AKTUALIZUJEME
Britský premiér Boris Johnson odstoupil z pozice lídra Konzervativní strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy. Johnson dnes před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový vůdce konzervativců.
»Chci, abyste věděli, jak moc mě mrzí, že se vzdávám nejlepší práce na světě,« uvedl Johnson. »Nikdo není ani zdaleka nepostradatelný. Náš geniální a darwinovský systém vyprodukuje dalšího vůdce,« řekl premiér. Dodal, že příštímu lídrovi konzervativců poskytne maximální podporu.
Johnson v projevu odmítl myšlenku na předčasné volby a za bolestnou označil skutečnost, že se mu nepodařilo dotáhnout do konce mnoho nápadů a projektů. Britské veřejnosti poděkoval. »I když se teď věci někdy mohou zdát temné, naše společná budoucnost je zlatá,« uvedl na závěr svého projevu Johnson.
Šéf opoziční Labouristické strany Keir Starmer před Johnsonovým prohlášením řekl, že pokud premiér ve funkci předsedy vlády okamžitě neskončí, labouristé vyvolají parlamentní hlasování o nedůvěře konzervativní vládě.
Podle britských médií volali i někteří konzervativci po tom, aby Johnson odstoupil okamžitě a funkci předsedy vlády za něj dočasně převzal někdo jiný. Někteří členové konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 podle BBC také usilují o to, aby byl zhruba na jeden měsíc zkrácen proces, při němž si strana vybírá nového vůdce.
Nyní naplno začal souboj o místo lídra konzervativců, podle Johnsona bude časový harmonogram oznámen příští týden. Přihlášku každého zájemce musí podpořit osm konzervativních poslanců. Poté začne série hlasování na úrovni poslanců. Tento proces zúží pole kandidátů na finální dvojici, mezi níž se bude v poslední fázi rozhodovat členská základna strany.
O vedení Konzervativní strany a vlády se podle britských médií chystá ucházet generální prokurátorka Suella Bravermanová či nový ministr zdravotnictví Steve Barclay. Podle průzkumu organizace YouGov, o němž dnes informovala agentura Reuters, je mezi konzervativci favoritem nynější ministr obrany Ben Wallace.
Johnson vyvedl Británii z EU, byl ministrem zahraničí a starostou Londýna
• Johnson se britským premiérem stal 24. července 2019, den poté, co byl zvolen do čela Konzervativní strany. Ve funkcích vystřídal Theresu Mayovou, která neuspěla s vyjednáváním o podmínkách odchodu Británie z EU, tzv. brexitu.
• Johnson po svém zvolení premiérem mnohokrát zopakoval, že uskuteční brexit do 31. října 2019 »stůj co stůj«. Od léta sice vyjednal s Bruselem změnu podmínek v dohodě o brexitu, nedokázal si však včas zajistit souhlas parlamentu, a musel proto unii požádat o odklad termínu vystoupení. Patovou situaci se nakonec rozhodl řešit předčasnými volbami. Ve volbách v prosinci 2019 získali konzervativci absolutní většinu v parlamentu. Na konci ledna 2020 Británie opustila po 47 letech Evropskou unii.
• Johnsonovo působení v čele britské vlády provází řada afér. K těm hlavním patří kauzy kolem porušování protiepidemických opatření zavedených v souvislosti s pandemií covidu-19.
• Johnson byl v roce 2016 jednou z tváří referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z EU. Po referendu se v červenci 2016 stal ministrem zahraničí. Patřil i k hlavním favoritům na post šéfa Konzervativní strany a tedy i na post britského premiéra. Oznámil však, že se o tato místa ucházet nebude. V červnu 2017, poté co britští konzervativci přišli v předčasných parlamentních volbách o vládní většinu, prý Johnsona pět ministrů požádalo, aby Mayovou nahradil v čele vlády, což odmítl.
• Alexander Boris de Pfeffel Johnson se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté rodině. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či ve Světové bance. Johnson, o kterém média píší často jen jako o »Borisovi«, vzdělání získal v Británii. Vystudoval na prominentní soukromé škole Eton a na univerzitě v Oxfordu.
• Kariéru zahájil jako novinář. Podle agentury AFP a britského tisku jej z prvního zaměstnání v londýnských Timesech vyhodili za vymyšlené citáty oxfordského historika Colina Lucase. Johnson poté začal pracovat v listu The Daily Telegraph a stal se dopisovatelem v Bruselu. Jeho tehdejší zpravodajství se podle britských médií občas také poněkud rozcházelo s realitou.
• Jako novinář proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji nebo podporou války v Iráku. Později se stal šéfredaktorem konzervativního magazínu The Spectator.
• V roce 2001 byl Johnson zvolen do parlamentu, v květnu 2008 ho zvolili starostou Londýna a svou funkci těsně obhájil i v roce 2012, kdy Londýn pořádal olympijské hry.
• Náruživý cyklista Johnson je autorem řady knih, ale i skandálních výroků. Kritiku například sklidil za tvrzení, že »Napoleon, Hitler, zkoušeli to různí lidé a vždy to skončilo tragicky… EU se snaží dělat totéž, i když odlišnými metodami«. Ve svých výrocích nešetří ani sebe: »Pod mou pečlivě udržovanou fasádou užvaněného šaška se neskrývá nic jiného než užvaněný šašek.«
• Johnson se loni v květnu oženil, jeho manželkou se stala bývalá mluvčí Konzervativní strany Carrie Symondsová. Loni v prosinci se jim narodila dcera, pár spolu už má syna, který se narodil v květnu 2020. Johnson byl předtím již dvakrát ženatý a odmítá uvést, kolik potomků zplodil. Se svou druhou ženou, právničkou Marinou Wheelerovou, má čtyři děti.
(jb, čtk)