Belgie, která hostí sídlo EU a NATO, má již dlouho nefunkční národní politický život. Je držitelem světového rekordu v nejdelší době potřebné k sestavení vlády během koaličních jednání – více než 500 dní. Nyní, rok před volbami, hrozí, že napětí mezi nizozemsky mluvícími Vlámy na severu a francouzsky mluvícím Valonskem na jihu země způsobí daleko větší krizi, napsal server POLITICO.
Volby se mají konat v červnu 2024. Podle průzkumu POLITICO Poll of Polls je nyní největší politickou silou v zemi krajně pravicová strana Vlaams Belang, která chce z Vlámska vytvořit zcela nezávislý, odtržený stát.
Tom Van Grieken, který se stal předsedou své strany, když mu bylo pouhých 28 let, a který má klíčovou zásluhu na jejích nedávných úspěších, se v případě svého vítězství důrazně vyjadřuje o svých plánech na osamostatnění.
»Domníváme se, že Belgie je nuceným manželstvím,« řekl Van Grieken serveru POLITICO. »Pokud se jeden z nich chce rozvést, promluvíme si o tom jako dospělí… musíme dospět k řádnému rozdělení. Pokud s námi nebudou chtít zasednout k jednacímu stolu, uděláme to jednostranně.«
Vzestup pravice
V celé EU v posledních měsících vzrostla krajní pravice, protože blok bojuje s imigrací, pomalým růstem a vysokou inflací. Podporu v této souvislosti získávají populistické a antiestablishmentové strany.
Belgie je jednou z evropských zemí, které se potýkají s velkým přílivem žadatelů o azyl, přičemž počty příchozích jsou podobné jako během migrační krize v roce 2015.
Podle nedávného průzkumu je ve Vlámsku migrace pro voliče problémem číslo jedna. »Vlaams Belang vlastní téma migrace, které je pro mnoho vlámských voličů velmi důležité,« řekl Nicolas Bouteca, docent na univerzitě v Gentu. »To je hlavní důvod jejich úspěchu.«
Podle Barta De Wevera, předsedy vlámské nacionalistické strany N-VA, »se stejný trend nyní odehrává v celé Evropě«. Mezi občany, kteří se cítí »ekonomicky opuštěni vlastními elitami«, se zvedá »vlna obrovského znepokojení«, řekl pro POLITICO. »A jakkoli se vám to může zdát nespravedlivé, krajní pravice z toho těží.« V průzkumech je jeho strana N-VA nyní ve Vlámsku druhá největší po Vlaams Belang.
Potenciální voliči Vlaams Belang považují za nejdůležitější politické téma migraci, následovanou daněmi a ekonomikou. Reforma belgického státu je pro ně podle stejného průzkumu podstatně méně důležitá.
Van Griekenovou strategií je stát se ve volbách v červnu příštího roku největší stranou ve Vlámsku, což by mu dalo výsadní právo vybrat si koaličního partnera do vlámské vlády. V ideálním případě by to pro něj byla N-VA. Vlámská vláda by pak vydala deklaraci o suverenitě, která by donutila francouzsky mluvící koaliční partnery jednat o konci Belgie v její současné podobě. »Belgie neexploduje proto, že existuje vlámsko-nacionální strana. Je to proto, že Belgie nefunguje, že existuje vlámsko-nacionální strana,« konstatoval Van Grieken.
»Belgie vznikla chaoticky a neplánovaně – v bruselském dialektu en stoemelings. Mohl by zánik země nastat také náhodou v důsledku toho, že voliči chtějí jednoduše řešit migraci?« uzavírá POLITICO.
(cik)