Česko smutným unijním rekordmanem v propadu spotřeby domácností

Jednou z hlavních příčin již druhým rokem pokračujícího útlumu tuzemské ekonomiky je nízká spotřeba domácností způsobená extrémně vysokou inflací a propadem reálných příjmů. Česko má v tomto směru dokonce primát v rámci Evropské unie.

Opatrnost spotřebitelů se projevuje téměř v celé Evropě. EU v prvním kvartálu letošního roku vykázala již druhý mezičtvrtletní pokles spotřeby domácností v řadě, a to o 0,3 procenta. Spotřeba klesla nebo stagnovala v 15 unijních zemích.

Konstatuje to v zářijovém vydání časopisu Statistika&My Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Česká republika přitom podle ní zaznamenala dokonce již šestý mezičtvrtletní pokles spotřeby domácností za sebou. To je ze všech zemí EU nejdelší souvislá řada.

»Spotřeba domácností v ČR mezi 3. čtvrtletím 2021 a 1. čtvrtletím 2023 reálně klesla o 7,5 % a přiblížila se úrovní období pandemie. Za předpandemickým vrcholem spotřeby z konce roku 2019 zaostávala spotřeba v 1. čtvrtletí 2023 o 9,2 %,« upřesňuje analytička.

Co se týče meziročního srovnání, v celé EU se spotřeba domácností v 1. kvartálu zvýšila o 0,5 %. Šlo přitom o již čtvrté zpomalení v řadě. Ve většině, tedy v 17 unijních zemí se podle Zábojníkové spotřeba meziročně zvyšovala, ale u téměř všech došlo ke zpomalení dynamiky ve srovnání s předchozím kvartálem. Nejvíce rostla spotřeba domácností v Rumunsku (o 6,3 %), Irsku (o 5,5 %) a na Kypru (o pět procent). Meziroční pokles spotřeby pak zaznamenala řada zemí střední Evropy a Pobaltí. »Česko se stalo smutným rekordmanem tím, že již podruhé v řadě vykázalo nejhlubší meziroční propad spotřeby v celé EU (–5,8 %). S odstupem za námi se shodně s –2,7 % umístily Polsko, Maďarsko a Estonsko,« uzavírá analytička.

Meziroční reálná změna výdajů na konečnou spotřebu domácností v 1. čtvrtletí 2023 (v %)

GRAF – Statistika&My, zdroj Eurostat

(ici)