Vláda se měla alespoň pokusit o dohodu s církvemi na snížení peněžitých náhrad, míní Vostrá

Česká republika se potýká s ještě stále vysokou inflací, vláda se snaží prosazovat různé škrty, neustále slyšíme o nutnosti úspor. Bohužel škrty se ve většině případů týkají těch nejzranitelnějších, kteří se moc bránit nemůžou. Kdo se nemusí obávat, že by kvůli úsporám mohl přijít o valorizaci svých příjmů od státu, nebo alespoň o její snížení, jsou církve. Omezit výši peněžitých náhrad pro církve v takzvaných církevních restitucích vláda odmítla. Děsí mě, že vláda se o žádné jednání s církvemi ani jen nepokusila, řekla v rozhovoru pro iportaL24.cz bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).

V médiích ale i mezi politiky se stále diskutuje o tom, s jakým schodkem skončí letošní hospodaření státu. Premiér Petr Fiala ale i šéf státní kasy Zbyněk Stanjura věří, že deficit státního rozpočtu se podaří udržet pod hranicí 300 miliard korun. Vy jste nedávno pro iportaL24.cz uvedla, že odhadujete schodek kolem 370 až 400 miliard korun. Jak to vidíte nyní?

Myslím si, že tato vláda, premiér i ministr financí, se budou snažit dělat vše pro to, aby ten schodek opravdu vycházel kolem 300 miliard korun. Proto se snaží urychlit započítání balíčku, proto se navýšila spotřební daň, aby tam šly už i tyto příjmy. Takže dělají všechno pro to, aby ta čísla opticky vyšla dobře. Co se za těmi čísly bude skrývat, škrty a různá omezení, to si myslím, že momentálně nebudou řešit. Vláda řeší pouze to, aby to konečné číslo vypadalo dobře. Takže z mého pohledu, kdybychom postupovali přijatelně pro občany této země, pro to, abychom netlumili státní investice, tak by se schodek státního rozpočtu pohyboval kolem těch 350 až 375 miliard. Ale z toho, že je naplánována řada škrtů a ministerstva mají do konce roku přinést další úspory, soudím, že budou dělat možné i nemožné, aby ta čísla vypadala příznivě, aby se schodek dodržel. Tím, jaký dopad to bude mít na další roky, se tato vláda příliš nezabývá.

Sněmovna by měla začátkem září pokračovat v projednávání vládního ozdravného balíčku, navrhovaná opatření by měla v příštím roce zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Jak tento přístup vlády ke konsolidaci veřejných financí hodnotíte?

Tomu, že vláda chce, aby se balíček projednal co nejdříve, celkem rozumím, protože na základě toho mohou sestavit rozpočet na příští rok a střednědobé výhledy. Myslím si, že pokud jde o přínos toho balíčku, to má vláda celkem naplánované, chybí mi tam ale, jaké budou zvýšené výdaje v rozpočtu. Ať je to náš závazek dvě procenta HDP do armády, valorizace důchodů, vyšší platby za sociální služby a podobně. Takže co se týká příjmů, to tam nějak mají spočítáno, ale otázka jsou výdaje, které budou v příštím roce. Také není úplně zanedbatelné si uvědomit, že tam projde i zúčtování válečné daně, je velký předpoklad, že se budou vracet peníze bankovním domům. Vláda se tedy podle mě zatím zabývá pouze tou příjmovou stránkou, ale trošku mimo diskuse jsou ty zvýšené výdaje státního rozpočtu.

Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o daňové změny, mění se sazby DPH, ruší se řada daňových výjimek. Co o těchto návrzích soudíte?

Určitě nemám nic proti tomu, když se zruší některé daňové výjimky, které se dlouhodobě neuplatňovaly, je to podle mě správné, přispěje to i k zpřehlednění daňového zákona. Otázkou je, že ne všechny výjimky, které v zákoně byly, jsou ke zrušení tak, jak to vláda navrhuje. Určitě si myslím, že odpočty na studenty a podobné věci bych já velmi diskutovala, osobně jsem proti jejich zrušení. Myslím si, že pořád by mělo platit to, co jsme prosazovali, a to je podpora rodiny jako takové, což jsou nejen senioři a výhody pro seniory jako třeba příspěvek na cestovné, který se ruší, ale jsou to samozřejmě i děti a také studenti. Zrušení slev, které jsou s tímto spojené, jde proti podpoře rodiny a s tím já osobně nesouhlasím. Takže určitě ne všechny navrhované výjimky jsou z mého pohledu akceptovatelné ke zrušení.

Pokud jde o navrhované změny DPH?

Otázka je, v jaké podobě DPH projde. I když se ministr financí zatím jakýmkoli změnám hodně brání, tak vidíme, že i z vládních lavic se ozývají určité návrhy na úpravy. Principiálně nejsem proti dvěma sazbám DPH, určitě to přispěje ke zjednodušení systému, otázka je nastavení těch sazeb a také, které služby, které potraviny, spotřební zboží atd. budou v dané kategorii. Víme, že některé změny tak jak jsou navrhovány, moc nedávají logiku. Některé případy už proběhly médii, mám pocit, že ne všechno, co se týká zařazení jednotlivých produktů do těch příloh, je úplně domyšlené, i když uznávám, že to není věc příliš jednoduchá.

Pokud jde o položky, které mají přejít do snížené sazby, dobře víme, že to neznamená jejich automatické zlevnění. Vzhledem k tomu, že došlo ke zvýšení spotřební daně u pohonných hmot, je velký předpoklad, že to bude probíhat tak jako dosud, to znamená, že výrobci, prodejci, ale i dodavatelé zvýšené náklady, které jim tímto vzniknou, v podstatě přenesou na spotřebitele. Nějaké zlevnění očekávat nemůžeme.

Opozice sice připravila řadu pozměňovacích návrhů, je ale málo pravděpodobné, že koalice některý z nich příjme. Zatím se jí daří svojí stoosmičkou úspěšně opozici ve Sněmovně válcovat. Vy jste ve Sněmovně seděla několik volebních období, jak se na počínání současné pětikoalice díváte?

Současná vláda a koaliční většina v Poslanecké sněmovně postupuje v podstatě stejně, jako každá většina v dolní komoře. Nemůžeme říkat, že by to bylo něco výjimečného. Když se podíváme do minulých volebních období, tak zase musím zcela objektivně říci, že například když se schvaloval státní rozpočet, tak pokud ho opozice nepodpořila, tak jí neprošel žádný pozměňovací návrh. To jsou bohužel takové politické kolority. Je mi to líto, protože samozřejmě nezohledňují, zda daný pozměňovací návrh je kvalitní a pomohl by občanům anebo ne, ale bohužel, takto to ve Sněmovně a v politice chodí. Když má někdo většinu, tak málokdy slyší na opoziční návrhy, byť jsou třeba rozumné.

Je podle vás tedy v pořádku, že koalice omezuje řečnickou dobu a stanovuje pevný čas hlasování?

Musím říct, že když byl v Poslanecké sněmovně klub Komunistické strany Čech a Moravy, tak my jsme vždy velmi varovali jakoukoliv většinu, která byla, aby omezovala čas opozici. Jednak si myslím, že to škodí samotné věci. Tady se tvoří zákony, které platí pro všechny občany, ať volili vládní koalici či opozici. Myslím si, že ta diskuse a to hledání konsensu je hrozně důležité. Měl by být slyšen i jiný názor. Jakmile začnete omezovat prostor pro tyto názory, tak kromě toho, že vládní strany si musí vždycky hlídat, aby to nebylo v rozporu s Ústavou, což si většinou ohlídají, tak to ale v podstatě trošku zavání, a já použiju ten výraz, i když si určitě řada lidí pomyslí, to říká ta pravá, když je členkou komunistické strany, ale trošku to zavání diktaturou. Zkrátka, my s vámi nesouhlasíme, tak vás prostě poslouchat nebudeme a tečka. To si myslím, že je špatně, měly by zaznít různé názory. Chápu, že opozice využívá všechny možnosti k tomu, aby neprošlo to, s čím nesouhlasí, ale na druhou stranu vládní většina má páky na to, aby nechala proběhnout opravdu nějaký relevantní čas na diskusi a pokud se to začne točit v kruhu, tak to už v podstatě useknout. Ale myslím si, že zkracování času, omezování vystoupení není ta správná cesta.

Když bych to měla shrnout, tak koalice prostě využívá to, co umožňuje jednací řád. Nemusí se mi to líbit, ale takhle byl jednací řád schválen. Když si to vezmu zpětně do minulých volebních období, v podstatě dělalo se to tak vždy, obě strany využívaly a využívají možnosti jednacího řádu. Mně by třeba daleko víc vadilo, kdyby došlo ke změně jednacího řádu tak, že by se sáhlo na jeho podstatu a došlo by tam k omezení práva mluvit například na dvě minuty a podobně.

Hodně jsou diskutované také změny, které se týkají ať už současných nebo budoucích důchodců. Koncem srpna bude Senát projednávat novelu, která zavádí zpomalení řádných lednových valorizací penzí, nahrazení mimořádné valorizace dočasným přídavkem a zpřísnění pravidel pro předčasné důchody. Jaké budou mít podle vás tyto změny dopady?

Mně to přijde, že pravá ruka neví, co dělá levá. Nejdřív pan ministr vyzýval k předčasným důchodům a teď, když zjistili, kolik lidí o to žádá, tak najednou přijdou s tím, že pravidla zpřísní. Ukazuje to podle mě na to, že moc neví, co vlastně od toho čekali, že ta první výzva pana ministra asi nebyla úplně nejšťastnější. Co se týká vůbec důchodů, tak zpomalení zvyšování důchodů o inflaci a zavádění nějakého příspěvku mi přijde neskonale hloupé a alibistické. Jsou nastavená pravidla pro valorizaci nějakými inflačními koeficienty, ty jsou dané, takže když inflace nebude tak vysoká, valorizace nebude, tak to prostě je. Ale jestliže se zavádí zase nějaký institut, tak v tom vzniká pouze chaos a nemyslím si, že by to v něčem pomohlo. Vím, že si vypočítali, že když se zpomalí valorizace tak to nebudou takové nároky na státní rozpočet, ale valorizace se zpomalí tím, když se bude snižovat inflace, a to je přece zájem vlády – snížit inflaci, aby nebyla dvouciferná. Takže já mám pocit, že vláda tak trochu tápe, mají řadu nápadů, které však nejsou úplně provázané. Z mého pohledu to do výplaty a vůbec nároků na důchody i ty předčasné zavádí pouze chaos a nejsem si jista, že veřejnost tomu rozumí.

Nová pravidla týkající se důchodů by podle vládních představ měla být zavedena většinou už od letošního září. To znamená, že prezident je, pokud uspějí v Senátu, bude muset v podstatě hned podepsat. Dá se podle vás očekávat od současné hlavy státu, že by nevyhověl koalici a novelu Sněmovně vrátil?

Ne, to podle mě určitě nehrozí. Pan prezident sice občas naznačí, že některé věci bude probírat, ale i když to jenom naznačí, tak přijde pan premiér nebo pan ministr a vysvětlí mu podstatu věci. Takže nemyslím si, že by pan prezident něco »zdržoval« tím, že by to vrátil nebo nepodepsal. To podle mě nehrozí.

Opozice chce novelu napadnout u Ústavního soudu. Tam už leží další opoziční podání, a to kvůli novele, která měnila červnovou valorizaci. Je podle vás šance, že některé z opozičních podání u ÚS uspěje?

Nechci být vyloženě pesimista, ale nejsem si úplně jistá, protože jsem to nečetla, na základě čeho by chtěli tyto zákony vlastně napadnout u Ústavního soudu, na co se vlastně opozice chce odvolávat. Osobně jsem v tomhle pesimista a nemyslím si, že by Ústavní soud opozici vyhověl v tom, že by nějakým způsobem zrušil zákon jako takový. Z mého pohledu to tak nebude, ale budu ráda, když se budu plést.

Jak se v kontextu přijímaných škrtů díváte na fakt, že vláda odmítla snahu poslanců ANO na určité omezení výše peněžitých náhrad pro církve v takzvaných církevních restitucích? Kabinet svůj nesouhlas zdůvodnil porušením smluv, které stát v minulosti s církvemi k majetkovému vyrovnání uzavřel. Je to v pořádku?

Mě spíš děsí jiná věc. Máte zákon, podle kterého valorizujete starobní důchody, a pak se vláda rozhodne a Sněmovna to odsouhlasí, že valorizaci prostě zpomalí. A pak máte uzavřenou smlouvu s církvemi, kde je zase klauzule o valorizaci a já jsem nezaznamenala, že by někdo, pan ministr financí nebo pan ministr kultury, jednal s církvemi o tom, zda neudělat nějaký dodatek ke smlouvě, kde by se ta valorizace dejme tomu snížila. Nevím o tom, že by řekli, ano, jednali jsme, je to dvoustranný akt, protistrana nesouhlasí. Nelíbilo by se mi to, ale řekla bych, holt ty smlouvy byly tenkrát dobře uzavřeny a nelze to. Ale já jsem nezaznamenala ani snahu o to s církvemi jednat, aby se jim vysvětlilo tak, jako se to řeklo občanům, máme vysoký schodek, zhroutí se nám veřejné finance, pojďme se domluvit, i kdyby to mělo být jen na přechodnou dobu. Zkrátka, aby se jednalo s církvemi, které by teď podle mě pro občany měly být tím vzorem. Ale nezaznamenala jsem jakoukoli snahu vlády o tom vůbec jednat.

Čím si to vysvětlujete?

Nechtějí to řešit. Oni byli ti, kteří pro církevní restituce hlasovali, kteří tím de facto schválili uzavřené smlouvy. Byli to právě lidovci a občanští demokraté. Tuto otázku řešit nechtějí, raději budou řešit to, co můžou, to znamená například důchodce. Nemyslím si, že to je pro občany dobrý postup. Alespoň tu míru snahy toho jednání měla tato vláda prokázat a alespoň trošku ukázat, že se snaží měřit stejně.

Jana Dubničková

Související články

4 KOMENTÁŘŮ

  1. Kdo se nemusí obávat, že by kvůli úsporám mohl přijít o valorizaci svých příjmů od státu, nebo alespoň o její snížení, jsou policistky a policisté s VÝSLUHAMI, státní zástupkyně a zástupci, soudkyně a soudci. hlídačky a hlídači vězňů, celnice a celníci , vojačky a vojáci a spousta dalších- těch kdo nevyrábějí ani nezajišťují výrobu .
    —Mudrování Vostré je jedním z důvodů proč se KSČM nedostane do parlamentu.
    Některým kapitalistům, zejména z USA, jsme letos museli dát 80 miliard, příští rok prý 100 miliard

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy