Bombastický titulek na seznam.cz oznamuje, že… »Policie stíhá dalšího vrcholného komunistu. Ministra vnitra Kincla.« No, když v této zemi nikdo další není důvodně stíhatelný, i jedenaosmdesátiletý Kincl se hodí, aby orgány činné v trestním řízení nepřišly kvůli nečinnosti o těžce vybojovanou licenci…
Nebudu se pokoušet nalézt všechny ty nejbizarnější pohnutky, vedoucí teď ke stíhání Františka Kincla, stejně jako před časem Vratislava Vajnara, Lubomíra Štrougala, Miloše Jakeše a mnoha dalších. Základní problém není v nich. Ten spočívá v tom, že dnes by bylo trestné cokoli, co by jakkoli souviselo s ochranou státní hranice. Obecně řečeno – globalisté si přejí hranice volně průchozí, nikoli chráněné, notabene ještě se zbraní v ruce. Toto je nedemokratické a šlape to po všech možných právech všech možných svobod. Hlavně že se svobodně mísíme, znásilňujeme, zabíjíme a vraždíme. O nic jiného nejde. Ale zpět ke Kinclovi…
Bizarnost jsem už zmiňoval, nyní ji jen potvrzuji policejním zdůvodněním toho, proč je bývalý ministr vnitra (říjen 1988 – prosinec 1989) trestně stíhán – cituji seznamzpravy.cz: »V důsledku jeho nečinnosti docházelo ke služebním zákrokům příslušníků Pohraniční stráže spojeným s použitím zbraně proti osobám, které neoprávněně překračovaly státní hranice ČSSR, aniž by tím ohrožovaly na životě a zdraví jiného, jež vedly k újmě na zdraví těchto osob, nebo mohly vést k újmě na jejich zdraví a životě…«
»Použití zbraně proti osobám, které neoprávněně překračovaly státní hranice ČSSR« – to je protimluv. Kincl v té době nečinil nic jiného, než že se řídil (a nemohl jinak) Nařízením Ministra národní bezpečnosti ze dne 14. července 1951 o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně (zákon ze dne 11. července 1951, č. 69 Sb. o ochraně státních hranic – platil do 27. 8. 1991). Zde je paragrafované znění citovaného nařízení:
Příslušník Pohraniční stráže použije při výkonu své pravomoci zbraně, zachovávaje potřebnou opatrnost:
a) proti osobám, které na území republiky neoprávněně přešly nebo se po území republiky neoprávněně pokoušejí přejít státní hranice a na výstrahu se nezastaví;
b) bez výstrahy, je-li zjevně podniknut útok proti příslušníku Pohraniční stráže, proti jiné osobě, proti stanovišti, které střeží, nebo proti sousednímu stanovišti;
c) bez výstrahy k zamezení útěku osob zatčených, zadržených nebo nebezpečných pachatelů trestných činů, nelze-li jinak útěku zabránit;
d) proti osobám, které se zprotiví služebním zákrokům příslušníka Pohraniční stráže, nelze-li jinak a přes výstrahu překonat odpor, směřující ke zmaření služebního zákroku.
Striktně podle zákona vzato, ptám se – proč je František Kincl stíhán? Že jako ministr vnitra dodržoval zákon, který platil ještě skoro dva roku po listopadu 1989? Objektivně řečeno – pokud na státní hranici došlo ze strany pohraničníků např. ke střelbě bez výstrahy, nechť se před soudem zpovídá ten konkrétní pohraničník, který takto porušil citované Nařízení Ministra národní bezpečnosti. A tak dále – ta účelovost Kinclova trestního stíhání ze zmíněného policejního odůvodnění jen čiší. Hlavně že nyní jsou státní hranice už průchozí a my se můžeme těšit na další tisíce a tisíce migrantů ze všech koutů světa, kteří se k nám přicházejí vyřádit na všechny myslitelné (i nemyslitelné) způsoby. Bravo.
Jan Čech