Zahraniční dluh České republiky během letošního třetího kvartálu vzrostl o 126,3 miliardy na 4,546 bilionu korun, přičemž meziročně byl o 140,4 mld. Kč vyšší. Údaje na svém webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Určující pro nárůst dluhu bylo ve 3. čtvrtletí zvýšení zadluženosti bankovního sektoru a ostatních sektorů mimo vládního, v němž zadlužování prakticky stagnovalo.
Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků (v mld. Kč, stav ke konci období)
V bankovním sektoru včetně ČNB došlo k nárůstu vkladů a půjček přijatých ze zahraničí a ke zvýšení stavu bankovních dluhopisů v držbě zahraničních věřitelů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 39,6 %.
Zvýšení zahraničního dluhu sektoru vládních institucí pak bylo důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu činí 14,9 %.
Zahraniční dluh ostatních sektorů se zvýšil na 45,5 % celkového zahraničního dluhu. Stav zahraničních závazků vzrostl především v důsledku čerpání obchodních a finančních úvěrů podniky od přidružených zahraničních firem.
Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů (v mld. Kč, stav ke konci období)
Co se týče jednotlivých instrumentů, ve struktuře zahraničního dluhu jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčkami od přidružených podniků, ty v souhrnu tvořily 51,8 % zahraničního dluhu.
Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru (v mld. Kč, stav ke konci období)
Jak vidno z grafu, z celkové zahraniční zadluženosti připadá 77,3 % na dluh soukromého sektoru. Zbývajících 22,7 % tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž patří závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
(ici)
Příšerné!