Bezprecedentní sobotní vojenskou ofenzívu bojovníků Hamásu, která si vyžádala stovky mrtvých, zraněných či zajatých Izraelců, umožnil »zmatek« v izraelských ozbrojených silách a zpravodajských službách, uvedl Chuck Freilich, bývalý zástupce poradce pro národní bezpečnost.
Freilich upozornil, že ke krveprolití došlo 50 let a jeden den po začátku jomkipurské války v roce 1973. »To bylo katastrofální selhání, pokud jde o Egypt a Sýrii. Tohle je katastrofální selhání, pokud jde o Gazu,« řekl pro web POLITICO.
»Je to selhání z hlediska zpravodajských informací, a to z operačního hlediska,« dodal Freilich. »Je jasné, že nás to zastihlo naprosto nepřipravené. Velitelství divize odpovědné za Gazu bylo obsazeno a tak se celá reakce zpozdila.«
Freilich, který byl na počátku roku 2000 zástupcem poradce pro národní bezpečnost a nyní působí jako profesor na Institutu pro studium národní bezpečnosti na Tel Avivské univerzitě, uvedl, že Izraelské obranné síly dobudou zpět dobytá města a vesnice »relativně rychle«. Poté budou následovat »velmi rozsáhlé útoky proti Hamásu«, řekl. »Otázkou je, zda bude cílem dobýt Gazu a svrhnout Hamás, nebo na něj jen velmi, velmi tvrdě udeřit.«
Mezitím se podle něj objeví otázky, zda Írán pomáhal koordinovat palestinské bojovníky, protože »by bylo překvapivé, kdyby to Hamás dokázal sám«.
Podle Michaela Horowitze, bezpečnostního analytika a vedoucího zpravodajství ve společnosti Le Beck International, která se zabývá řízením rizik, »je situace velmi nepřehledná, protože stále probíhá několik incidentů s braním rukojmích a několik oblastí je stále pod kontrolou Hamásu. To znamená, že neznáme úplný rozsah útoku, počet mrtvých a rukojmích.«
»Nakonec tento specifický scénář – komplexní útok s několika incidenty s rukojmími a pokusem ´dobýt´ izraelská města na několik hodin nebo dokonce dní – není něco, co by Izrael neměl v hledáčku,« řekl Horowitz a souhlasil, že rozsah destrukce svědčí o »velkém selhání zpravodajských služeb«.
Podle Freilicha bude mít rozsah bezpečnostních nedostatků pravděpodobně velké důsledky pro vládní představitele.
»Vždy se krátkodobě shromáždí kolem vlajky. Ale až se prach usadí, budeme mít velké politické důsledky,« řekl Freilich. »Po jomkippurské válce trvalo tři a půl roku, než byla svržena vláda (tehdejší izraelské premiérky) Goldy Meirové – nemyslím si, že tentokrát to bude trvat tak dlouho.«
Netanjahu slibuje »mocnou pomstu«
Netanjahu v krátkém videu v sobotu pozdě večer prohlásil, že Hamás ponese odpovědnost za blaho zajatců, a dodal, že Izrael zúčtuje s každým, kdo by zemi nebo jejím občanům ublížil.
»Za tento černý den se mocně pomstíme,« řekl Netanjahu. »Všechna místa, kde se Hamás ukrývá, odkud operuje – proměníme je v města ruin.« Izrael se podle něj připravuje na dlouhý konflikt.
Izraelští vojáci v neděli pokračovali v bojích s ozbrojenci Hamásu a také si vyměnili palbu s libanonskou militantní skupinou Hizballáh, uvedla agentura Associated Press, což zvýšilo vyhlídky na širší regionální konflikt. Izraelská armáda uvedla, že její síly bojují proti útokům Hamásu na osmi místech.
Izrael rovněž zasáhl 426 cílů v Gaze, jeho armáda uvedla, že srovnala se zemí obytné budovy. Podle médií izraelské stíhačky zasáhly dvě několikapatrové budovy ve městě Gaza, v nichž sídlily kanceláře Hamásu.
Vojenské křídlo Hamásu prohlásilo, že po vpádu drží v zajetí desítky izraelských vojáků, uvedla agentura AP. Izraelská armáda potvrdila, že byl unesen určitý počet Izraelců, ale neuvedla jejich počet.
Únos zajatců by mohl připravit půdu pro složitá jednání o výměně s Izraelem, který ve svých věznicích zadržuje tisíce Palestinců. Mezi zajatci Hamásu byl údajně i velitel izraelské armády Nimrod Aloni. Hamás uvedl, že počítal s možným vleklým bojem. »Jsme připraveni na všechny možnosti, včetně totální války,« řekl televizi Al-Džazíra zástupce šéfa politického byra Hamásu Sálih al-Arúrí. »Jsme připraveni udělat vše, co bude nutné pro důstojnost a svobodu našeho lidu.«
Izraelský ministr obrany Yoav Gallant již dříve v sobotu oznámil, že dal zelenou povolání armádních záložníků do aktivní služby. Obranné síly země jsou do značné míry závislé na 465 000 vojácích s nárokem na částečný úvazek a jejich počet povolaných bude záviset na tom, jak se situace vyvine, uvedl Gallant.
(jb)