Izraelský Nejvyšší soud rozhodl, že zákon, který omezil jeho pravomoc přezkoumávat rozhodnutí kabinetu v rámci reformy soudnictví, bude zrušen. Informoval o tom izraelský státní rozhlas Kan.
Podle rozhlasové stanice bylo rozhodnutí o zrušení prvního zákona schváleného v rámci soudní reformy vlády Benjamina Netanjahua v létě 2023 přijato většinou 8 z 15 soudců senátu Nejvyššího soudu.
Co je známo o soudní reformě v Izraeli
24. července 2023 Izraelský parlament schválil projekt soudní reformy, který předtím vyvolal vážnou vnitropolitickou krizi. Pro dokument se vyslovilo 64 poslanců 120členného parlamentu zastupujících vládnoucí koalici, zatímco 56 opozičních poslanců hlasování bojkotovalo.
Reforma soudnictví byla jedním z bodů programu strany Likud Benjamina Netanjahua před volbami do jednokomorového parlamentu, Knesetu, v listopadu 2022 (pátými za tři a půl roku – bezprecedentní případ v historii země). Jejich výsledkem bylo vytvoření vlády v prosinci 2022 stranami Likud, Otzma Jehudit, Jahadut ha-Tora, Šas a Cionut Datit (považované za nejpravicovější v dějinách Izraele). Benjamin Netanjahu znovu získal post premiéra (v čele vlády stál v letech 1996-1999 a 2009-2021).
V lednu 2023 vláda předložila návrh soudní reformy. Její hlavní ustanovení se týkala Nejvyššího soudu (tento patnáctičlenný soudní orgán plní zároveň funkci Ústavního soudu) s pravomocí omezovat nebo rušit právní předpisy, které považuje za protiústavní, vetovat rozhodnutí vlády a ovlivňovat jmenování nejvyšších úředníků.
Dokument, jehož cílem je zbavit Nejvyšší soud možnosti ovlivňovat rozhodnutí zákonodárné a výkonné moci, vyvolal kontroverze. Zastánci reformy trvali na tom, že přispívá k posílení principů demokracie v zemi. Podle jejich názoru by vláda zvolená lidem neměla být podřízena soudcům, kteří nebyli zvoleni občany země. Odpůrci naopak tvrdili, že vládnoucí koalice kvůli absenci zábran soustředí ve svých rukou více moci, což povede k porušení demokracie. Předsedkyně izraelského nejvyššího soudu Esther Hayutová označila projekt soudní reformy za »útok na spravedlnost«.
Plány na reformu soudnictví vyvolaly ostré protesty opozice. Do konce ledna se demonstrací po celé zemi zúčastnilo přibližně 150 000 lidí ( z 9,4 milionu obyvatel). Navzdory protestům Kneset 21. února schválil v prvním čtení návrh zákona, který tvoří první část soudní reformy (změna procesu jmenování soudců Nejvyššího soudu a rozšíření pravomocí vlády při jejich výběru).
Do poloviny března se protestů zúčastnilo již více než 500 tisíc lidí (přes 40 osob bylo zadrženo, desítky byly zraněny). Izraelský prezident Jicchak Herzog během zvláštního televizního projevu k národu 9. března prohlásil, že země je na pokraji katastrofy. Dne 15. března hlava státu uvedla, že připravila kompromisní verzi reformy. Benjamin Netanjahu však prezidentův plán odmítl s tím, že nezajišťuje rovnováhu mezi jednotlivými složkami moci, o kterou usiluje vládnoucí koalice. Dne 26. března byl z funkce odvolán ministr obrany Yoav Galant, který se vyslovil pro pozastavení reformy (později byl do funkce vrácen), což vyvolalo další vlnu demonstrací, kterých se zúčastnilo rekordních 630 000 lidí. Dne 27. března Benjamin Netanjahu oznámil, že pozastavuje schvalování reformy. Před hlasováním o návrhu zákona ve druhém a třetím čtení se v zemi obnovila shromáždění příznivců i odpůrců reformy.
Hlavní ustanovení reformy
Reforma zavádí ustanovení, podle něhož může být veto Nejvyššího soudu přehlasováno parlamentní většinou 61 hlasů (celkem má Kneset 120 poslanců). Kromě toho budou muset soudci rozhodovat o změně nebo zrušení zákona nikoli prostou většinou hlasů, ale ve zvláštním pořadí (pořadí nebylo upřesněno). Mění se také složení výboru, který jmenuje soudce. Dosud měl devět členů, z toho pět soudců a právníků a po dvou zástupcích Knesetu a vlády. Nyní se má počet členů tohoto výboru zvýšit na 11, z nichž osm má zastupovat Kneset. Kromě toho se zavádí veřejné slyšení kandidátů na soudce Nejvyššího soudu v legislativním výboru Knesetu.
(cik, TASS)