Home Domácí Sedmkrát prezident Zeman vetoval. Jednou uspěl, jednou veto přehodnotil

Sedmkrát prezident Zeman vetoval. Jednou uspěl, jednou veto přehodnotil

Prezident Miloš Zeman FOTO-ČTK/Šulová Kateřina

Sněmovna dnes přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana novely, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. Případů, kdy prezident Zeman vetoval některý zákon, však bylo více.

* 2. května 2013 – Prezident vetoval novelu o odpadech, jež kvůli administrativnímu nedopatření v Senátem přijaté verzi obsahovala pozměňovací návrh týkající se majitelů solárních elektráren, který ale Sněmovna neschválila. Obě komory se následně nemohly shodnout na způsobu řešení situace. Se Zemanovým vetem Sněmovna souhlasila. Vláda také poslancům předložila novelu zákona znovu, již ve správném znění.

* 8. října 2014 – Zeman vetoval novelu služebního zákona, který podle jeho názoru vyvolával zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. Sněmovna Zemanovo veto přehlasovala, zákon podpořilo 123 poslanců. Prezident poté předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který ÚS zamítl. Prezidentovi soud vyhověl pouze v jediném z návrhů, který se týkal práva vedení některých státních orgánů. Prezident navrhoval zrušení 20 pasáží zákona.

* 8. října 2014 – Zeman vetoval zákon o dětské skupině kvůli tomu, že poslanci neschválili senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Sněmovna nejtěsnější potřebnou většinou, tedy 101 hlasy, znovu prosadila svou verzi zákona začátkem listopadu 2014. Koalice situaci lesních školek řešila novelou, která byla přijata na jaře 2015.

* 4. května 2016 – Prezident vetoval novelu školského zákona, která mimo jiné zavádí povinná místa ve školkách i pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Učinil tak na základě dopisu Svazu měst a obcí, Zemanovi vadilo zavedení nároku na mateřskou školku od dvou let věku dítěte a vymezení školských obvodů spádových mateřských škol. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali, zákon podpořilo 106 zákonodárců.

* 19. prosince 2016 – Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný lex Babiš. Podle novely by mimo jiné firmy ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Poslanci v lednu 2017 veto přehlasovali, pro novelu hlasovalo 129 zákonodárců. Prezident se poté obrátil na Ústavní soud, stejný krok učinili i poslanci ANO, ústavní soudci ale v únoru 2020 návrhy na zrušení části zákona zamítli.

* 20. prosince 2016 – Zeman vetoval novelu zákona o DPH, která přeřadila noviny a časopisy do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty ze sazby 15 procent. Prezident se ztotožnil s negativním postojem, který k návrhu zaujala vláda. S návrhem přišla skupina poslanců KSČM a Parlament ho schválil. Podle Zemana není důvod pro daňové zvýhodnění, snad kromě lobbistického tlaku vydavatelů. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali 10. ledna, novelu jich podpořilo 133.

* 10. března 2017 – Zeman vetoval novelu o ochraně přírody a krajiny, zavádějící nová pravidla pro národní parky. Norma podle Zemana nepřihlíží ke zvláštnostem šumavského národního parku. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali začátkem dubna 2017, novelu jich podpořilo 117.

* 1. prosince 2020 – Zeman oznámil, že vetuje chystaný daňový balíček, obsahující mimo jiné zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb z příjmu 15 a 23 procent. Důvodem byl pozměňovací návrh v balíčku, který zvyšoval daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana výrazně narušoval rozpočtovou stabilitu, Zeman byl také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahoval zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. Později prezident řekl, že balíček nepodepíše, ale ani nevetuje. Loni v červnu pak Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona.

* 8. srpna 2022 – Zeman vetoval novelu, která má letos snížit platby státu do zdravotnictví a od roku 2024 je valorizovat jako důchody. Vláda chce novelou ušetřit letos ve státním rozpočtu 14 miliard korun, což podle Zemana bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Sněmovna dnes v noci veto přehlasovala. Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu.

(zmk)

Předchozí článekRosatom začne stavět dva nové bloky v maďarské jaderce
Další článekVláda znovu hodila občany přes palubu

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here