Průměrná hrubá měsíční nominální mzda sice v prvním čtvrtletí podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu vzrostla meziročně o 7,2 procenta na 37 929 korun, avšak vzhledem k tomu, že růst spotřebitelských cen v tomto období již dosáhl 11,2 %, reálně se mzda snížila o 3,6 %. A to je teprve začátek, stoupající inflace zřejmě bude v příštích měsících znehodnocovat mzdu ještě víc. Nelze přitom nezdůraznit, že stále zhruba dvě třetiny zaměstnanců na mzdový průměr ani nedosáhnou.
Medián mezd, který je vypočtený z matematického modelu distribuce a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň, vzrostl o 6,6 % na 31 923 Kč.
Desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami přitom pobírala hrubou mzdu pod hranicí 16 733 Kč, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 60 467 Kč. Mediánová mzda žen činila 29 262 Kč, zatímco u mužů 34 362 Kč.
Značné rozdíly podle odvětví
»Vůbec nejslabší nominální nárůst najdeme ve veřejné správě a obraně, kde průměrná mzda stoupla meziročně jen o 723 Kč, což je 1,9 %. Reálně se tedy snížila bezmála o desetinu. Na dalších místech byla zdravotní a sociální péče s nárůstem 2,7 % a vzdělávání s 3,4 %. Tato tři odvětví spojuje to, že výše výdělků je dominantně závislá na rozhodování státu, který určuje platové tabulky. Pro rok 2022 byly velké části zaměstnanců státu základní platy tzv. zmrazeny, tedy nedošlo k žádnému navýšení,« uvedl ve své analýze Dalibor Holý, ředitel Odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.
Nejvyšší růst průměrných mezd o 9873 Kč (o 15,9 %) byl podle něj v peněžnictví a pojišťovnictví. Činnosti v oblasti nemovitostí byly na druhém místě s růstem 13,9 %.
»Nejvyšší průměrnou mzdu najdeme v informačních a komunikačních činnostech s úrovní 71 996 Kč; ta vzrostla meziročně o 8,7 %. Druhou příčku drží již zmíněné peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 71 847 Kč. Třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 64 308 Kč,« sdělil Holý.
Naopak nejnižší úroveň podle něj přetrvala v ubytování, stravování a pohostinství (22 222 Kč), navzdory tomu, že meziročně vzrostla o 11,2 %. Druhá nejnižší průměrná mzda byla v administrativních a podpůrných činnostech, kde se zvýšila o 10,7 % na hodnotu 27 553 Kč. V průmyslových odvětvích byl mzdový růst celkově slabší, v dominantním zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda zvedla o 6,8 % na 36 266 Kč.
Nejvyšší mzdy jsou v Praze
Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává stále Praha, průměrná mzda tu byla 48 498 Kč, konstatoval Holý. Na druhém místě se podle něj udržuje Středočeský kraj s 37 582 Kč. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (32 605 Kč), s menším odstupem následován Pardubickým krajem (33 300 Kč) a Zlínským krajem, kde se průměrná mzda dostala na 33 302 Kč. Pokud jde o další nejlidnatější kraje, v Moravskoslezském se mzdy zvýšily o 6,5 % na 33 981 Kč a v Jihomoravském o sedm procent na 37 171 Kč.
Celkově se objem mezd v prvním čtvrtletí podle statistiků zvýšil o 8,4 %, počet zaměstnanců pak vzrostl o 1,1 %.
Ivan Cinka