jen k tomu nepotřebujeme vést pozemní válku,« dodal.
Teoretik terorismu byl vždy bin Ládinovým mentorem
Ajmán Zavahrí z Egypta se stal vůdcem teroristické sítě Al-Káida v červnu 2011 poté, co americké síly v květnu stejného roku zabily dosavadního vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. Po útocích z 11. září 2001, které Zavahrí pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu 25 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa Al-Káidy. Vystudovaný lékař Zavahrí, který v posledních letech často vyzýval muslimy k jednotě ve svaté válce, se od roku 2011 skrýval v Pákistánu a Afghánistánu. Zabit byl v neděli při americké operaci v Afghánistánu pomocí bezpilotního letounu.
V minulosti byl několikrát prohlášen za mrtvého. Podle červencové zprávy OSN se Zavahrího »zvýšený komfort a komunikační schopnosti shodovaly s loňským převzetím moci v Afghánistánu Tálibánem«.
Teoretik terorismu s hustým plnovousem a charakteristickými velkými brýlemi Zavahrí byl kromě útoku na USA 11. září 2011 strůjcem také dalších teroristických operací. Klíčový podíl měl zřejmě na atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.
»Zavahrí byl vždy bin Ládinovým mentorem, bin Ládin k němu vzhlížel,« řekl odborník na terorismus Bruce Hoffman z Georgetownské univerzity. Zavahrí byl podle něj džihádistou již od doby, kdy byl teenager.
V roce 2018 také vyzval ke svaté válce proti USA. Reagoval na tehdejší přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, o čemž rozhodl tehdejší prezident Donald Trump, když předtím uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Dříve třeba vyzval Egypťany, aby svrhli vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího, nebo odsoudil teroristický Islámský stát (IS) za brutální praktiky, včetně uřezávaní hlav, topení a upalování zaživa.
Po roce 2001 Zavahrí Al-Káidu přeměnil z centrálního plánovače teroristických útoků v jakési franšízové řetězce. Vedl sestavení sítě autonomních poboček Al-Káidy po celém blízkovýchodním regionu včetně Iráku či Saúdské Arábie, ale také severní Afriky, Somálska, Jemenu a Asie. V následujícím desetiletí Al-Káida inspirovala nebo se přímo podílela na útocích ve všech těchto oblastech a také v Evropě, Pákistánu a Turecku, a to včetně bombových útoků na vlaky v Madridu v roce 2004 a bombových útoků v Londýně v roce 2005.
S malým úspěchem se Zavahrí snažil využít vlnu povstání, která se od roku 2011 šířila arabským světem (tzv. arabské jaro). Islamisté se v některých zemích dostali do popředí, mezi nimi ale byly výrazné ideologické rozdíly a většinou byl program Al-Káidy odmítnut.
Zavahrí se narodil 19. června 1951 na bohatém předměstí Káhiry. Pocházel z rodiny lékařů a vzdělanců, jeho dědeček byl například velkým imámem univerzity při mešitě Al-Azhar, sám vystudoval medicínu a věnoval se lékařské praxi. Už od mládí se Zavahrí pohyboval mezi radikály a už jako patnáctiletý skončil ve vězení za členství v zakázaném Muslimském bratrstvu.
To ho ale neodradilo, podle egyptských úřadů měl podíl například na atentátu na bývalého egyptského prezidenta Anvara Sadata v roce 1981, za kterým stála Organizace islámské svaté války (Nový džihád). Zavahrí skončil před soudem a odseděl si tři roky za nelegální držení zbraně.
Dlouhou dobu (nejspíš již od roku 1973) stál v čele Nového džihádu, k Al-Káidě se přidal až na konci 90. let 20. století.
V roce 1999 byl ve své vlasti v nepřítomnosti souzen za aktivity spojené s Novým džihádem znovu, tentokrát nad ním vyřkli ortel smrti. V té době už ale Zavahrí pobýval dlouhá léta v zahraničí.
V emigraci žil Ajmán Zavahrí od roku 1985, kdy údajně odjel do Saúdské Arábie. V 80. letech se také setkal v Afghánistánu s Usámou bin Ládinem. Zavahrí měl poslední slovo v útocích na USA v září 2001, byl hledán i kvůli pumovým atentátům na americké ambasády v Africe v roce 1998, připisovalo se mu naplánování dalších mnoha teroristických útoků po celém světě v minulých letech.
Přehled teroristických vůdců zabitých americkými silami v posledních 15 letech (chronologicky):
Abú Músá Zarkáví – Původem jordánský expert na chemické a biologické zbraně a blízký spolupracovník Usámy bin Ládina byl zabit 7. června 2006 při americkém náletu na dům ve vesnici Hibhíb, asi 70 kilometrů severně od Bagdádu. Šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida, kterému bylo 39 let, patřil k nejhledanějším teroristům, jeho buňka se hlásila k řadě únosů a vražd provedených v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Zarkávímu se také přičítaly vraždy dvou rukojmí ze Spojených států. Po americkém vpádu do Iráku v roce 2003 stál za řadou krvavých atentátů, USA na jeho dopadení vypsaly odměnu 25 milionů dolarů. Americká armáda mu nakonec přišla na stopu díky sledování jeho duchovního vůdce Abdara Rahmána.
Usáma bin Ládin – Zakladatel teroristické sítě Al-Káida se po útocích z 11. září 2001 a invazi do Afghánistánu téměř deset let skrýval. Saúdskoarabského »krále teroru« vinili z řady útoků po celém světě již od roku 1998 a stejně dlouho se jej pokoušely najít západní bezpečnostní složky. Čtyřiapadesátiletý bin Ládin byl zabit 2. května 2011 při akci amerického komanda v Abbottábádu poblíž Islámábádu. Jeho mrtvé tělo bylo vhozeno do Arabského moře z paluby americké letadlové lodě Carl Vinson. Potomek stavebního magnáta Muhammada bin Ládina, který vyhlásil v 90. letech »svatou válku« USA a Západu, vedl nejprve boj proti sovětské okupaci Afghánistánu. Usáma bin Ládin si vytyčil dva hlavní nepřátele – arabské a muslimské režimy, které vládnou na základě mylné interpretace islámu, a Západ ohrožující islámské hodnoty. Již v roce 1988 založil síť Al-Káida (Základna), kterou vedl a které poskytoval finance na zbraně a komunikační techniku. Vůdcem sítě nebyl ale bin Ládin sám, řídil ji společně s Egypťanem Ajmánem Zavahrím a dalšími. Kromě 11. září stál za útoky na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998, atentátem na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 či sérií pumových útoků v Madridu v březnu 2004.
Anwar al-Awlaki – Radikální muslimský kazatel a americký občan byl šéfem jemenské odnože organizace Al-Káida, o likvidaci čtyřicetiletého teroristy se postaral 30. září 2011 americký bezpilotní letoun při náletu asi 140 kilometrů východně od metropole Saná. Americká rozvědka jej považovala za výkonného šiřitele ideologie teroristů. »Usáma internetu« své plamenné texty šířil na síti, vydával ale i klasický časopis v angličtině Inspiruj, ve kterém byly články typu Jak udělat bombu v maminčině kuchyni. Al-Awlaki studoval v Americe stavařinu a pedagogiku, nakonec se ale stal imámem. Působil v mešitách v USA, v roce 2004 se přemístil do Jemenu, kde učil na muslimských školách, ale také byl půldruhého roku vyšetřován kvůli podezření, že připravoval únos amerického diplomata.
Abú Bakr Bagdádí – Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) zemřel v noci na 26. října 2019 při dvouhodinové operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie. Podle amerického ministra obrany vojáci během akce vyzývali Bagdádího (48), aby se vzdal, on ale odmítl. V tunelu, kam utekl, nakonec odpálil výbušninu. Smrt nejhledanějšího muže světa, o jehož zabití se několikrát spekulovalo už dříve, potvrdily testy DNA. Jeho ostatky byly pohřbeny do moře. V květnu 2010 stanul v čele Islámského státu v Iráku a Levantě (pozdější IS), z níž učinil nejbohatší, ale i nejbrutálnější džihádistickou organizaci světa. Na vrcholu moci byl jím vedený Islámský stát v létě 2014, kdy 29. června vyhlásil na dobytém území na severozápadě Iráku a na východě a severu Sýrie takzvaný chalífát, tedy vládu hlavy muslimské obce. Do jeho čela se v iráckém Mosulu postavil sám Bagdádí. V Iráku byl IS definitivně poražen v prosinci 2017, boje proti němu trvaly téměř čtyři roky, v Sýrii ale přežíval na zmenšujícím se území ještě více než rok. Definitivně poražen byl v březnu 2019.
Kásem Solejmání – Dvaašedesátiletý velitel elitních íránských jednotek Kuds byl zabit 3. ledna 2020 při americkém raketovém útoku bezpilotního letounu na letiště v iráckém Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, velel od roku 1998 jednotkám Kuds (součást revolučních gard), dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu. Pod vedením Solejmáního se staly jednotky Kuds »osou šíitského odporu«, do jejichž působnosti patří i kontrola nad libanonským Hizballáhem, proíránskými milicemi v Sýrii, Iráku nebo Jemenu a jejich vliv zasahuje i do Afghánistánu a Pákistánu. Patřil ke konzervativní části vedení, které odmítá spolupráci se Západem, nepřál si zlepšení vztahů s USA a trval na zničení Izraele. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců a útokem vyvrcholilo dlouhodobě rostoucí napětí mezi Teheránem a Washingtonem.
Abú Ibráhím Hášimí Kurajší – Pětačtyřicetiletý Iráčan, který se v říjnu 2019 stal po zabití dosavadního šéfa IS Bagdádího lídrem Islámského státu. V té době byl celkem neznámou postavou. Narodil se v irácko-turkmenské rodině, sloužil u armády a po pádu režimu Saddáma Husajna se připojil k Al-Káidě. Byl několikrát vězněn a v roce 2014 se přidal k IS a byl jedním z hlavních strůjců masakrů příslušníků jezídské menšiny v Sindžáru. V roce 2020 prohlásil, že IS zahajuje další etapu své existence a zaměří se na boj proti Izraeli. Kurajší se odpálil letos 3. února spolu s dalšími členy své rodiny při razii amerických speciálních sil ve městě Atma v severní Sýrii.
Máhir Aghál – Lídr IS v Sýrii byl zabit letos 12. července pomocí amerického dronu v severozápadní Sýrii nedaleko hranice s Tureckem. Aghál patřil podle agentury Reuters k pěti nejvýše postaveným představitelům IS v zemi.
Ajmán Zavahrí – Egyptský terorista se stal vůdcem teroristické sítě Al-Káida v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu 2011 dosavadního vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. Po útocích z 11. září 2001, které Zavahrí pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu 25 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa Al-Káidy. Vystudovaný lékař Zavahrí, který v posledních letech často vyzýval muslimy k jednotě ve svaté válce, se od roku 2011 skrýval v Pákistánu a Afghánistánu. Zabit byl v neděli při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu pomocí bezpilotního letounu. Bylo mu 71 let.
(zmk)