Sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře schválit základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Návrh počítá se schodkem 295 miliard korun. Příjmy mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Rozpočet počítá také s příjmy z nové daně z neočekávaných zisků, která ještě není schválena. To kritizuje opozice.
První čtení návrhu rozpočtu se má uskutečnit příští středu. Pokud Sněmovna v prvním čtení údaje rozpočtu schválí, poslanci už je nebudou smět v dalších kolech projednávání měnit.
Vláda o návrhu uvádí, že jde o rozpočet ve znamení pokračujících nejistot. Má dva základní cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytím výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině.
Rozpočet počítá také s příjmy z nové daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, která ještě ani není schválena. Součástí těchto příjmů má být i odvod z nadlimitních příjmů z prodeje elektřiny. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k této dani před poslanci uvedl, že byl v poslední době zahrnut komentáři na téma, jak je protizákonné zahrnout do rozpočtu příjmy z dosud neschválené daně. Prohlásil, že v zákoně o rozpočtových pravidlech nic takového nenašel. Pokud by se daň nepodařilo schválit, pak by byl deficit o 100 miliard Kč vyšší, konstatoval. Domnívá se ale, že až se bude rozpočet schvalovat ve třetím čtení, bude už tato nová daň schválena. Sněmovna by mohla rozpočet schvalovat nejspíš 30. listopadu.
Vláda neví, co se situací
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) však zopakovala, že ministr nemůže počítat s příjmy, které nemá podložené legislativou. Touto logikou by si každý ministr financí mohl dát do návrhu rozpočtu, co by chtěl, podotkla.
Podobně se pro iportaL24.cz před časem vyjádřila také bývalá předsedkyně rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). »Návrh rozpočtu se zakládá na něčem, co legislativně ještě není ukotveno. Není možné, aby se počítalo s příjmy z daně, která ani rámcově není,« uvedla. Vadí ji, že vláda nemá žádný výhled, jak schodky rozpočtu zastavit, anebo je dokonce snižovat. »Všechny kroky, které vláda dělá, ukazují, že v podstatě neví, co s tou situací,« míní Vostrá.
Stanjura také informoval, že už nepočítá s tím, že by Státní fond dopravní infrastruktury vydával dluhopisy, aby získal peníze. Místo toho si ministerstvo půjčí peníze od Evropské investiční banky (EIB) za podmínky, že to bude výhodnější, než kdyby stát vydal dluhopisy.
EET ani jako dobrovolná
Sněmovní rozpočtáři se dnes zabývali také návrhem na zrušení elektronická evidence tržeb (EET) ke konci roku. Nepodpořili návrh Schillerové, aby evidence tržeb fungovala alespoň jako dobrovolná. Výbor nepodpořil ani návrh hnutí ANO vládní předlohu zamítnout. Sněmovna by mohla o zrušení EET rozhodovat příští týden. Evidence je v současné době pozastavena a stala se fakticky dobrovolnou.
Schillerová mimo jiné zopakovala, že podnikatelé volají po zachování dobrovolné EET. Uvedla, že evidence doplatila na to, že si ji hlavně ODS vybrala jako terč pro útoky. »Boříte, připravujete se o příjmy a v boji s daňovými úniky nepřinášíte vůbec nic,« řekla.
Úplné zrušení EET nepovažuje za správné ani Vostrá. »Ukázalo se, zejména v některých odvětvích, že zavedení EET bylo správné, dalo to přehled jak zaměstnavatelům, tak i nám zákazníkům o tom, že služby jsou opravdu vykázány tak, jak by vykázány být měly, čímž se aspoň částečně omezila šedá ekonomika,« řekla. Alespoň v některých oblastech by podle ní povinnost EET být měla.
Projekt EET byl jedním z ústředních témat předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky. Zatímco nynější vláda míní, že EET představuje zátěž pro podnikatele, hnutí ANO tvrdí, že narovnala podnikatelské prostředí a vynesla státnímu rozpočtu víc peněz.
EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů.
(jad)