Ruští vědci objevili v horách na jihu Laosu nový druh motýla, řekl agentuře TASS Vitalij Spicyn, vědecký pracovník Federálního výzkumného centra pro integrovaná arktická studia pojmenovaného po akademiku Laverovovi z uralské pobočky Ruské akademie věd (FICCIA). Nový zástupce čeledi kokonožkovitých byl pojmenován na počest ruského entomologa Pjotra Usťjuchanina – kokonožka Usťjuchaninova (Radhica ustjuzhanini).
»Popsali jsme nový druh motýla z Laosu. Tento druh obývá jižní a střední část pohoří Annam v Laosu a Vietnamu, pravděpodobně by se měl vyskytovat i v Kambodži. Náš nález jsme pojmenovali na počest Pjotra Jakovleviče Usťjuchanina, ruského entomologa, světového odborníka na prstnatce a vějířovce z čeledi motýlů,« uvedl Spitsyn.
Je to poměrně velký motýl s rozpětím křídel asi 5 cm, trávově zelené barvy, zadní křídla má nažloutlá, jejich vnitřní okraj je stínovaný. Na křídlech je mnoho drobných hnědých skvrn a tenkých proužků. Navenek vypadá téměř jako Radhica elisabethae de Lajonqui re (kokořík Alžbětin), druh byl popsán v roce 1977 na Sumatře. Vědci se dříve domnívali, že kokonopodka alžbětinská obývá rozsáhlou oblast zahrnující Indočínu, velkou část Indonésie a Filipíny.
Nález z Laosu zoologové zkoumali genetickou metodou pomocí studia mitochondriální DNA – ukázalo se, že navenek podobní motýli mají obrovský rozdíl v genech. »Genetická linie ze Sumatry, tedy Radhica elisabethae, se od té naší, kterou jsme popsali, liší o více než 8 procent. To je tedy více než mezi rody některých motýlů. Ta vzdálenost je kolosální,« zdůraznil Spitsyn. Takovým druhům se říká kryptické: geneticky se velmi liší, zatímco navenek jsou si morfologicky velmi podobné.
Spitsyn našel nového kokonopterygiana na Bolavenské plošině, motýl žije v nadmořské výšce kolem 1 tisíce metrů a patří k nočním druhům, ale obecně se o jeho způsobu života nic bližšího neví. Jak zoolog vysvětlil, v tropech žije mnoho motýlů, ale jsou z velké části málo prozkoumaní. »Vědců je mnohem méně než těchto motýlů, nestačí na všechny,« dodal.
Ustyuzhanina coconopterygium je pravděpodobně poměrně vzácný druh, vědci zatím chytili pouze jeden exemplář. »Hodně horských lesů bylo zničeno a mají unikátní faunu. A Bolavenská plošina byla téměř úplně vykácena. Na malém kopci poblíž Thatengu je malý kousek lesa, jen tam se s ním setkali,« řekl Spitsyn.
Výzkumné plány v Laosu
V roce 2023 uzavřelo Arktické centrum dohodu o spolupráci s Laoskou národní univerzitou. Jedná se o první a jedinou plnohodnotnou univerzitu v zemi. Organizace již začaly pracovat na studiu biodiverzity bezobratlých, zkoumají se procesy formování fauny Annamského pohoří a hodnotí se podíl pohoří severního Laosu na formování fauny východní Palearktidy, včetně ruského Dálného východu.
Jak poznamenal Spitsyn, na léto 2024 je plánována expedice na výzkum motýlů. Zoologové FICCIA hodlají studovat různé skupiny čeledí šupinatců, včetně kokonopter, saturnií (motýlů s pavíma očima) a revírníků. »Laos je velmi zajímavý. Nyní je tato fauna, řekněme, velmi fragmentárně prozkoumána, což znamená, že je tam známo méně druhů než v Thajsku, ale ve skutečnosti by jich mělo být více. Protože by tam měl být komplex čínských druhů a komplex vietnamských druhů. A podle toho prakticky celá thajská fauna, s výjimkou těch druhů, které žijí pouze na Malajském poloostrově. Fauna by měla být mnohem bohatší než ve všech těchto třech hlavních oblastech,« vysvětlil.
Jedním z hlavních úskalí expedic v Laosu je podle vědce to, že je nutné pracovat v poměrně odlehlých oblastech. Studovaní motýli jsou navíc většinou noční. Proto účastníci expedice chytají hmyz v noci a přes den třídí získaný materiál a hledají nové body pro výzkum. »Ukazuje se, že na spánek není čas. Je však třeba podotknout, že místní obyvatelé jsou velmi přátelští a k Rusům se chovají velmi dobře,« shrnul Spitsyn.
(cik, TASS)