NSZ: Soudy častěji ukládají peněžité tresty, některé i každému druhému

České soudy podle dnes zveřejněné výroční zprávy Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) stále častěji přistupují k ukládání peněžitých trestů. Loni se tento trest dotkl více než čtvrtiny všech odsouzených lidí, přičemž jsou soudy, které takto trestají každého druhého pachatele. Peněžité tresty jsou alternativou trestu odnětí svobody či tento trest doplňují.

Podíl peněžitých trestů ve vztahu k počtu odsouzených roste každoročně od roku 2013, kdy činil 4,9 procenta. V roce 2017 šlo o 15,5 procenta, v roce 2020 o 21,7 procenta, o rok později o 24,4 procenta. »O správnosti zvolené strategie, započaté v roce 2017 sérií společných odborných seminářů NSZ a NS (Nejvyššího soudu), svědčí skutečnost, že také v roce 2022 pokračoval trend spočívající ve výraznějším nárůstu uložených peněžitých trestů, neboť poměr počtu uložených peněžitých trestů k počtu odsouzených osob v roce 2022 dosáhl celkových 26,30 procenta,« stojí ve výroční zprávě.

Jsou soudy, kde je pravděpodobnost, že pachatel odejde s peněžitým trestem, vyšší než jinde. Nejvyšší podíl uložených peněžitých trestů podle výroční zprávy vykázal domažlický okresní soud, činil 54,84 procenta. Nadpoloviční podíl vykázaly ještě soudy ve Žďáru nad Sázavou, v Českém Krumlově a také v Praze-východ. »Za pozitivní je možné považovat také zjištění, že k vysokému nárůstu počtu uložených peněžitých trestů došlo v okresech, které v minulosti dosahovaly výrazně podprůměrných výsledků, například Plzeň-město, Plzeň-jih či Ostrava,« stojí v materiálu.

Těsně pod 50 procenty byl loni například soud v Příbrami. Podíl uložených trestů kolem 30 procent evidují například v Prostějově, Ústí nad Orlicí či Strakonicích. V rozmezí 20 až 25 procent se pohybovaly například soudy v Rakovníku, Benešově, Břeclavi či v Opavě. Nad podílem 20 procent bylo 77 soudů. »Na druhou stranu jsou stále soudní okresy, kde je počet uložených peněžitých trestů ještě poměrně velmi nízký. V takových případech je možno vidět prostor pro zlepšení dosavadní praxe,« stojí v materiálu.

Podle dřívějších informací Vězeňské služby má Česko čtvrtou nejvyšší míru uvěznění v Evropské unii: na 100 000 obyvatel připadá 180 vězňů. Počet vězňů opět stoupá od roku 2022. Zatímco loni se jejich stav zvýšil o zhruba čtyři stovky, v letošním roce jich ke konci dubna už více než 600. Za mřížemi je 19.712 vězňů a ubytovací kapacita věznic se blíží stoprocentnímu naplnění. Stát na výkon trestu ročně vynaloží 13,5 miliardy korun.

(čtk)

Související články

1 KOMENTÁŘ

  1. Jeden ze způsobů jak vyprat peníze z pokut Na zákonech NEZÁVISLÝ soudce(?) uloží pokutu . Peníze jdou do státního rozpočtu, tam se vyperou a dostanou je , mimo jiné, soudci jako plat.
    —————
    Šestice českých soudců si stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace.
    Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů.
    Šest soudců obecných soudů se na ESLP obrátilo proto, že v daném období se opakovaně snižovala platová základna pro soudce –? konkrétně z trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek a později na 2,75násobek. Případně se tato základna stanovila fixní částkou

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy