Celkový státní dluh Spojených států dosáhne v roce 2053 181 % HDP, zatímco federální dluh ve formě cenných papírů v držení veřejnosti dosáhne v příštích deseti letech 115 % HDP. Tyto údaje obsahuje zpráva, kterou ve středu zveřejnil Rozpočtový úřad Kongresu. Jedná se o federální agenturu v rámci zákonodárného sboru, která poskytuje Kongresu ekonomické informace, odhady a prognózy.
Úřad přitom ještě v únoru předpověděl, že objem veřejného dluhu dosáhne do roku 2053 195 % HDP. Zpráva vysvětluje, že odborníci se rozhodli očekávanou hodnotu snížit v souvislosti s dohodou, které dosáhla administrativa amerického prezidenta Joea Bidena a republikánů o zvýšení dluhového stropu do roku 2025 a o snížení rozpočtových výdajů.
Ministerstvo předpovídá, že rozpočtový deficit USA v příštích 30 letech výrazně překročí průměrnou hodnotu 3,7 % HDP z let 1993-2022 a v roce 2033 dosáhne 6,4 % HDP a v roce 2053 10 % HDP. V roce 2053 bude rozpočtový deficit činit přibližně 7,3 % HDP, což je více než dvojnásobek průměru za poslední půlstoletí. V letošním roce se očekává rozpočtový deficit ve výši 5,8 % HDP. Zadlužení ve formě cenných papírů v držení veřejnosti dosáhne letos 98 % HDP a v roce 2029 dosáhne rekordních 107 % HDP.
Autoři dokumentu se domnívají, že výdaje na úroky z dluhopisů, systémy sociálního zabezpečení a zdravotnické programy budou nadále růst, zatímco příjmy zůstanou prakticky beze změny, kolem 18-19 % HDP, a budou dále klesat až do roku 2026. Kromě toho se očekává, že sazby daně z příjmů fyzických osob se po roce 2025, kdy vyprší platnost daňových škrtů schválených předchozí administrativou republikána Donalda Trumpa v roce 2017, vrátí na vyšší úroveň. Zákonodárci z obou stran se zavázali zachovat všechny nebo část těchto daňových škrtů, přičemž Biden je hodlá zachovat pouze pro americké rodiny s příjmy nižšími než 400 000 USD ročně. Takové kroky by zvýšily poměr dluhu k HDP, zdůrazňuje zpráva úřadu.
»Celohospodářské výpůjční náklady se zvýší, což povede ke snížení soukromých investic,« domnívají se autoři dokumentu. Navíc poznamenávají, že vysoké úrokové náklady placené zahraničním držitelům dluhopisů sníží mezinárodní příjmy USA.
(jb, TASS)