Agrární komora hrozí dalšími protesty. Na sněm přijede i Výborný

Vláda podle prezidenta Agrární komory ČR (AK ČR) Jana Doležala neplní své sliby vůči zemědělcům a z toho důvodu hrozí, že protesty budou v květnu pokračovat. Vyplývá to z tiskové zprávy AK ČR k jejímu 33. sněmu, který se uskuteční v neděli v Brně. V České republice se protesty zemědělců naposledy uskutečnily 20. března, kdy na silnice vyjelo více než 1600 kusů zemědělské techniky.

O možném vývoji dalších protestních akcí přijede do moravské metropole při příležitosti veletrhu TECHAGRO debatovat téměř 200 delegátů reprezentujících členskou základnu AK ČR ze všech krajů. Největší zemědělskou organizaci u nás reprezentují pěstitelé plodin či chovatelé hospodářských zvířat, kteří obhospodařují 1,4 milionu hektaru zemědělské půdy a produkují přes 80 procent surovin pro výrobu potravin, dále potravináři, zástupci lesnických oborů a dalších odvětví navazujících na zemědělskou prvovýrobu. Pozvání přijal také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a téměř padesát dalších hostů z řad vládních i nevládních organizací či dlouholetých partnerů komory.

»Agrární komora ČR opakovaně vyzývala představitele vlády, aby se postavili k problémům českého zemědělství čelem a začali je již konečně řešit. Od loňského sněmu se podařilo otevřít debatu o některých tématech, jako je podpora živočišné výroby a náročných komodit, přebujelá byrokracie či přebytky zemědělských komodit na evropském trhu, a to jednoznačně vítáme. Bohužel ale stále slyšíme především prázdné fráze, sliby nejsou plněny a řešení je v nedohlednu. To se odráží i v náladách zemědělců, kteří letos již několikrát vyjeli s těžkou zemědělskou technikou do ulic. Probíhající jarní práce na jejich nespokojenosti nic nemění a hrozí, že protesty budou v květnu pokračovat,« uvedl v tiskové zprávě, kterou má iportaL24.cz k dispozici, šéf komory Doležal.

Výstupem z nedělního jednání bude Usnesení 33. sněmu Agrární komory ČR, které vyhodnotí přístup premiéra, ministra zemědělství a celé vlády k požadavkům zemědělské veřejnosti a z dosavadních ohlasů členské základny lze předjímat, že postoj bude z důvodu minimálního vnímání požadavků v oblasti zemědělské politiky velmi kritický. »Přitom řada zemědělců patřila v předešlých parlamentních volbách k příznivcům některé z politických stran současné vládní koalice a v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu budou stát před rozhodnutím, komu dají důvěru, že se jich zastane a bude hájit jejich zájmy na půdě Evropské unie. Lidé, jejichž živobytí je úzce spjaté s produkcí potravin, jsou nedílnou součástí života na venkově a aktivně se do něj zapojují, čímž mohou leckdy i významně ovlivnit nálady a postoje tamního obyvatelstva,« připojil Doležal.

Zemědělci požadují podpořit zaměstnanost na venkově slevami na sociálním pojištění, vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem, zrušit danění evropské provozní dotace z prvního pilíře společné zemědělské politiky Evropské unie a omezit dovoz ze zemí mimo EU. Dalším požadavkem je nekrácení národních podpor a v případě, že Evropská komise umožní navýšit mimořádnou pomoc zemědělcům z evropských nebo národních zdrojů, aby tak Česká republika učinila v maximální možné míře.

»Zpracování potravin ze zemědělských komodit vyrobených v Česku už pro vládu není prioritou. Rozhodla se ukončit podporu investic do zpracování potravin tím, že zrušila dotační titul 13. Vláda tím jen podtrhla pozici Česka jakožto výrobce levné suroviny pro výrobu potravin, ke které ale dojde v zahraničí a přidaná hodnota pro české chovatele, pěstitele a producenty potravin je pryč. Netratí na tom jen zemědělci, ale vůbec všichni, kdo mají zájem konzumovat kvalitní potraviny domácího původu,« uvádí se mj. v tiskové zprávě AK ČR.

(pk)

ILUSTRAČNÍ FOTO – Josef Šenfeld

Související články

1 KOMENTÁŘ

  1. Výborný by mohl velkostatkářům , včetně etnickým feudálům, zrušit nehorázné dotace. Dotace jsou bezpracný zisk velkostatkářů z peněz získaných většinou vydíráním těch kdo vyrábějí nebo zajišťují výrobu -z daní a někdy i z peněz získaných, podle mne loupeží.
    Obilí, kukuřice a další zemědělské produkty je možné dovézt z Ruska, Ukrajiny, Kanady z Kuby a dalších zemí. Obchodníci si poradí .Velkostatkáři by mohli přijít o MONOPOL vytvořený Agrární komorou. Konkurence by mohla způsobit pokles cen potravin a tedy TRŽNÍCH zisků velkostatkářů.
    Velkostatkáři dostávají ZÁKLADNÍ DOTACE 4000Kč na hektar půdy, které se zmocnili po r. 1989 ,Je to bezpracní příjem – peníze které získali na úkor zdravotnictví, sociální oblasti , školství, užitečných investic a pod.
    Dotace jsou bezpracný zisk velkostatkářů z peněz získaných většinou vydíráním těch kdo vyrábějí nebo zajišťují výrobu -z daní a někdy i z peněz získaných, podle mne loupeží. Velkostatkáři sami na polích nepracují-na to využívají robotníky a robotnice.
    .Řeči, že AGROBARONI-velkostatkáří někdy i etničtí feudálové – ráno vstávají a DŘOU je neuvěřitelně drzá lež. Ráno vstávají a dřou na agrobarony najatí ROBOTNÍCI. Agrobaroni mají, hned ráno a to bez práce DOTACE 4000 Kž z každého hektaru kterého se , ve spolupráci s úředníky z Katastrálních úřadů, zmocnili .
    Jsou li dost drzí a agresivní, mohou mít dotace i kolem 8000 Kč z hektaru. Peníze-dotace jsou získávané také z DANÍ – tedy i z vydírání, příp loupeže od těch, kdo pracují.
    –Dotované potraviny někteří vyváželi a pravděpodobně vyvážejí do ciziny – např. mléko do Německa.

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy