Norští a švýcarští biologové zjistili, že sobi jsou schopni při dlouhém žvýkání žvýkačky upadnout do stavu, který se svými vlastnostmi velmi podobá tzv. pomalovlnnému spánku. Tato unikátní vlastnost umožňuje sobům trávit v létě minimální čas spánkem, napsali vědci v článku zveřejněném ve vědeckém časopise Current Biology.
»Zjistili jsme, že čím déle sobi přežvykují, tím méně pomalých vln spánku potřebují k regeneraci. Tato schopnost zřejmě hraje v jejich životě důležitou roli, protože jim umožňuje trávit potravu a zároveň spát, což jim šetří čas, který je důležitý zejména v letních měsících roku,« uvedla Melania Furrerová, výzkumnice z curyšské univerzity.
Vědci tento objev učinili při pozorování cyklů spánku a bdění, které jsou charakteristické pro soby žijící v Norsku. Vědce již dlouho zajímá, jak tato zvířata reagují na dlouhou polární noc a polární den a jak prudké změny v délce světlých a tmavých částí dne ovlivňují jejich aktivitu a vitalitu.
Aby vědci tyto informace získali, připevnili čtyřem sobům žijícím ve školce Norské arktické univerzity v Tromsø elektroencefalograf a sledovali, jak se mění mozková aktivita zvířat v zimě, v létě a v den podzimní rovnodennosti. Během těchto pozorování vědci zvířata pravidelně zbavovali spánku a sledovali, jak to ovlivňuje jejich chování.
Z těchto pozorování vyplynulo, že sobi tráví spánkem v zimě, v létě i na podzim přibližně stejně času, přestože v teplejších ročních obdobích jsou zvířata mnohem aktivnější. Následná pozorování a experimenty ukázaly, že sobi jsou schopni udržet si vysokou úroveň aktivity díky své schopnosti upadat do obdoby „pomalovlnného spánku“ během žvýkání.
Stejně jako během spánku začnou sobi při přechodu do tohoto stavu méně často reagovat na události v okolním světě a elektrická aktivita jejich mozku se výrazně sníží. Podle vědců tato vlastnost umožňuje sobům »šetřit« čas a odpočívat i v obdobích, kdy nemohou spát nebo je pro ně spánek neoptimální ztrátou času.
Vědci se domnívají, že tato schopnost umožňuje sobům udržovat téměř nepřetržitou aktivitu zejména během polárního léta, kdy jsou pro tato zvířata maximálně dostupné bylinné rostliny, jejich kořeny a další potrava. To jim umožňuje rychle přibírat na váze a co nejefektivněji se připravit na drsnou arktickou zimu.
(cik, TASS)