V horní části pražské zoologické zahrady v Troji vzniká nový expoziční celek koní Převalského a dalších zástupců fauny vnitřní Asie. Stavební práce začaly loni v říjnu. Postupně bude následovat přestavba dalších úseků takzvaných Plání až po občerstvení Obora. Po dokončení se tak do Zoo Praha vrátí i nosorožci, uvedla zahrada v tiskové zprávě. Otevření expozice pro koně Převalského plánuje na jaro 2024, nyní lze koně spatřit pouze na pražských Dívčích hradech, kde se prohání šestičlenné stádo.
Kůň Převalského je posledním žijícím divokým druhem koně. Pražská zoo je chová od roku 1932 a od roku 1959 vede mezinárodní plemennou knihu. »Koně Převalského jsou ikonickými zvířaty Zoo Praha. Přeměna tzv. Plání právě proto začíná jejich stájemi a výběhy, které doplní expozice dalších zvířat, například kočkovité šelmy manula nebo zvířete-legendy olgoje chorchoje,« sdělil k plánům ředitel zoo Miroslav Bobek.
Dlouhodobý plán přestavby tzv. Plání, tedy prostoru mezi horní stanicí lanovky a občerstvením Obora, začal v předloňském roce odstraněním původních stájí koně Převalského, následovalo rozšíření vodojemu a loni v říjnu začaly stavební práce na expozičním celku koní Převalského. Nyní jsou koně Převalského k vidění na Dívčích hradech v Praze 5. Šestičlenné stádo tam tvoří jeden valach a pět klisen.
Loni byly dvě klisny Khamiina a Lana na čas umístěny do Chovné a aklimatizační stanice v Dolním Dobřejově, aby zde dostaly možnost zabřeznout po připuštění se sedmiletým hřebcem Granolou. Na Dívčí hrady se vrátily loni v září.
»Pro postupné připouštění klisen v Dolním Dobřejově jsme se rozhodli, aby nedošlo k synchronnímu zabřeznutí všech klisen a měli jsme tak dostatek času na vhodné umístění narozených hříbat. Zda klisny Khamiina a Lana úspěšně zabřezly, zatím nevíme, případné nejbližší termíny porodu by připadly na přelomu března a dubna,« dodala kurátorka kopytníků Barbora Dobiášová.
Podle ředitele zoo není vyloučeno, že případní potomci Khamiiny a Lany budou přepraveni do vlasti svých předků, Mongolska. »Příprava nového reintrodukčního projektu si vyžádá několik let, ale vyloučené to není,« podotkl ředitel. Nejvhodnější lokalita je podle něj již vybrána, v druhé půlce ledna ji ještě spolu s mongolskými kolegy prověří v zimních podmínkách. »Pak již začneme plánovat výstavbu aklimatizačních ohrad a objektů pro personál,« dodal.
Loni v květnu se v pražské zoo narodilo 250. hříbě koně Převalského a v Mongolsku se podle zahrady narodilo také hříbě třetí generace z převozů divokých koní z Evropy do této země, které organizovala pražská zoo. Klisna Anežka, kterou z Prahy do Gobi přepravili v roce 2012, má teď na místě už své pravnouče.
Současní převalští obyvatelé Dívčích hradů
Nepomuk je valach, který na Dívčích hradech plní roli hřebce. Narodil se v květnu 2009 ve Slatiňanech, odkud o rok později odjel do Dolního Dobřejova. Nepomuk byl vypuštěn na Dívčích hradech loni v březnu.
Vereda se narodila v Praze v květnu 2017. Jejím otcem je hřebec Len, který je potomkem klisny Orlicy III – posledního koně Převalského odchyceného ve volné přírodě. Na Dívčích hradech byla Vereda vypuštěna spolu s Nepomukem.
Gruhne pochází z belgické Reserve d’Animaux Sauvage, kde se narodila v červenci 2017 a odkud o dva roky později odcestovala do chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Klisna Gruhne byla vypuštěna v dubnu 2021 spolu s Xicarou, Lanou a Khamiinou.
Xicara se narodila přímo v Zoo Praha, a to v červenci roku 2018. Na Dívčích hradech byla vypuštěna v dubnu 2021.
Lana se narodila v první srpnový den 2016 v německé Kölner Zoo. Na Dívčích hradech byla vypuštěna v dubnu 2021.
Khamiina pochází z berlínského Tierparku.
(mac)
FOTO – Zoo Praha/Petr Hamerník, Zoo Praha/ABM Architekti