Chorvatská strana Chorvatské demokratické společenství (HDZ) premiéra Andreje Plenkoviće zvítězila v parlamentních volbách. Ztráta mandátů ovšem zkomplikuje sestavení vlády.
»HDZ vyhrálo parlamentní volby již potřetí v řadě. S ohledem na zájmy chorvatského státu je naší prioritou co nejdříve sestavit silnou a stabilní vládu. S podporou občanů jsme připraveni v příštích čtyřech letech pracovat pro lepší Chorvatsko,« uvedl Plenković na X (dříve Twitter).
Podle volební komise získává HDZ 61 mandátů ze 151, opoziční Sociálně demokratická strana 42 mandátů, Hnutí za vlast 14 mandátů, strana Most 11 mandátů, koalice Můžeme 10 mandátů, Istarski Demokratski Sabor 2 mandáty, Nezávislá platforma Sever 2 mandáty, Focus 1 mandát. Podle posledních údajů volební komise byla volební účast v parlamentních volbách 62,30 procenta.
V Chorvatsku se v parlamentních volbách hrálo mimo jiné o podporu Ukrajiny. Navzdory množství korupčních skandálů se zdálo, že proevropský Plenković, který je premiérem od roku 2016, má pohodlně zajištěné třetí funkční období v řadě, dokud prezident Zoran Milanović minulý měsíc neoznámil svou podporu opozici.
Ústavní soud následně 18. března rozhodl, že prezident musí nejprve odstoupit, protože stranicko-politické aktivity jsou neslučitelné s převážně ceremoniální funkcí. Milanović však odmítl přestat vést kampaň proti HDZ. Milanović, který byl premiérem v letech 2011 až 2016, označil Plenkoviće za »lháře«, »politického falešníka« a »poslíčka« předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. »Moje povaha není jednoduchá, ale nebudu mlčet,« uvedl.
HDZ do značné míry dominuje chorvatské politice od získání nezávislosti na Jugoslávii v roce 1991 a dohlíží na vstup země do EU a eurozóny. Plenković, který vystudoval práva a působil jako diplomat v Bruselu a Paříži, opakovaně obvinil Milanoviće z porušování ústavy, používání nevhodných výrazů a zastávání »proruských názorů«.
Opozice proti tomu, co mnozí kritici považují za korupci a nepotismus, však vzrostla a nedávné Plenkovićovo jmenování Ivana Turudiće, vysoce postaveného soudce spojeného s HDZ, do funkce generálního prokurátora vyvolalo pouliční protesty.
Ivan Rimac, profesor práva na Záhřebské univerzitě, uvedl, že během dvou Plenkovićových funkčních období opustilo vládu asi 30 ministrů kvůli obviněním z korupce v případech zahrnujících sériové zneužívání fondů EU a rozprodávání státních podniků.
Se ziskem 61 křesel přišla HZD o pět poslanců. To nemusí nutně stačit na udržení její těsné většiny s poslanci z řad menšinových etnik a diaspory, kterým chorvatské zákony zaručují účast ve vládě.
Podle ústavy z roku 1990 (platné s dodatky) je Chorvatsko parlamentní republikou. Nejvyšším zákonodárným orgánem země je chorvatský Sabor (jednokomorový parlament). Mezi hlavní funkce parlamentu patří tvorba zákonů a kontrola vlády. Určuje také datum konání referend a voleb a vyhlašuje amnestii. Funkční období je čtyřleté.
(cik)