Region, kde každý desátý obyvatel pracuje v cestovním ruchu, minulý rok zasáhl rozsáhlý lesní požár, s jehož následky se stále potýká. Zatímco příroda se s následky postupně vypořádává, když požár otevřel prostor pro vznik nových, přírodně bohatších společenstev, na ekonomiku měl zcela negativní vliv. Více už prozrazuje v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz Jan Šmíd, ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, státem certifikované destinační agentury, která již dvě desetiletí zajišťuje rozvoj regionu, pečuje o udržitelný cestovní ruch, environmentální vzdělávání, rozvoj turistické infrastruktury, dopravy a destinační management.
V první polovině hlavní sezóny podle odhadů klesl počet rezervací u ubytovatelů v centrální části průměrně až o 50 % – uváděli jste v tiskové zprávě. Jaká je situace nyní?
Situace se zásadně nezměnila. Do začátku sezóny během jara byl vývoj velmi dobrý i díky opatřením pro restart turismu po požáru – ubytovací vouchery, doprava zdarma, marketingové kampaně apod. O prázdninách pak do regionu přijelo o poznání méně lidí, ubyli především domácí turisté. Větší je počet jednodenních návštěvníků. Přesná data však budeme mít až během podzimu.
Čím si vysvětlujete to, že ubývá hlavně turistů z Česka?
Těch faktorů je více, na vyhodnocení teprve čekáme. Naznačují to již trendy z letošní sezóny. Domnívám se, že lidé ve velkém odjeli do zahraničních destinací. Data z terénu z prvního měsíce prázdnin ukazují pokles návštěvnosti o 30-50 procent. Je to znát hlavně v ubytovacích a stravovacích provozech. Ceny se zvýšily a lidé začali šetřit. Pokles počtu českých turistů hlásí i další destinace, jako jsou Krkonoše nebo Šumava. U nás pokles návštěvnosti podtrhují právě uzavírky hlavních taháků regionu – Edmundovy soutěsky a omezení na Pravčické bráně, která je přístupná jen od Hřenska. Lidé místo Českého Švýcarska volí raději jinou českou či zahraniční lokaci a k nám chtějí přijet, až zde opadnou omezení. I když k tomu není reálně důvod – je tu spousta krás a pamětihodností k objevování. A k tomu může návštěvník sledovat, jak se příroda po požáru probouzí k životu. Je to hodně zajímavá podívaná, která bude k vidění jen několik následujících let.
Dá se vysledovat i role počasí? Například deštivého začátku srpna a následně velkého vedra?
Má to nějaký vliv, ale spíše v podobě krátkodobých výkyvů. Například když jsou deštivé dny, navštěvují lidé více vnitřní provozy jako náš Dům Českého Švýcarska, muzea, akvapark apod. Na celou sezónu to má pak poměrně zanedbatelný vliv. Pokud ale nejde o mimořádnou situaci jako loňský požár, kdy z regionu odjela většina turistů.
V kterých částech Českého Švýcarska je situace co do výdělků nejhorší, kde naopak jsou »biti« nejméně? Dáváte to do souvislostí s loňskými událostmi?
Znatelný pokles je ve Hřensku a na Mezní Louce. Tam jsou propady meziročně až o 50 procent. Souvislost s loňským požárem resp. s uzavírkami v důsledku požáru jsou jednoznačné. Třeba Mezní Louka byla dříve hlavní křižovatkou a centrem Českého Švýcarska, dnes po uzavření Gabrieliny stezky a Edmundovy soutěsky zeje prázdnotou. Méně turistů, kteří zůstávají přes noc, hlásí i Jetřichovice.
Turisté v menší míře využívají ubytování hotelového typu a spíše volí apartmány nebo chalupy, kde si mohou sami uvařit. Ale je to případ od případu. Daří se těm, kteří nabízejí výborné služby za rozumné ceny. Právě cenotvorba v závislosti na poptávce hraje tento rok důležitou roli. Zdá se mi, že se začíná oddělovat zrno od plev. Služby už nemůže poskytovat každý, kdo má volný kus chalupy nebo byt a začne ho pronajímat. Zákazník klade důraz na určitý standard.
Máte tudíž vypočítáno, kolik lidí ve službách zkrachovalo?
Zatím to jsou spíše jednotliví provozovatelé, kteří omezili nebo přerušili provoz. Obecně všichni spíše vyčkávají, jak se dále vyvine podzimní sezóna. Těch turbulencí v Českém Švýcarsku bylo za poslední roky hodně – od povodní, kůrovce po požár a inflaci. Zdá se, že nyní se kombinuje více faktorů najednou.
V souvislosti s požárem jste spustili kampaň Chybí nám tu lidi. Co přinesla? Jste s jejími výsledky spokojen?
Hodnotíme ji co do dosahů jako nejúspěšnější kampaň v historii naší společnosti. Cílem kampaně, která běžela v on-line prostoru, tištěných médiích a na billboardech po celé České republice, bylo inspirovat dosud nerozhodnuté Čechy, aby strávili loňské babí léto a podzimní dovolenou v Českém Švýcarsku a ukázat, že České Švýcarsko je stále atraktivní a bezpečné. Kampaň ocenili odborníci z turismu Velkou cenou cestovního ruchu v kategorii Inovativní marketingová komunikace roku. Kampaň byla unikátní v jedinečném spojení kompozitních fotografií a ilustrací realizovaných předními českými a zahraničními umělci a fotografy. Za kampaň a opatření na restart turismu si jedeme pro jednu z cen na mezinárodní veletrh do Slovinska. Takže jsme s výsledkem spokojeni.
Jak se vám zamlouvá vyšetřování ohledně původu požáru? A dá se takovým věcem do budoucna předcházet?
To si netroufám hodnotit. Musíme si počkat až na závěry vyšetřování. Předcházet se tomu dá, ale určitě ne zamezit. Důležitost vidím v osvětě, environmentálním vzdělávání i větším počtu strážců v přírodě. A pak je klíčové poučení z toho, co se tu vloni stalo, abychom na podobné situace byli mnohem lépe připraveni.
Jak byste zhodnotil pomoc a podporu státu? Je dostatečná?
Podpora obcím přišla velmi rychle z ministerstva životního prostředí přes Státní fond životního prostředí. Po roce od požáru stát nakonec přes ministerstvo pro místní rozvoj uvolnil pět milionů na ubytovací vouchery. Menší podporu na marketingové aktivity nám poskytla agentura CzechTourism. A to je vše. Systémové podpory od státu pro podnikatele, kteří museli ze dne na den uzavřít své provozy, jsme se nedočkali. Po tom, kdy se zde střídal jeden ministr za druhým, jsme od státu čekali více.
A když tutéž otázku nasměruji k vedení Ústeckého kraje…
Ten sehrál klíčovou roli při obnově a restartu turismu a pomohl nám opravdu mimořádně. Ukázalo se, že na nás ve výběžku kraj nezapomněl. Byla to opravdu výjimečná podpora v podobě řady opatření pro restart turismu po požáru: úspěšný projekt s ubytovacími vouchery, doprava zdarma pro ubytované, prostředky na marketingovou kampaň, peníze pro hasiče nebo kyvadlová linka kolem Hřenska. Vše se nám dohromady s řadou aktérů z kraje, dopravy, obcí nebo ochrany přírody podařilo zrealizovat v extrémně krátkém čase. Ta efektivita a rychlost byla opravdu mimořádná a všem, co se na tom podíleli, patří velký dík.
A do třetice podobná otázka: jak se vám spolupracuje se saskými představiteli?
S kolegy ze Saska úspěšně kooperujeme téměř dvacet let, ať jsou povodně, požár, kůrovec nebo běžná sezóna. Úzce spolupracujeme s partnerskou organizací Tourismusverband Sächsische Schweiz v rámci dopravy, marketingu nebo propojení turistických produktů. Provázanost dokazuje i společné logo přeshraniční destinace Česko-saské Švýcarsko. Skvělé vztahy máme i s řadou obcí v Horní Lužici nebo Saském Švýcarsku včetně okresu v Pirně. Dalším příkladem je společná výzva představitelů českých a saských územních a obecních samospráv i organizací cestovního ruchu k obnově staronových turistických cest na území obou národních parků, která míří na Ministerstvo životního prostředí České republiky a Saské státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství.
Od dubna je v provozu nová Hřebenovka Českým Švýcarskem? Jak byste ji představil?
Ve zkratce: nespočet zážitků na stokilometrové trase Českým Švýcarskem. Hřebenovka je zážitková pěší trasa, která v délce 100 kilometrů provede návštěvníka nejkrásnějšími, ale také téměř neznámými místy nádherné oblasti plné skalních měst, roklí, vyhlídek. Od Lužických hor po to nejkrásnější z Českého Švýcarska až po začátek Krušných hor. Po cestách, kudy chodili dřevorubci, saští malíři, Hans Christian Andersen nebo třeba kníže Kinský a všichni zde zanechali nějakou stopu. Je to putování pískovcovou krajinou zrozenou z moře. Takovou koncentraci přírodních krás jen tak nezažijete. Právě nadcházející podzim nebo babí léto bude na putování po Hřebenovce nejkrásnější.
Když už jste zmínil přicházející podzim, jak podle vás bude vypadat situace v září a podzimních měsících, co se týče turismu?
Křišťálovou kouli nemám… S mírným optimismem vyhlížím mimosezónu. Podle některých predikcí se Češi chystají do tuzemska během podzimních prodloužených víkendů. To je opravdu skvělý čas na návštěvu. Takže tímto srdečně zvu všechny nerozhodnuté k nám do Českého a Saského Švýcarska. Právě v tuto dobu region podpoříte nejvíce.
A na co konkrétně byste turisty nalákal?
Zmínil jsem Hřebenovku. Dá se ujít nebo uběhnout i za tři dny nebo jít třeba jen její část. Na objevování je skvělý Šluknovský výběžek s křížovými cestami, podstávkami, loretou v Rumburku nebo rozhlednou Tanečnice. Tajným tipem je Jedlová a hrad Tolštějn na pomezí Lužických hor. Nenechte si ujít ani Kyjovské údolí nebo nedávno otevřený hrad Šaunštějn. Bez davů lidí až do 5. listopadu můžete denně navštívit Pravčickou bránu nebo Divokou soutěsku. A nezapomeňte ani na Sasko. Tipy můžete čerpat třeba na našem blogu nebo sociálních sítích.
Jaké máte plány pro příští rok a nadcházející hlavní sezonu?
Chceme se více zaměřit na cyklisty – na horském i silničním kole a elektrokole. Silničky v Českém Švýcarsku jsou jako stvořené pro silničáře nebo gravelisty. Na toto téma připravujeme s Děčínem a Ústeckým krajem zcela novou cyklobrožuru. Proznačení se pak dočká nová Mandavská cyklotrasa z Brtníků přes Křečany, Rumburk, Sefhennersdorf, Varnsdorf, Großschönau a dále do Žitavy.
Ještě letos bude trasa Hřebenovky osazena několika novými infotabulemi. A ještě k Hřebenovce – připravujeme mezinárodní certifikaci celé trasy po vzoru moderních dálkových tras – jasno bude na jaře. Těšit se můžete od nového roku na novou brožuru v podobě průvodce po Hřebenovce.
Petr Kojzar
FOTO – A. Kubíček, pixabay a archiv
Držíme palce do výběžku!!!
Od vlády nelze čekat víc. To už ví 98 procent národa.