Spotřebitelské ceny u nás v říjnu podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu stouply proti předchozímu měsíci o 0,1 procenta. Meziročně pak vzrostly o 8,5 %. Tempo růstu tak zrychlilo ze zářijových 6,9 %, přitom v loňském říjnu činila inflace 15,1 %. Znamená to (i když oba výsledky v procentech nelze jen prostě sečíst), že za dva roky u nás ceny stouply přibližně o čtvrtinu. Tento stav přitom zaznamenáváme nepřetržitě od počátku letošního roku. Navíc, co se týče bydlení a potravin, tedy základních životních potřeb, je dlouhodobý růst cen dokonce mnohem vyšší. Následný propad reálných příjmů, který současná vláda nejen neřeší, ale svými asociálními »úsporami« a fanatickou podporou války na Ukrajině ještě umocňuje, výrazně snižuje životní úroveň většiny obyvatel. Přiškrcená spotřeba domácností pak pochopitelně také sráží ekonomiku země.
»Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 % bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento Úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 %,« upozornila na změnu srovnávací základny z minulého roku Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Na celkově stále vysokých spotřebitelských cenách to ale v podstatě nic nemění.
Největší vliv na růst inflace mají dál ceny za bydlení a potraviny
Zrychlení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno především vývojem v oddíle bydlení. Ceny elektřiny zrychlily svůj meziroční růst na 148,6 % (v září 16,5 %) – právě v důsledku jejich výrazného poklesu v loňském říjnu. Naopak svůj růst zpomalily ceny zemního plynu (na 6,2 %; v září 12,5 %), tepla a teplé vody (na 31 %; v září 36,2 %) a tuhých paliv (na 3,9 %; v září 12,9 %). Na meziroční vývoj inflace měl podle statistiků také vliv mírnější růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Ceny chleba v říjnu vzrostly o 5,1 % (v září o 10,3 %), zeleniny o 12,4 % (v září o 20,4 %), přičemž brambory zdražily o 48,5 % (v září o 63,4 %). Ceny vajec se snížily o 6,2 % (v září ještě vzrostly o 7,5 %) a ceny cukru klesly o 11,1 % (v září růst o 44,6 %).
Největší vliv na meziroční růst inflace měly nadále ceny v oddíle bydlení. Kromě cen energií vzrostlo nájemné z bytu o 7,9 %, vodné o 16,3 % a stočné o 26,9 %. Náklady vlastnického bydlení (takzvané imputované nájemné, v jehož rámci statistici sledují zejména ceny stavebních materiálů, stavebních prací a ceny bytů či domů) se v říjnu meziročně nezměnily (v září se zvýšily o 0,1 %).
Druhé v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst o 3,7 %). Dovolené s komplexními službami pak podražily o 11,6 %, ceny stravovacích služeb se zvýšily o 8,9 % a ceny ubytovacích služeb vzrostly o 12,2 %.
Naopak k meziročnímu snížení cenové hladiny přispěl v říjnu vývoj v oddíle doprava, kde ceny automobilů klesly o 4,3 % a pohonné hmoty a oleje zlevnily o 7,3 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly v říjnu meziročně o 10,1 % a ceny služeb se zvýšily o 6,1 %.
Proti předchozímu měsíci zdražily potraviny, oděvy a obuv
Meziměsíční vývoj byl podle statistiků ovlivněn zejména růstem cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle odívání a obuv, který byl kompenzován poklesem cen v oddíle bydlení. Například vepřové maso zdražilo o pět procent, vejce o 10,8 %, ovoce o tři procenta, zelenina o 2,2 %, polotučné trvanlivé mléko o 5,8 % a máslo o pět procent. Ceny oděvů vzrostly o 2,2 % a obuvi o 3,2 %. Elektřina naopak meziměsíčně zlevnila o 1,7 %, zemní plyn o tři procenta a teplo a teplá voda o 0,8 %.
Ceny zboží úhrnem zůstaly podle statistiků na úrovni září a ceny služeb vzrostly meziměsíčně o 0,2 %.
Spotřebitelské ceny stouply za osm let o polovinu!
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců činila v říjnu 12,1 % (v září 12,7 %). Index vývoje cen k průměru roku 2015 dosáhl 148,1 % (v září 148 %), což znamená, že spotřební zboží a služby u nás za posledních osm let zdražily téměř o polovinu.
Česko ve zdražování dál výrazně převyšuje sousedy
Podle předběžných výpočtů Eurostatu činil v říjnu takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku 9,5 %. V eurozóně představoval podle bleskových odhadů Eurostatu 2,9 %, v Německu pak tři procenta a na Slovensku 7,8 %. Za celou Evropskou unii jsou zatím jen zářijové údaje – HICP zde činil 4,9 %. Porovnání s průměrem EU a našimi nejbližšími sousedy názorně ukazuje graf. Česko v něm figuruje jako země s nejvyšším růstem cen.
Ivan Cinka