Do uniforem se v Evropské unii lidé příliš nehrnou, naopak odcházejí i ti stávající. Nejde tak už ani o nábor nových vojáků, jako o to přesvědčit stávající vojáky, aby neodcházeli. Evropských vojáků navíc ubývá v době, když je NATO chce.
Francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu představil nedávno plán na udržení talentů, který má motivovat vojenský personál, aby zůstal v uniformě. Nejde ale už ani tak o nábor nových vojáků, jako o to, přesvědčit stávající vojáky, aby neodcházeli.
Stalo se tak několik dní poté, co výroční zpráva předložená německému parlamentu ukázala, že v roce 2023 opustí Bundeswehr přibližně 1537 vojáků, čímž se jeho počet sníží na 181 514 osob, upozornil server POLITICO.
»Tyto rozhovory nyní probíhají ve všech hlavních městech, ve všech demokraciích, které mají profesionální armády bez branné povinnosti,« řekl Lecornu a zmínil i Spojené království a Spojené státy. »Na setkáních NATO můžeme hovořit o vybavení, ale nyní hovoříme také o úrovni udržení,« dodal.
V době, kdy se Evropa v reakci na válku na Ukrajině mobilizuje, uvažují země jako Chorvatsko o navrácení branné povinnosti. Jiné, jako například Dánsko, ji plánují rozšířit i na ženy. Německo zrušilo brannou povinnost v roce 2011, ale vzhledem k tomu, že mnoho vojáků stárne, znovu se diskutuje o znovuzavedení nějakého systému národní služby.
Evropští vojáci odcházejí, právě když je NATO chce
Pro země, které se spoléhají na profesionální armády, je výzvou zatraktivnit ozbrojené síly – což je v době nízké nezaměstnanosti, tvrdé konkurence ze strany soukromého sektoru a rozšířeného využívání práce na dálku obtížné.
Ve Francii zůstávají vojáci v ozbrojených silách v průměru o rok méně než dříve. Ve Velké Británii ročně chybí 1100 vojáků, což odpovídá dvěma pěším praporům, a to i přesto, že vláda zadala nábor soukromé firmě Capita.
Peníze hrají roli v tom, aby lidé zůstali. Jedním ze stěžejních opatření francouzského plánu je zvýšení výsluh, zvyšují se také platy. Problémem však je, že podmínky služby nejsou tak atraktivní, protože chronické přesčasy, několikaměsíční nepřítomnost doma a zameškané doby na zotavenou jsou běžné.
»Problémem není nábor, ale udržení, musíme si udržet i rodiny,« řekla na konferenci v Paříži na začátku tohoto roku admirálka Lisa Franchettiová, šéfka námořních operací amerického námořnictva.
V Polsku nová vláda na začátku tohoto roku oznámila zvýšení platů o přibližně 20 % ve snaze udržet si vojáky. Minimální měsíční plat vojáka se zvyšuje ze 4960 zlotých (necelých 30 tisíc korun) na 6000 zlotých. V reakci na takzvanou hrozbu ze strany Ruska má vzrůst počet polských vojáků z 95 000 v roce 2015 na 215 000 v letošním roce.
Francouzský plán zahrnuje pomoc při hledání bydlení a přístupu ke zdravotní péči a péči o děti. Páry, které oba pracují v rámci resortu ozbrojených sil, i když je jeden z nich civilista, budou moci společně přejít na jiné místo.
»Raději budu mít méně náborů, abychom zlepšili udržení zaměstnanců, než abychom se pouštěli do náboru, při kterém počet zaměstnanců neustále klesá,« řekl Lecornu.
V Německu chce vláda v rámci snah o posílení obrany země dostat početní stav ozbrojených sil do začátku roku 2030 na 203 000 osob – nábor však probíhá jen pomalu.
Zvláštní zmocněnkyně Bundestagu pro ozbrojené síly Eva Höglová uvedla, že obnovení určité formy branné povinnosti je jedním ze způsobů, jak situaci zvrátit, ale zaměření na ženy je zřejmějším krokem k zastavení poklesu, protože tamní potenciál »zdaleka není vyčerpán«, napsala zákonodárkyně.
Loni přijatá legislativa se snaží zatraktivnit podmínky, včetně větší podpory péče o děti a zvýšení starobních důchodů.
Problémy nejsou jen s pracovní dobou, ale také se základní infrastrukturou. »Při návštěvě vojáků už neslyším jen, že chybí helmy a ochranné vesty – ale i skříňky,« napsala Höglová ve výroční zprávě.
Podle Höglové bude oprava kasáren a vojenských objektů stát přibližně 50 miliard eur – což odpovídá polovině celkového speciálního fondu, který vláda vytvořila na obnovu svých ozbrojených sil.
(cik)
Hahaha zemřít za cizí zájmy? NIKDY!