Astronomové spojili anomální jasnost dávných galaxií s explozemi tvorby hvězd

Američtí astronomové zjistili, že anomálně jasný svit dávných galaxií, který nedávno zaznamenala orbitální observatoř James Webb, lze vysvětlit tím, že v těchto objektech nedochází k rovnoměrné tvorbě hvězd a dochází k velkým »trhlinám«. Informovala o tom tisková služba Severozápadní univerzity ve Spojených státech. Podrobnosti o práci jsou zveřejněny na portálu ArXiv.org.

»Objev těchto galaxií byl pro astronomy velkým překvapením, protože se ukázalo, že jsou mnohem jasnější, než teoretici předpokládali. Obvykle jasnost galaxií odráží jejich velikost, ale v tomto případě tyto galaxie ani teoreticky nemohly být tak velké. Zjistili jsme, jak mohly tyto objekty získat takovou jasnost, aniž by porušily jakoukoli kosmologickou teorii,« uvedl profesor Claude-André Faucher-Giguère, jehož slova cituje tisková služba univerzity.

Faucher-Giguère a jeho kolegové dospěli k tomuto závěru s pomocí počítačového modelu, který popisuje proces vzniku a růstu prvních galaxií ve vesmíru. Nyní se vědci domnívají, že se ve vesmíru objevily asi 300-400 milionů let po velkém třesku, kdy jeho hmota stačila vychladnout na teploty, při nichž mohou vznikat chladná oblaka plynu, v jejichž rámci vznikají hvězdy.

Jak vědci poznamenávají, první snímky těchto dávných galaxií, nedávno získané s pomocí orbitální observatoře James Webb, naznačily, že mnohé z nich mají anomálně vysokou jasnost a nemožně velké rozměry. Tuto vlastnost nelze vysvětlit v rámci obecně přijímaných kosmologických teorií popisujících proces růstu prvních galaxií ve vesmíru.

První galaxie vesmíru

Faucher-Giguère a jeho kolegové testovali, zda tomu tak skutečně je. Výpočty ukázaly, že vysokou jasnost značné části starých galaxií studovaných pomocí sondy James Webb lze poměrně snadno vysvětlit, pokud v nich nové hvězdy nevznikají rovnoměrně, ale ve velkých »záškubech«. Každý takový »výtrysk« má za následek náhlé, ale dočasné zvýšení jasnosti galaxie, díky čemuž se pozorovatelům ze Země zdá, že zkoumaný objekt má mnohem větší hmotnost, než ve skutečnosti má.

»Většinu světla v galaxiích vyzařují největší hvězdy. Tyto svítivé hvězdy spotřebovávají své zásoby vodíku mnohem rychleji než menší hvězdy, což způsobuje jejich rychlé vyhoření. V důsledku toho není jasnost jedné konkrétní staré galaxie ukazatelem její hmotnosti, ale spíše odráží, kolik hvězd vzniklo v jejích hranicích za posledních několik milionů let,« vysvětlil profesor Faucher-Giguère.

Podle vědců by tato vlastnost dávných galaxií měla být podrobně studována a zohledněna jak při studiu historie vývoje vesmíru v prvních fázích jeho existence, tak při testování kosmologických teorií popisujících proces chemického a fyzikálního vývoje vesmíru.

(cik, TASS)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy