Přemýšleli jste někdy nad tím, proč váš partner vstává »se slepicemi«, zatímco vy spokojeně podřimujete až do poledne? Podle nové studie, která byla publikována v časopise Genome Biology and Evolution, za to mohou neandrtálské geny..
Původ moderních lidí lze sice vysledovat až do Afriky před 300 000 lety, ale když se tito předkové přesunuli na sever, křížili se s neandrtálci – a stopy jejich DNA lze nalézt u dnešních lidí.
Vědci, kteří porovnávali starověkou DNA s genetikou moderních lidí, objevili »nápadný trend«, uvedl hlavní autor článku John Capra, epidemiolog z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Zjistili, že z neandertálských genů, které zůstaly, mnohé ovlivňují tělesné hodiny, »zvyšují sklon k ranní aktivitě«.
Neandrtálci žili ve vyšších zeměpisných šířkách než naši předkové, kteří se přistěhovali z Afriky – dále od rovníku, s delšími dny v létě a kratšími v zimě. »Gen, který z lidí dělá ranní ptáčata, pravděpodobně umožňuje rychlejší sladění cirkadiánních hodin s měnícím se sezónním světlem«, uvedl doktor Capra. »Neandrtálci tak mohli využít denní dobu k lovu.«
Vědci již dříve zkoumali, jak se cirkadiánní rytmus hmyzu, rostlin a ryb vyvíjel v závislosti na zeměpisné šířce. U člověka to však dosud nebylo dobře prozkoumáno.
Vědci chtěli zjistit, zda existuje genetický důvod pro rozdíly v cirkadiánním rytmu mezi neandrtálci a moderními lidmi, a našli 16 variant spojených s větším sklonem k časnému vstávání. Měli podezření, že když se neandrtálci a předkové moderních lidí pářili, mohli dnešní lidé zdědit neandrtálské »cirkadiánní varianty«.
Aby to ověřili, analyzovali vědci genetiku několika set tisíc lidí z britské biobanky a našli mnoho variant, které ovlivňují preferenci spánku. »Nejpozoruhodnější je, že zjistili, že tyto varianty konzistentně zvyšují ranní aktivitu,« uvedli vědci. To odpovídá tomu, co bylo zjištěno u jiných živočichů, kteří se přizpůsobili životu ve vysokých zeměpisných šířkách, jako tomu bylo u neandrtálců.
(jb)