Ládví bylo v Praze odjakživa pojem. To proto, že většinu jeho rozlohy pokrývá lesopark Ďáblický háj, který byl a je a snad do budoucna i zůstane oblíbeným místem odpočinku obyvatel okolních čtvrtí a Pražanů vůbec. To však neznamená, že nepřitahuje i další obyvatele Čech a Moravy a často i daleké ciziny. Na východním okraji končí Ládví skalnatým výběžkem, který je místem dalekého rozhledu, především severním směrem, kde je vidět Říp a České středohoří. Tento rozhled při své návštěvě Ládví roku 1835 obdivoval i Karel Hynek Mácha. Několik metrů pod vrcholem skály stojí Ďáblická hvězdárna.
Ládví je 359 m n. m. vysoký vrch na severním okraji Prahy, severovýchodně od jádra Kobylis, v jihozápadní části katastrálního území Ďáblice a ve vzdálenosti přibližně 1,2 km jižně od vrcholu Ládví je v sídlišti Ďáblice stanice metra téhož jména.
Vrch Ládví je tvořen odolnými starohorními horninami – buližníky, které vznikaly před zhruba 700 miliony lety. Buližník (nebo také lydit) je označení usazené křemité horniny (silicitu) pocházející ze starohor, používané zejména v oblasti Českého masivu. Tvoří ho převážně oxid křemičitý ve formě křemene, chalcedonu či opálu. Má černou nebo šedavou barvu a vysokou tvrdost, pro kterou byl používán někdy pravěkými lidmi místo pazourků. Pro svou tvrdost byl taktéž používán jako prubířský kámen. Ve stavebnictví se používá jako kamenivo. Častou příměsí je grafit organického původu, někdy bývají zastoupeny i další stopové prvky.
Území Ládví je součástí Zdibské plošiny v rámci Pražské plošiny. Toto území tvořilo v době před asi 98 milióny let ostrov, který byl bičován mořským příbojem. Tento velmi silný příboj vyhloubil svým intenzivním působením několik kapes, kde se usazovaly opracované valouny rozličných velikostí (od několika centimetrů po několik metrů). Dvě takové kapsy byly odhaleny těžbou potom, co byly na vrcholu Ládví založeny lomy na těžbu buližníků využívaných ke stavebním účelům a na výrobu štěrkopísku. Buližníky jako surovina zde nebyly těženy poprvé. První stopy po těžbě pocházejí už z pravěku, kdy zdejší zásoby buližníků zřejmě využívali pravěcí lovci pro výrobu kamenných nástrojů.
Právě v centrální partii lesoparku se nachází několik bývalých lomů, zajímavých z geologického hlediska – jeden z nich je chráněn jako přírodní památka Ládví, protože zahrnuje přílivovou kapsu s ohlazeným kamenem dokládající, že ve druhohorách byl vrch Ládví ostrovem v moři. Poblíž je také podzemní vodárenská nádrž, historická měřická věž a Vysílač Ládví, montovaná železná věž, sloužící telekomunikačním účelům.
Ládvím vedou dvě turisticky značené cesty, množství neznačených pěšin a několik cest vhodných pro jízdu na kole a též na běžkách. Roztroušené balvany a stěna jednoho lomu poskytují možnosti pro bouldering (i když zcela minimálního významu).
Ládví je také přírodní památka na území hlavního města Prahy. Důvodem ochrany jsou geologické profily v opuštěném buližníkovém lomu se zachovalými usazeninami svrchnokřídového moře vzniklými v příbojové zóně. Přírodní památka Ládví byla vyhlášena 1. října 1982 jako jedna z nejlépe dochovaných ukázek činnosti příboje druhohorního moře na území ČR pyšnící se výskytem vzácných zkamenělin dírkovců.
Přestože les na vrchu Ládví prošel od doby prvního osídlení mnoha významnými změnami (kácení kvůli tvorbě ploch určených k zemědělství a pastvě, zakládání nových osad, rozvoji řemesel a výstavbě hutí a dolů, výsadba nepůvodních druhů), nikdy nepřestal existovat. Dnes je Ďáblický háj tvořen z velké části vysázenými porosty s převahou dubů, habrů, lip a dalších dřevin. I přestože je druhová skladba stromů ovlivněna výsadbou nepůvodních druhů, došlo v některých částech území k zachování lesních společenstev podobajících se původním přirozeným porostům. Mezi nejvýznamnější patří společenstva výchozů buližníků v blízkosti vrcholu Ládví. Jako zástupce bikové doubravy převažuje dub zimní. Keřové patro na většině míst zcela chybí. Bylinné patro je zastoupeno především několika druhy trav (ostřice, tuřice, sítiny), jestřábníků a místy vřesem obecným.
Mezi další zajímavá společenstva složením se blížícím společenstvům původním patří černýšové dubohabřiny, jejichž stromové patro je nejhojněji zastoupeno dubem zimním a habrem obecným. Na některých místech se hojně vyskytuje lípa srdčitá. Keřové patro nejčastěji tvoří semenáčky uvedených druhů stromů. Bylinné patro je naopak velmi druhově bohaté. Mezi nejvýznamnější zástupce patří sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, orsej jarní, kokořík vonný, hrachor jarní. Na východním okraji vrchu Ládví přechází tato společenstva do uměle vysazených porostů s převahou lip a javorů. Zde můžeme na zastíněných místech najít chráněnou a ohroženou orchidej – okrotici bílou. Na březích četných tůněk se můžeme setkat s kosatcem žlutým, puškvorcem obecným a bublinatkou jižní.
V okolí hvězdárny najdeme typická teplomilná společenstva, např. hvozdík kartouzek, máčka ladní a mateřídouška vejčitá.
Fauna Ďáblického háje je zastoupena mnoha běžnými i vzácnějšími druhy živočichů. Nejhojněji jsou zastoupeni ptáci. Vedle běžných druhů – sýkora koňadra, sýkora modřinka, kos černý, sojka obecná, zde můžeme spatřit i vzácnější druhy jako jsou brhlík lesní, strakapoud velký, žluna zelená či kalous ušatý. Velmi hojnou populaci tvoří veverka obecná a setkat se zde můžeme také s ježkem západním.
Zajímavými biotopy jsou malé, ale hluboké tůňky, mezi jejichž vzácné obyvatele patří čolek velký a hojnější čolek obecný. Zahlédnout je možné i užovku obojkovou
Vrch Ládví není jen významnou geologickou oblastí. Jeho jedinečnost spočívá i v jeho spojení s vývojem osídlení pražského území pravěkými lidmi. První nálezy pocházejí z povrchových sběrů na počátku 20. století, pravděpodobně v souvislosti s otevřením povrchových lomů. Systematické výzkumy a hojnější nálezy probíhaly především v padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. V roce 1973 byl na vrchu Ládví proveden zjišťovací archeologický výzkum, jehož výsledkem byly především nálezy pozůstatků kamenných nástrojů ze středního paleolitu a neolitu. Vrch Ládví se tak zařadil mezi nejvýznamnější naleziště středního paleolitu a představuje také jednu z mála lokalit dokazující osídlení Čech v době paleolitu.
Ďáblickým hájem, ve kterém se PP Ládví nachází, vede z Čimického háje zelená turistická stezka Zelená turistická značka 3108, na kterou navazuje značka žlutá. Milovníci cyklistiky si lesopark mohou pohodlně projet na kole. Pěší turisté jistě ocení řadu nainstalovaných laviček a altánků a rodiče s malými dětmi potěší několik dětských hřišť. Lesopark Ďáblický háj, včetně nedalekého Čimického háje, je významným rekreačním areálem nejen pro přilehlé sídliště, ale stává se místem odpočinku lidí z celého širokého okolí. Přijďte se také podívat!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora