ROZUMNÉ PONDĚLÍ PETRA HANNIGA: Ještě není vyhráno

Samozřejmě gratuluji Robertu Ficovi k přesvědčivému volebnímu vítězství jeho strany SMER – Sociálna demokracia. I když se zdálo, že výzkumy, koho Slováci volili, pořízené přímo u východů z volebních místností, naznačovaly vítězství liberálního probruselského Progresívného Slovenska jednoho ze čtrnácti místopředsedů Europarlamentu, Michala Šimečky, tak se ukázalo, že tzv. exit pooly byly zbožným přáním agentur, které je organizovaly. Nevyšlo téměř vůbec nic.

Spousta slovenských a hlavně českých liberálů se předčasně těšila. Ranní výsledek byl pro ně studenou sprchou. Jedině správné předpoklady kolem půlnoci zveřejnilo analytické oddělení Deníku N, kde pracují zřejmě velice kvalitní statistici, které podle 15 % skutečných výsledků udělalo naprosto přesnou volební prognózu.

Možná někteří čtenáři mých článků budou namítat, že Deník N věděl, jak to má dopadnout, tak jak to někteří moji čtenáři neustále píší i v případě českých prezidentských voleb. Ne, statistika je obor, který má přesné parametry, jak vypočítat podle sebemenších náznaků výsledek. Byl jsem v době schvalování kandidátů na českého prezidenta na padesátinách mého syna, který je profesorem statistiky na přední americké univerzitě. Po prvotním vyřazení tří kandidátů Karla Janečka, Karla Diviše a podnikatele Březiny naprosto přesně vypočítal, že jediný z těchto tří má šanci uspět u soudu Karel Diviš (a ještě to podložil přesnými čísly). A tak se také za cca měsíc stalo. Čili žádný podvod. Jenom my, kteří tento vysoce matematický obor neovládáme, tak na to koukáme »jako vyorané myši«.

Proto naprosto přísně odmítám tvrzení, že volby jsou podvod. Zatím to tak není, i když korespondenční hlasování tuto možnost skýtá. Avšak ne ve sčítání hlasů, ale v jejich vyplňování, kde např. mladá generace může ovlivnit hlasování starších příslušníků rodin, což samozřejmě platí ještě ve zvětšené míře při hlasování elektronickém. Navíc tvrzení, že volby jsou podvod, směřuje hlavně k těm vrstvám obyvatelstva, které by volily proti přání Bruselu. Výsledkem pak je, že tito voliči volby vynechají a zůstanou pak ti jediní správní voliči, kteří budou utvrzovat naše zakotvení v bruselských a euroatlantických strukturách.

A teď, proč nemá Robert Fico ještě vyhráno. Hlavním »viklajícím se nárožním kamenem« je třetí nejsilnější strana Hlas, odpadlíka od SMERu, Petera Pellegriniho. Jednak vztahy mezi Ficem a Pellegrinim nejsou vůbec dobré, ba právě naopak. Pellegrini v podstatě vyluxoval část členské základny Robertu Ficovi, a i když Fico vyhrál přesvědčivě, tak jako u nás Andrej Babiš v roce 2021, tak se může stát, že při příklonu Pellegriniho k Progresívnému Slovensku a při nabídce, aby se Pellegrini stal premiérem, by při nemožnosti sestavit vládu, kterou by vedl Robert Fico, druhá šance byla dána Michalu Šimečkovi. A ten by ji s Hlasem a dalšími malými stranami (kromě Slovenské národní strany) sestavil bez problémů a k veliké radosti těch, co se těšili z odhadů volebních výsledků zveřejněných dvěma agenturami v sobotu ve 22.45.

Navíc Michal Šimečka pochází ze starých, politikou se zabývajících rodin. Jeho děd byl disident, který v padesátých a šedesátých letech vyučoval marxismus leninismus na Univerzitě Komenského a později na Akademii múzických umění v Bratislavě. Byl samozřejmě členem KSČ, ze které byl v roce 1970 vyloučen. V letech 1981 až 1982 byl vězněn. V roce 1989 se stal předsedou Rady konzultantů prezidenta Václava Havla. Rok poté zemřel. Otec Michala Šimečky byl v letech 1999 až 2006 šéfredaktorem slovenského deníku SME a poté až do roku 2009 šéfredaktorem českého týdeníku Respekt. Rodinné zázemí Michala Šimečky je ryze politické, kdežto Robert Fico je typický selfmademan, čili člověk, který se vypracoval sám svým úsilím. Jeho otec byl prostým řidičem vysokozdvižného vozíku a matka prodavačkou obuvi. Navíc Michal Šimečka vystudoval magisterské a doktorské studium politických věd v Oxfordu, má tedy důležité mezinárodní konexe.

Čili, Roberta Fica čeká nyní velice těžký boj s velmi vlivnými nepřáteli. Samozřejmě já, taktéž selfmademan, který se vypracoval až na vrchol populární hudby z rodiny stavebního dělníka a pradleny, bez sebemenších rodinných konexí, Ficovi velice fandím. Vím, jak je to těžké. Teď teprve začíná ten nelítostný boj, kdy nejde o vlastní um, ale kdy se musí počítat se zradami těch, kterým pomohl na výsluní.

Petr Hannig, předseda Rozumných, člena Aliance za nezávislost ČR ve volbách do Europarlamentu