Ceny potravinářských výrobků nadále rostou. Proti loňskému červnu meziročně stouply o téměř 20 procent a bohužel dále rostou. Například chleba zdražil meziročně o téměř 40 procent, máslo jsme pořídili o třetinu dráž a podobně je na tom i mléko. Hlavním důvodem tohoto trendu je stoupající cena energií a neochota vlády se situací cokoli dělat.
Kdy se zdražování zastaví? To je otázka, která dnes veřejnost zajímá nejvíce. Bohužel, jasnou odpověď se neodváží dát nikdo. »Co se týká cen potravin, s predikcemi musíme být bohužel opatrní,« uvedl pro iportaL24.cz prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Čeští zemědělci mají podle něj omezený vliv na ceny potravin v obchodech, do nichž se promítají vedle výkupních cen zemědělských prvovýrobců dále náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu a skladování, a především náklady a přirážka obchodních řetězců.
»Zemědělci navíc prodávají přímo do velkých obchodů pouze tři až pět procent své produkce. Obecně lze říci, že českým zemědělcům stoupají náklady v meziročním srovnání o desítky až stovky procent. Zdražují krmiva pro hospodářská zvířata, minerální hnojiva, energie, pohonné hmoty a zvyšují se také mzdové náklady. Nicméně zemědělci mají limitované možnosti promítnout toto zdražování výroby do cen, za které prodávají,« konstatoval Doležal.
Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové dojde k poklesu cen potravin ve chvíli, kdy se přestanou zvyšovat ceny energií. »Zpočátku se do cen potravin, a nejen potravin, promítala zadržená spotřeba v rámci pandemie covidu, resp. vysoká poptávka po jejím skončení, vysoké ceny pohonných hmot, vstupních surovin, obalového materiálu, náklady na pracovní sílu, válečný konflikt na Ukrajině a vysoké ceny energií. Z dnešního pohledu je nejvýraznějším faktorem stále se zvyšující cena energií, hlavně plynu,« uvedla Kavanová pro iportaL24.cz. Do budoucna bude podle ní pravděpodobně významným faktorem i aktivita vlád jednotlivých zemí, do jaké míry budou podporovat jednotlivé sektory.
Bohužel, česká vláda v tomto ohledu hodně zaostává. »Opatření státu jsou nedostatečná. Vláda neudělala pro podnikatele vůbec nic,« uvedla Kavanová. Stát má podle ní možnost kompenzovat vysoké ceny energií, zejména plynu. »Firmy, které jsou na plynu závislé, mají velké problémy s jeho cenou a současně se bojí nedostatku,« dodala.
Pokud jde o adresná opatření, jsou podle Kavanové ve své podstatě správná, problémem je, že se k dotčeným, zejména domácnostem, nemusí dostat. Ať už proto, že lidé si nechtějí o pomoc požádat, anebo nejsou toho schopni z důvodu složitosti, nebo z jiných příčin.
Účinná by byla také adresná pomoc pro podnikatele, která by zahrnovala kompenzace zvýšených cen energií pro vybraná odvětví, např. pekaře, kteří jsou závislí na plynu, a také kompenzace vedlejších nákladů. »Podnikatelé doloží, o kolik se jim cena zvedla, a stát by je mohl podpořit např. 30 % zvýšených nákladů,« vysvětlila Kavanová.
Komora volá po snížení DPH na potraviny
Jedním z možných řešení vysokých cen potravin by mohlo být podle Potravinářské komory snížení daně z přidané hodnoty, kterou má v tomto sektoru Česká republika jednu z nejvyšších v Evropské unii. Polsko mělo DPH původně ve výši pěti procent, dnes má na 300 položek nulovou DPH, Německo má DPH na potraviny ve výši sedmi procent, Rakousko a Slovensko 10 %. Také chorvatská vláda se rozhodla snížit sazbu DPH u základních potravin, a to ze 13 na pět procent. Pouze v ČR je stále DPH na potraviny ve výši 15 %, podle komory by se měla snížit na pět procent. Kavanová upozornila, že s vysokým DPH se výrazně snižuje konkurenceschopnost výrobců potravin. Všude v okolních státech je levněji a obyvatelé ČR jezdí nakupovat potraviny za hranice, především do Polska. Této možnosti využívají zejména Češi z příhraničí.
Jezdit za nákupy do Polska se vyplatí
A nákupy Čechů v Polsku budou pokračovat i nadále. Polský premiér Mateusz Morawiecki před časem oznámil, že prodlouží snížení daní z potravin či paliv až do konce roku. Původně měla tato opatření platit jen do konce letošního července.
Že se za nákupy do Polska vyplatí jezdit, demonstroval ekonom Lukáš Kovanda na nákupu 25 vybraných položek – pečiva, masa, mléčných výrobků, nápojů, ale také drogistického zboží. V prodejně Lidl v polském městě Bogatynia hned za hranicemi nákup vyšel v přepočtu na 838 korun. V Lidlu v severočeském Frýdlantu přitom ten samý nákup stojí 1181 korun, tedy o 343 korun více.
»Pokud Čech při své vyjížďce do Bogatynie kromě nákupu v Lidlu také natankuje u některé z tamních čerpacích stanic, ušetří ještě něco navíc,« uvedl Kovanda. Litr benzínu totiž vyjde v Polsku na 37,90 Kč, zatímco v Česku na 46,20 Kč. »Sečteno, podtrženo,výjezd do Polska za nákupem potravin a za natankováním ušetří Čechovi až zhruba 800 korun v porovnání se situací, kdy by ty samé věci pořídil o několik kilometrů – a o zhruba čtvrthodinku jízdy autem – jinde,« shrnul Kovanda.
Pokles životní úrovně čeká každého
Kdy se Češi dočkají poklesu cen potravin, je těžko odhadovat. »Odborníci predikovali snižovaní inflace již o prázdninách, zatím se tak neděje,« uvedla Kavanová. A zřejmě nelze ani očekávat, že by v nejbližší době k poklesu cen mělo dojít. Řadě výrobců totiž skončí fixace cen energií a lze tedy předpokládat, že v energeticky náročných oborech dojde k dalšímu zvyšování cen konečných výrobků.
Nadále jsou podle Kavanové vysoké ceny vstupů, přičemž výslednou cenu výrobku ovlivňuje také zvýšení nákladů u zemědělce, u výrobce potravin, u obchodníka a DPH. Vzhledem k tomu, že vláda zřejmě bude dále zvyšovat i minimální mzdu a životní minimum, bude nutné zvyšovat i mzdy. »Česko má velmi nízkou nezaměstnanost, na trhu práce si nelze vybírat, zaměstnanci budou na zaměstnavatele tlačit a zaměstnavateli nezbyde nic jiného, než mzdy zvýšit,« vysvětlila Kavanová. Situaci podle ní komplikuje i nejistota, která panuje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, problémy s energiemi a se surovinami na globálním trhu a v neposlední řadě i Green Deal.
»Pokles životní úrovně bohužel čeká každého, zvyšující se ceny potravin doléhají na většinu obyvatel, dnes už i střední třída řeší, jaké potraviny a kolik si jich nakoupí, nejvíce ohroženy ale jsou sociálně slabší skupiny obyvatel – samostatně žijící důchodci, samoživitelky a samoživitelé, invalidní důchodci,« uvedla Kavanová. Dodala, že např. služeb potravinových bank využívá skoro dvojnásobný počet osob než před pandemií nemoci covid-19.
Nejvíce zdražila hladká mouka
Připomeňme poslední údaje Českého statistického úřadu, z nichž vyplývá, že v červnu meziročně stouply spotřebitelské ceny o 17,2 %. Nejvíce zdražila hladká pšeničná mouka, a to o téměř 74 %. Před rokem ji lidé koupili v průměru za 13,28 Kč, letos v polovině června za kilo dali 23,08 Kč. Na začátku roku byla její průměrná cena o 7,5 Kč nižší.
Za kilo konzumního kmínového chleba lidé v polovině června zaplatili meziročně o 39,4 % více, v průměru 35,68 Kč. Průměrná cena bílého pšeničného pečiva stoupla o 34,7 % na 23,08 Kč za kilo.
Z dalších potravin výrazně stouply ceny vajec, krystalového cukru, másla a sýru eidam. Deset vajec se prodávalo v obchodech v polovině června v průměru za 41,26 Kč, což je o 40,2 % více než před rokem. O téměř 33 % na 20,24 Kč stoupla průměrná cena kilogramu cukru krystal a o 29,5 % na 245,63 Kč zdražil kilogram másla. Za kilogram eidamské cihly lidé meziročně zaplatili o téměř 29 % více, 207,85 Kč.
Za polotučné pasterované mléko si lidé meziročně připlatili o 18,5 % více, v letošním 24. týdnu litr podle statistiků přišel na průměrných 23,32 Kč. O zhruba pětinu zdražila vepřová pečeně, kilogram masa v červnu v průměru stál 162,49 Kč.
O méně než desetinu zdražily proti loňskému červnu bílý netučný jogurt, brambory a výčepní lahvové pivo světlé. Z vybraných položek zlevnila jen jablka z 37,06 Kč za kilogram na 35,36 Kč.
Jana Dubničková
Vlada je nejhorší v historii!