Jak přehodit výhybku

Mezi politiky a mediálními magnáty nejspíš převládá dojem, že lidé mají příliš krátkou paměť a zdá se, že na to i spoléhají. Třeba napsat před volbami, že náš nový prezident byl komunistický rozvědčík, se rovnalo mediální sebevraždě. Nyní si to ale on sám oficiálně vyvěsil ve svém životopise na oficiálních stránkách Hradu. Holt je už dobojováno. Naštěstí internet má dlouhou paměť, a kdo ví, kde hledat, ten najde. Pojďme se to třeba vzít na příkladu Ukrajiny. Stačí jen trochu »zagooglit«, jaké byly kupříkladu titulky v médiích těsně před vypuknutím současné ostré fáze konfliktu…

The Guardian: »Ukrajina, nejzkorumpovanější země v Evropě«

Reuters: »Ukrajinský neonacistický problém«

Vox: »Ukrajinský komediant, přeměněný na prezidenta, je zapleten do kauzy Trumpova impeachmentu«

NEWEUROPE: »Vláda ukrajinského prezidenta je stále více zkorumpovaná a autoritářská«

…a jaké potom.

The Guardian: »Boj za Ukrajinu je bojem za liberální myšlenky«

Reuters: »Pro zahraniční bojovníky nabízí Ukrajina smysl, kamarádství a dobrý pocit«

CNN: »Ukrajinci dávají lekce demokracie, na než Američané zapomněli«

The Washington Post: »Zelenskyj, televizní prezident se stal válečným hrdinou«

Tož to jen tak na okraj. Mimochodem nyní je možné tuto dvojakost sledovat přímo online, a to v Gruzii, kde v současné době probíhá jakási obdoba Majdanu, protože tamější vláda není sebevražedně proukrajinská.

Dokonce ve stejný den, konkrétně v neděli, bylo možné číst dvě jasně polarizované zprávy: »USA vítají rozhodnutí Gruzie zamítnout návrh zákona na zavedení registru zahraničních agentů (v USA mimochodem tento zákon platí již 85 let). Ukázalo se, že je neslučitelný s gruzínskými a euroatlantickými hodnotami«. A zpráva druhá: »Kanada vytvoří registr zahraničních agentů. Jde o bezpečnost demokratických institucí. Podobné registry již existují v USA a Austrálii.« Je snad třeba něco dodávat?

Tomáš Cinka