Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud. Senátorům to při dnešním projednávání pomoci občanům a podnikatelskému sektoru s cenami energií zdůraznil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda podle něj chce zajistit dostupné ceny energií, proto navrhla jejich zastropování. Zatímco podle opozice a odborů jde o nedostatečné řešení, prezident Miloš Zeman limity považuje za přiměřené.
Současná vláda podle Fialy udělala pro zajištění energetické bezpečnosti ČR za tři měsíce více než předchozí vlády s účastí ANO za osm let. Podle něj na jaře hrozilo, že v zimě bude Česko bez plynu kvůli závislosti na jeho dodávkách z Ruska. Nyní jsou zásobníky plynu naplněny z 85 procent. »Plyn na zimu po všech těch krocích, co jsme udělali, máme zajištěný,« uvedl Fiala. Čím víc se bude plynem šetřit, tím déle vydrží. »Neznamená to, že se teploty mají snižovat na absurdní stupně, nebo že má doma někdo mrznout, ale znamená to, že musíme s energiemi hospodárněji nakládat,« dodal premiér.
Vláda podle Fialy nyní chce zajistit dostupné ceny energií, proto v pondělí navrhla jejich zastropování. Náklady na topení by tak měly být zhruba stejné, bez ohledu na to, jestli domácnosti vytápí elektřinou nebo plynem. »Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud,« zdůraznil premiér. Díky maximálním cenám za elektřinu rodina, která elektřinou svítí a topí, ušetří proti předpokládaným tržním cenám 111 000 korun za rok a rodina, která topí plynem, ušetří ročně zhruba 90 000 korun, řekl Fiala.
Stropy nízkopříjmovým domácnostem nepomůžou
Podle zástupců opozice vláda cenové stropy silové elektřiny a plynu stanovila příliš vysoko. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil energetické plány kabinetu za velké zklamání. Zastropování cen je podle něj správný krok, ale opatření je zjevně nepřipravené. Rozhodnutí vlády nepokládá za dostatečné ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura, řešení podle něj navíc přichází pozdě.
Podobně se pro iportaL24.cz vyjádřil i odborný mluvčí KSČM pro resort průmyslu Pavel Hojda. Také podle něj je navrhovaný strop stanovený příliš vysoko, navíc přichází s minimálně šestiměsíčním zpožděním. »Vláda půl roku spala, to, co přijala teď, je hašením požáru. Lidem, kteří kupovali elektrickou energii ještě před rokem za 1,20 Kč nebo 2 Kč, teď mluvím o silové elektřině, budou nyní platit šest korun, tak to jim asi moc nepomůže. K tomu ještě DPH, které je stále 21 %, přitom některé vlády snížily DPH právě pro to, aby ulevily občanům. To česká vláda neudělala,« řekl Hojda.
Zdůraznil, že ceny energií jsou obrovský problém, který dopadá nejvíc na Českou republiku, jako na vyloženě průmyslovou zemi. »Jakmile dochází k tomuto zdražení, tak celou řadu odvětví to silně postihne a obávám se, že tím, že se půl roku stálo, tak na to doplatí celá česká ekonomika, no a samozřejmě lidi,« dodal Hojda. Dodal, že navrhované stropy pomůžou trošku středněpříjmovým domácnostem, nízkopříjmovým však v žádném případě nepomůžou.
Odbory demonstraci neodvolají
Návrh se nelíbí ani odborům. Podle jejich předáka Josefa Středuly se budou otázce zastropování cen energie »intenzívně věnovat na jednání tripartity«. Středula zdůraznil, že odbory nepočítají s tím, že by teď po rozhodnutí vlády o zastropování cen energií odvolaly svou plánovanou demonstraci v Praze. »Není podle našeho soudu důvod demonstraci odvolat. Jedno rozhodnutí vlády celou situaci nemění,« řekl Středula.
Podle odborového předáka nejsou přesně jasné ani dopady, jaké bude zastropování cen mít. Podotkl, že s odbory o dopadech na zaměstnance nikdo nejednal a podklady předáci nedostali.
Bývalý premiér Jiří Paroubek má z vládního návrhu smíšené pocity. »Jednak je to opožděně, zastropování cen energií mělo přijít podstatně dříve, už někdy počátkem roku, nebo mohl být využitý jiný instrument, například eliminace DPH u energií, nebo snížení nebo odstranění spotřební daně u pohonných hmot, takže vláda to řeší s několikaměsíčním opožděním. Co to přinese v domácnostech, to se ukáže teprve praxí, myslím si, že je to věc, která je nevyzkoušená a možná na první pohled nevypadá špatně, ale řada věcí nevypadá na první pohled špatně,« řekl Paroubek pro iportaL24.cz.
Limit je podle prezidenta přiměřený
Prezident republiky Miloš Zeman je rád, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu. Limity považuje za přiměřené. »Souhlasím s tím, že vláda učinila první krok, a jsem tomu rád,« řekl Zeman na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým černohorským protějškem Milem Djukanovičem. Domnívá se, že zvolený limit v případě ceny elektřiny je přiměřený. »Uvědomte si, že cena elektřiny na burze byla až 1000 eur (24 500 Kč) a nyní je kolem 600 eur, takže v každém případě regulace této ceny se mně zdá být oprávněná,« dodala hlava státu. Zeman zároveň kritizoval Zelenou dohodu pro Evropu a zmínil, že za jednu z prvních příčin energetické krize považuje vysoké ceny emisních povolenek. »Regulace těchto cen, ne-li zrušení samotného institutu emisních povolenek, by rovněž odstranilo to, čemu se říká energetická chudoba,« dodal Zeman.
O pomoci firmám rozhodne vláda zítra
Zdroje na výdaje spojené s energetickou krizí chce vláda podle svého předsedy získat také mimořádnými příjmy. Patří k nim dividendy ze státních podniků, příjmy z emisních povolenek nebo výnosy daně pro vybrané firmy, které těžily z důsledků války na Ukrajinu. Tato »válečná daň« bude podle Fialy dočasná a rozhodně nebude sektorová, protože se nebude týkat všech firem v odvětví, ale jen těch s nečekaně vysokými zisky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí večer uvedl, že by výdaje na zastropování měly činit nejvýš 130 miliard korun.
Maximální ceny elektřiny a plynu stanovila vláda v pondělí. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně 6000 korun včetně DPH za jednu megawatthodinu (MWh), plyn bude stát maximálně 3000 korun za MWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu od listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Pomocí firmám se bude vláda zabývat zítra. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) řekl, že v pondělí se dohodl se zástupci zaměstnavatelů na zavedení takzvaného dočasného krizového rámce v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jedna část programu bude firmám kompenzovat zvýšené náklady na plyn a elektřinu. Pokud jim kvůli energiím klesne provozní zisk EBITDA o víc než polovinu, bude jim stát část nákladů kompenzovat, a to do 45 milionů korun na jednu firmu. S Evropskou komisí se bude snažit vyjednat prodloužení krizového rámce do konce příštího roku.
(jad)