AKTUALIZOVÁNO
Orgány neuznané Náhorně-karabašské republiky se rozhodly zastavit palbu a přijmout návrhy ruské mírové mise, uvedla jerevanská média 24News s odvoláním na karabašské informační centrum.
»Analýza činnosti ázerbájdžánských ozbrojených sil ukazuje, že cílem je rozdělení Arcachu (neuznané Náhorněkarabašské republiky) a způsobení nenapravitelných škod její životaschopnosti. Po dva dny jednotky arcachských ozbrojených sil statečně odolávaly útokům nepřítele, který je výrazně převyšuje a má mnohem více vojenské techniky, a přesto dokázaly nepříteli způsobit těžké ztráty,« uvádí se v prohlášení.
»Mezinárodní společenství nepřijalo dostatečná opatření k ukončení války a vyřešení situace. Vzhledem k tomu orgány Republiky Arcach přijímají návrh ruské mírové mise na příměří,« dodává se v dokumentu.
Ráno ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev podle prezidentské tiskové služby v telefonickém rozhovoru s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem uvedl, že Baku ukončí své protiteroristické aktivity v Náhorním Karabachu, pokud arménští bojovníci složí zbraně.
»Hlava státu řekla, že protiteroristické aktivity skončí, pokud budou složeny zbraně,« uvedla tisková služba v prohlášení. Alijev rovněž prohlásil, že arménské jednotky musí odzbrojit. Zdůraznil, že civilisté a infrastrukturní objekty nejsou cílem protiteroristických aktivit a ázerbájdžánské ozbrojené síly ničí pouze legitimní vojenské cíle.
Ázerbájdžánský prezident poukázal na to, že jeho administrativa opakovaně vyzývala zástupce arménského obyvatelstva Karabachu k dialogu za účelem projednání reintegrace, ti však odmítli. Přesto byli podle Alijevových slov po zahájení místních protiteroristických aktivit znovu vyzváni k dialogu.
Alijev poznamenal, že Ázerbájdžán byl nucen zahájit místní protiteroristické aktivity v regionu, »aby ukončil provokativní a podněcující akce arménské strany«. V této souvislosti zmínil, že arménská sabotážní a průzkumná skupina položila v Karabachu miny, což mělo za následek smrt civilistů a policistů, zatímco ázerbájdžánské armádní jednotky se dostaly pod minometnou palbu a palbu z ručních zbraní.
»Prezident Ilham Alijev zdůraznil, že tyto aktivity, stejně jako krok k uspořádání tzv. prezidentských voleb v ázerbájdžánské karabašské oblasti 9. září, jsou pokračováním záměrných provokativních kroků Arménie a jí vytvořené a podporované tzv. separatistické entity, zaměřených proti svrchovanosti Ázerbájdžánu,« uvádí se v prohlášení.
Podle tiskové služby ázerbájdžánského prezidenta Blinken vyjádřil znepokojení nad situací, vyzval k příměří a uvedl, že USA podporují přímý dialog mezi Baku a arménským obyvatelstvem Karabachu.
Situace v Karabachu
Dne 19. září se v Náhorním Karabachu opět rozhořelo napětí. Baku oznámilo, že zahajuje opatření, která označilo za »místní protiteroristická opatření«, a požadovalo stažení arménských jednotek z regionu. Jerevan zase prohlásil, že v Karabachu nejsou žádné arménské jednotky, a to, co se děje, označil za »akt rozsáhlé agrese«. Obyvatelé arménského hlavního města vyšli do ulic a protestovali před budovou arménské vlády, přičemž ze situace obviňovali vedení země a premiéra Nikola Pašinjana.
Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo obě strany, aby ukončily nepřátelské akce, zabránily civilním obětem a vrátily se k úsilí o mírové řešení karabašské otázky.
Pašinjan na summitu Rady Evropy 17. května 2023 oznámil, že Jerevan uznává svrchovanost Ázerbájdžánu v hranicích zahrnujících Náhorní Karabach.
(cik, TASS)