Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí označilo snahu Francie vyzbrojit Arménii za nepřijatelnou, neboť s sebou nese bezpečnostní rizika v regionu.
»Snaha Francie vyzbrojit Arménii jakýmkoli způsobem, aby ji opět zatáhla do agrese a vojenských podniků, je nepřijatelná. Francie by si měla uvědomit, že tyto snahy, stejně jako historicky probíhající pokusy o vměšování do našeho regionu, ztroskotají,« uvedlo ministerstvo zahraničí v komentáři rozeslaném v reakci na prohlášení francouzské ministryně zahraničí Catherine Colonnyové na tiskové konferenci v Jerevanu.
Baku důrazně odsoudilo výroky Colonnyové »o násilném vystěhování Arménů z Karabachu« a zdůraznilo, že jejich cílem je uvést mezinárodní společenství v omyl. V komentáři se rovněž uvádí, že prohlášení Paříže o její neochvějné podpoře Arménie »znovu dokazují naprostou nepodloženost tvrzení Francie, která již 30 let vyslovuje, že je neutrálním a nezávislým prostředníkem«.
Na úterní tiskové konferenci v Jerevanu Colonnyová oznámila připravenost Francie podepsat s Arménií dohodu o vojenské pomoci.
Dne 19. září došlo k dalšímu vyhrocení situace v Náhorním Karabachu. Baku oznámilo zahájení »místních protiteroristických opatření« a požadovalo stažení arménské armády z regionu. Jerevan prohlásil, že v Karabachu nejsou žádné arménské ozbrojené síly, a označil dění za »akt rozsáhlé agrese«. Rusko vyzvalo strany konfliktu, aby zastavily krveprolití a vrátily se k diplomatickému řešení. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany 20. září oznámilo, že za účasti ruského mírového kontingentu bylo dosaženo dohody o pozastavení protiteroristických aktivit v Karabachu.
Prezident neuznané Náhorněkarabašské republiky (NKR) Samvel Šahramjan podepsal 28. září dekret o ukončení její existence od 1. ledna 2024. Obyvatelstvu se ukládá, aby zvážilo podmínky reintegrace navržené Baku a samostatně se rozhodlo, zda chce zůstat.
(TASS)