Číst, nebo poslouchat? V době umělé inteligence se stále více Číňanů hlásí k audioknihám

Každý víkend si Čao Ťien pečlivě srovná telefon a upraví osvětlení v místnosti, než začne před kamerou vášnivě vyprávět příběhy z knih, a když se emoce prohloubí, dokonce zarecituje několik veršů poezie.

To je Čaova běžná pracovní náplň internetového vypravěče žijícího v Nan-ťingu, hlavním městě východočínské provincie Ťiang-su. Na Douyinu, čínské verzi TikToku, získal téměř 1,4 milionu sledujících a jeho díla získala téměř 18 milionů lajků.

»Radost z mé práce spočívá v tom, že v dalších lidech vzbudím lásku ke čtení,« uvedl Čao s tím, že svou roli vnímá jako most, který prostřednictvím vyprávění spojuje posluchače s autory.

»Je to něco jako dělat filmové upoutávky, abychom v lidech vzbudili zájem o koupi lístků na film,« dodal.

Čao vidí, že rostoucí skupina mladých lidí je nyní přitahována k literárním dílům prostřednictvím krátkých videí. »Prostřednictvím algoritmů umělé inteligence jsou knihy doporučovány cíleným posluchačům, kteří by o ně mohli mít zájem, čímž se zvyšuje prodej mnoha klasických knih, včetně mnoha audioknih.«

Údaje z platformy elektronického obchodování Douyin ukazují, že v prvním čtvrtletí letošního roku počet zhlédnutí živých přenosů o knihách přesáhl 3,9 miliardy, což vedlo k průměrnému dennímu prodeji více než dvou milionů knih.

Na snímku z 21. dubna 2024 je prostor pro audioknihy v provinční knihovně Kuej-čou v Kuej-jangu na jihozápadě Číny. FOTO – Xinhua/Luo Fei

Poslech knih se stává módou

Feng Siao-chuej, manažer společnosti Beijing OpenBook Co., Ltd., poznamenal, že nové technologie přispěly ke změně přístupu mnoha Číňanů ke čtení.

»Vidíme, že způsob čtení se stále více diverzifikuje, přičemž obliba elektronických knih a audioknih stále roste,« řekl Feng.

»V dnešní době jde o to, aby byly uspokojeny jak vizuální, tak sluchové potřeby studentů,« potvrzuje Čao Čchen, ředitel oddělení digitálního vydávání v nakladatelství People’s Literature Publishing House, že do vydávání nových knih se stále častěji začleňují zvukové prvky, přičemž mnohé z nich obsahují QR kódy pro milovníky audioknih.

Díky rychlému tempu městského života a rozšíření různých mediálních platforem se čtenářské návyky mnoha lidí mění ze čtení na poslech, čímž se audioknihy stávají společenským trendem. Statistiky ukazují, že v roce 2022 dosáhne základna uživatelů audioknih v Číně 420 milionů.

»Uprostřed všech pracovních a rodinných starostí není snadné najít si vyhrazený čas a místo na čtení. Proto jsou pro mě audioknihy skvělou volbou, jak obohatit svůj vnitřní svět během roztříštěného volného času, a umožňují mi najít vnitřní klid jen prostřednictvím telefonu,« řekl Wang Čchun, pracovník IT v Su-čou, městě v provincii Ťiang-su.

Vzhledem ke vstřícnosti a různorodé přizpůsobivosti audioproduktů si lidé mohou audioknihy vychutnávat během činností, jako je řízení auta, studium, cvičení nebo domácí práce, což jim umožňuje smysluplněji trávit roztříštěný čas.

Liou Fang, zrakově postižená učitelka z Kuej-jangu, se dělí o své příběhy o čtení v Kuej-jangu v jihozápadní čínské provincii Kuej-čou, 20. dubna 2024. FOTO – Xinhua/Luo Fei

Liou Fang, zrakově postižená učitelka z Kuej-jangu, hlavního města jihozápadní čínské provincie Kuej-čou, se ve svém volném čase věnuje tvorbě audioknih na krátkých videoplatformách, čímž rozněžňuje srdce mnoha čtenářů, včetně těch zrakově postižených.

»Sdílení krásných příběhů mi přináší velké štěstí. Produkcí audioknih vycházím vstříc potřebám většího počtu mladých lidí a zároveň nabízím čtenářské služby zrakově postiženým a starším lidem,« říká Liou.

Digitální transformací procházejí i tradiční kamenné knihovny. Provinční knihovna v provincii Kuej-čou vytvořila centrum, které obsahuje 550 000 sbírek a více než 100 000 hodin poslechových zdrojů zahrnujících klasiku, filozofii, historii a dětskou literaturu.

»Je velmi populární, zejména mezi staršími lidmi. Nasadí si sluchátka, vyberou si své oblíbené knihy a vychutnávají si klidný poslech, získávají vědomosti a zároveň se ponořují do jiné čtenářské atmosféry,« uvedl Luo Ťing, pracovník knihovny.

Podle Čao Čchena jsou audioknihy převzaté z online literatury velmi zaměřené na příběh a zároveň zaujmou mladé lidi. »Pokud však jde o audioknihy klasických děl, doporučuje se zachovat původní dílo v nezměněné podobě, aby bylo zachováno kouzlo jazyka.«

Žena vyhledává informace v digitálním knihovním systému v provinční knihovně Kuej-čou ve městě Kuej-jang na jihozápadě Číny, 21. dubna 2024. FOTO – Xinhua/Luo Fei

Umělá inteligence posiluje motivaci

S nástupem 5G a umělé inteligence se technologie převodu textu na řeč (TTS) hojně využívá při výrobě audioknih. V čínských mediálních a čtecích aplikacích založených na zvukové technologii se objevují audionahrávky generované umělou inteligencí.

»Technologie TTS nám výrazně zvyšuje efektivitu výroby audioknižního obsahu. Současný obsah generovaný umělou inteligencí je téměř k nerozeznání od lidských hlasů,« uvedl Lu Cheng, vedoucí hlasové laboratoře umělé inteligence čínské online platformy pro sdílení audia Ximalaya, která se může pochlubit průměrnou měsíční aktivitou 303 milionů uživatelů v roce 2023.

S pomocí umělé inteligence společnost zrychlila celý proces výroby audioknih více než 50krát ve srovnání s ruční tvorbou.

Posluchači knih nyní mohou nejen získávat informace a znalosti, ale také se ponořit do různých emocionálních spekter, jako je napětí, humor a smutek, a umocnit tak své čtenářské zážitky.

Na nedávné výstavě v Itálii představila společnost Ximalaya svůj nejnovější produkt přizpůsobený dětem, který umožňuje rodičům vložit svůj hlas do rozsáhlé knihovny příběhů pomocí pouhých pěti minutových nahrávek, takže děti mohou kdykoli slyšet vyprávět své rodiče.

Lu poznamenal, že model generování hlasu společnosti Ximalaya dokáže během pěti sekund rychle replikovat hlasy s 90procentní podobností a během 10 sekund vygenerovat audiosoubory na míru.

Některé domácí platformy pro audioknihy po získání autorských práv replikují hlasy známých osobností a jazykových interpretů prostřednictvím umělé inteligence, čímž obohacují výraznost a přitažlivost románových příběhů.

Dítě zkouší zařízení rozšířené reality v provinční knihovně Kuej-čou ve městě Kuej-jang na jihozápadě Číny, 21. dubna 2024. FOTO – Xinhua/Luo Fei

Platforma Douyin pro čtení románů se může pochlubit hlasy umělé inteligence ve více než 40 stylech, které jsou určeny pro různé věkové skupiny. Tyto hlasy umělé inteligence dokážou výmluvně vyjádřit hluboké lidské emoce a každý hlas lze plynule přepínat, aby bylo možné získat rozmanité zážitky z vyprávění.

Čínští tvůrci obsahu využívají technologii umělé inteligence také k tvorbě rozhlasových dramat, která kombinují lidské hlasy, hudbu a zvukové efekty. Například rozhlasové drama adaptující čínský sci-fi román Problém tří těles na Ximalaya nasbíralo více než 750 milionů zhlédnutí.

»Věříme, že technologie umělé inteligence katalyzuje růst odvětví tím, že zvyšuje efektivitu výroby obsahu, snižuje výrobní náklady a poskytuje uživatelům lepší zážitky z poslechu,« řekl Lu.

Podle Liou Siao-čchun, docentky na Univerzitě Čínské akademie společenských věd, technologická zdatnost umělé inteligence oživila růst prodeje knih a popularizaci čtení mezi masami.

Poznamenala, že umělá inteligence snižuje bariéry pro čtení a umožňuje, aby se k zájemcům dostalo více zapadlých knih.

»Technologický pokrok v oblasti živého vysílání, krátkých videí a podcastů může pomoci přesně přizpůsobit posluchačské preference uživatelů a vytvořit personalizované zážitky,« dodala Liou. »Mohou také zvýšit náklonnost uživatelů a podpořit stabilní čtenářské komunity.«

Čang Čching-chua, profesor na Pekingské univerzitě, je ohromen dopadem umělé inteligence na čtenářské návyky lidí.

»Vyhlídky umělé inteligence v oblasti čtení jsou slibné, ale existují i obavy. Doufejme, že umělá inteligence může ztělesňovat humanistického ducha a inspirovat více mladých lidí, aby se věnovali klasické literatuře,« řekl.

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy