Česku chybí praktičtí doktoři, stát dlouhodobě selhává

Česko se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, a to především v okrajových regionech. Mladí doktoři nemají zájem začínat svou praxi v příhraničních oblastech, snad kromě stomatologů, kteří se však specializují na zahraniční klientelu a neuzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se snaží situaci řešit i různými pobídkami pro začínající lékaře v okrajových regionech, přidávají se také města a obce, zatím však bez většího úspěchu.

Pro dostatečné pokrytí zdravotní péče v ČR chybí podle VZP 64 zubařů, 68 praktických lékařů pro děti a 52 lékařů pro dospělé. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je Česko podle dat Eurostatu při přepočtu lékařů na počet obyvatel na 17. místě z 27 zemí.

Kritéria pro dostupnost zdravotní péče v ČR určuje nařízení vlády. Podle něj by lidé ke svému praktickému lékaři pro děti či dospělé, zubaři či gynekologovi měli cestovat maximálně 35 minut.

Zlepšit dostupnost péče v regionech mají i krajské pracovní skupiny, v nichž zasedají zástupci kraje, pojišťovny a zástupci péče.

Podle expertky KSČM na zdravotnictví Soni Markové zprávy o tom, že je v určitých regionech ČR nedostatek lékařů primární péče, jsou v posledních letech na denním pořádku. »Zdravotní pojišťovny tento problém registrují dlouhodobě a pravidelně o něm informují, politici o něm často hovoří, ale fakticky se v podstatě mnoho let situace stále zhoršuje,« řekla pro iportaL24.cz. Problém podle ní začal už po roce 1989, kdy stát »přehodil« odpovědnost za zajištění dostatečného přístupu obyvatel ke zdravotní péči na zdravotní pojišťovny. Každá pak postupovala zcela po svém, aniž by musela svůj postup jakkoliv dokládat nebo obhajovat.

»Je neuvěřitelné, že ještě v roce 2011 nikdo aktivně nezískával praktické lékaře do ‚neatraktivních‘ míst. Nikdo také nedokázal kvantifikovat nedostatek primární péče v určité oblasti. Naopak následovaly ‚experimenty‘ ve vzdělávání, kdy byl ze specializačního vzdělávání lékařů vyřazen obor všeobecné praktické lékařství pro děti a dorost. Jeho začlenění do pediatrie situaci nezlepšilo,« uvedla s tím, že na možná rizika tohoto kroku v té době ještě jako místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru spolu s odbornou společností opakovaně upozorňovala. Samosprávám tak podle ní nyní nezbývá nic jiného, než lákat mediky na tučná stipendia a lékaře na finanční částky, které jdou do milionů, na zařízené ordinace, byty a různé druhy příspěvků. Často ovšem marně. Své podpůrné programy a bonifikace nabízí VZP a dokonce i ministerstvo zdravotnictví. Přesto se situace nezlepšuje.

Místa s jinou dostupnosti péče vždycky na mapě budou

»Příčiny tohoto stavu vidím v nekompetentnosti ministerstva zdravotnictví před 10 lety, kdy všichni tvrdili, že Česká republika má moc lékařů. Když by se ale někdo podíval na strom života lékařů, tak by zjistil, že hodně jich bude odcházet do důchodu,« řekl pro iportaL24.cz lékař a bývalý rektor Karlovy univerzity, nyní kandidát na prezidenta republiky Tomáš Zima. Je podle něj pravdou, že před několika lety ministerstvo zdravotnictví začalo podporovat lékařské fakulty, aby zvýšily počet přijímaných studentů, tento efekt se však projeví za pět až deset let. Problémem také podle Zimy je, že než je lékař plně kvalifikován, tak to trvá devět až jedenáct let.

S tím, že lékaři nechtějí chodit do regionů a příhraničních oblastí, se podle Zimy potýká celá Evropa. »Tam pak musí následovat různé programy, u nás je dělá VZP ve spolupráci s kraji, městy, obcemi, je potřeba hledat kroky tak, aby jejich podpora zatraktivnila tyto lokality. To už funguje, zatím ale jen krátkou dobu a vyřešení těchto věcí je problém na roky,« uvedl Zima. Zmíněné programy podle něj mohou pomoci vyřešit problém nedostatku lékařů v regionech, nicméně je podle něj potřeba si uvědomit, že místa, kde dostupnost lékařské péče bude jiná, vždycky na mapě budou.

Zrušení obvodních lékařů bylo chybou

Také podle europoslance a bývalého ministra zdravotnictví Ivana Davida je nedostatek lékařů celoevropský problém. »Hlavní příčina tohoto stavu je v tom, že zejména mladí lékaři odcházejí z chudších zemí do těch bohatších, například z Německa do Skandinávie, od nás do Německa, z Ukrajiny už odešli všichni směrem na západ,« řekl pro iportaL24.cz. Dalších příčin je podle něj celá řada. Například některé obory se staly neatraktivními v důsledku nedostatečného finančního ohodnocení, typickým příkladem jsou posudkoví lékaři.

»Podobně je to i u praktických lékařů pro děti i pro dospělé, jejich práce je poměrně málo oceněna. Celý ten systém by se musel zásadně změnit, taky chybí vzdělávání v řadě oborů, což způsobuje nedostatek například stomatologů. Řada těch, kteří pracují v pohraničí, neuzavírají smlouvy s pojišťovnou, protože pracuji výhradně pro zahraniční klientelu, ale také jich málo studuje, protože pro lékařské fakulty toto studium není ekonomicky zajímavé. Takže tam, kde vládne úvaha o ekonomickém prospěchu nad společenskou potřebou, tak samozřejmě těch odborníků je nedostatek,« dodal David.

Zdůraznil, že podobná situace je v celé řadě zemí, kde nefunguje systém obvodních lékařů. »Je potřeba si uvědomit, že obvodní lékaře zavedl známý ‚komunista‘ František Josef 1. v roce 1887 proto, že měl zájem, aby stát zabezpečoval lepší zdravotní péči na každém místě. To bylo zrušeno jako přežitek komunismu, i když to je záležitost z 19. století. Důsledek je, že od devadesátých let existuje svobodná volba lékaře, která spočívá v tom, že lékař si svobodně volí, o koho se starat bude a o koho ne. Tohle pojetí, kdy lékařská péče je záležitost iniciativy lékařů samotných a stát v tom odmítá hrát významnější roli, samozřejmě vede k nedostatku odborníků,« dodal David.

Stejně jako Marková i on považuje za chybu to, že zdravotní péči organizují zdravotní pojišťovny. »Stalo se tak právě pro to, aby se mohla zdravotní péče změnit v komerční činnost bez ohledu na potřeby veřejnosti. Stát by měl sledovat bilanci pracovních sil v těch oborech, které jsou důležité pro fungování států, což samozřejmě je i zdravotní péče, a měl by činit taková opatření, která by vedla k většímu zájmu o tyto obory. Nemělo by být umožněno, aby tady lidé zadarmo studovali a pak utekli do zahraničí, je to jenom další způsob vykrádání ČR. Muselo by dojít k dost podstatní změně, aby to fungovalo, tato změna však nenastane, takže to fungovat nebude,« je přesvědčený David.

Jednoduché řešení neexistuje

Marková připomněla, že »vychovat« praktického lékaře nějakou dobu trvá. Je to obor, ve kterém lékař musí mít široké znalosti a být schopen se často velice rychle rozhodnout. Ordinace musí splňovat mnoho podmínek, k péči o pacienty navíc potřebuje mít za zády dobře fungující nemocnici s kvalitní zobrazovací technikou, laboratořemi a lůžkovou péčí. A to bývá dnes podle Markové někdy problém, protože i regionální nemocnice nemají často dostatek zdravotníků a odpovídající vybavení. Pacient z odlehlejších regionů pak v řadě případů nedosáhne na stejnou péči jako pacient v Praze nebo v Brně.

Jednoduché řešení nedostatku praktiků podle ní neexistuje. Inspiraci lze podle Markové hledat v zahraničí, kde pracují týmy primární péče sestávající z dvou až pěti lékařů, ke každému lékaři připadají dva až tři nelékařští zdravotničtí pracovníci a administrativní pracovník. »O reformě primární péče a podpoře vzniku týmů primární péče a sdružených praxí se ale zatím více mluví, než fakticky dělá. Úloha praktického lékaře coby průvodce pacienta systémem zdravotní péče přitom stoupá, protože při správném nastavení dostane pacient kvalitnější a správnou péči mnohem rychleji,« dodala. Výhodné to je i z ekonomického hlediska, protože pacient při bloudění systémem nespotřebovává zbytečnou péči.

»Je jasné, že pokud bude otázka nedostatku praktických lékařů pro dospělé i děti vnímána pouze jako otázka peněz, situace se nezlepší. Řešení určitě nespočívá ani v tom, že se zakotvení bezplatné zdravotní péče v Ústavě bude považovat za relikt minulosti, ani že přehodíme ‚horký brambor‘ nedostatku dětských lékařů na ty pro dospělé. Ministerstvo zdravotnictví v úsilí o zajištění dostupnosti zdravotní péče, bohužel, dlouhodobě selhává,« tvrdí Marková. Odpovědnost za dostupnost potřebné zdravotní péče pro pacienty by podle ní měly nést ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny a samospráva společně.

Praktických lékařů pro děti a dorost působí v ČR zhruba 2500, zubařů asi 5000 až 8000, praktiků pro dospělé je kolem 5000.

Vylepšit dostupnost lékařů mají i krajské pracovní skupiny, které začaly fungovat na podzim. Zasedají v nich zástupci regionálních pracovišť VZP, krajských samospráv, profesních zdravotnických organizací, poskytovatelů lůžkové zdravotnické péče nebo zdravotnických záchranných služeb.

Jana Dubničková