Podle nové studie zveřejněné v pátek ve špičkovém časopise Science tým čínských vědců geneticky upravil druh myši s 19 páry chromozomů, což je o jeden pár méně, než je u tohoto druhu standardní, a část těchto genetických změn lze předat potomkům.
Je to poprvé, kdy se podařilo dosáhnout inženýrství na úrovni chromozomů u savce, a to díky nové technice využívající kmenové buňky a editaci genů. Tým vědců doufá, že díky této studii odhalí více o tom, jak může přeskupování chromozomů ovlivnit způsob, jakým se živočichové v průběhu času vyvíjejí.
Chromozomy jsou balíčky uspořádaných genů, které každý z rodičů poskytuje ve stejném počtu. V přírodě trvá změna počtu chromozomů živočicha v průběhu evoluce obvykle miliony let.
U hlodavců dochází k 3,2 až 3,5 přestavbám chromozomů za milion let, zatímco u primátů je to 1,6 přestavby. Těchto 1,6 změn však vede k rozdílu mezi lidmi a gorilami, protože gorily mají dva samostatné chromozomy, zatímco u lidí jsou srostlé, uvedl spoluautor článku Li Zhikun, výzkumný pracovník z Ústavu zoologie Čínské akademie věd (CAS). »Experimentálně jsme prokázali, že chromozomální přeskupení je hnací silou evoluce druhů a je důležité pro reprodukční izolaci, což představuje potenciální cestu pro rozsáhlé inženýrství DNA u savců,« řekl Li. Podle Liho mohou u jedinců vést fúze nebo přesuny chromozomů ke zdravotním problémům, jako je například dětská leukémie.
Schopnost inženýrství takových změn v laboratorních podmínkách by podle studie mohla jednoho dne pomoci napravit chybně seřazené nebo deformované chromozomy v lidských rodokmenech.
Výzkum byl proveden v přísném souladu s příslušnými čínskými zákony a předpisy a prošel etickým hodnocením, uvedla CAS.
(pr)