Ruští a japonští fyzikové využili údaje získané japonskou sondou ARASE k odhalení úlohy zemské plazmosféry při potlačování výkyvů magnetického pole planety, k nimž dochází během slunečních záblesků a v obdobích zesílení slunečního větru. Tyto informace pomohou vědcům přesněji vyhodnotit dopad nabitých částic na družice.
»Pochopení toho, kde v oblastech vesmíru působí vlny vytvořené působením slunečního větru na zemskou magnetosféru, pomůže předpovídat zvýšenou intenzitu toků nabitých částic, které mohou ovlivnit provoz kosmických lodí. V budoucnu plánujeme podrobně prozkoumat, jak přesně různé typy vln interagují s nabitými částicemi v zemské magnetosféře,« uvedl vědecký pracovník Ústavu sluneční a pozemské fyziky v Irkutsku Alexandr Rubcov.
Během výzkumu vědci zkoumali data získaná japonskou sondou ARASE, která obíhala kolem Země od března 2017 do prosince 2020. Sonda byla vypuštěna do vesmíru za účelem studia geomagnetických bouří a také vlastností magnetického pole a souvisejících radiačních pásů Země.
Během prvních čtyř let na oběžné dráze byla sonda ARASE svědkem několika slunečních erupcí a epizod výrazného zesílení slunečního větru. Na základě těchto údajů vědci studovali, jak srážkový tok nabitých částic emitovaných Sluncem ovlivňuje konfiguraci a změny magnetického pole Země v různých výškách od povrchu planety.
Analýza ukázala, že nízkofrekvenční fluktuace magnetického pole způsobené aktivitou Slunce a potenciálně nebezpečné pro sondy na oběžné dráze jsou přítomny v horní části zemské magnetosféry, ale chybí v její dolní polovině, plazmosféře, což je oblast prostoru přímo nad vnější částí zemské atmosféry – ionosférou.
Výpočty vědců zároveň ukazují, že nízkofrekvenční vlny stále ovlivňují práci obíhajících družic při silných magnetických bouřích, přestože tyto oscilace samy o sobě do plazmosféry nepronikají. Jak vědci předpokládají, je to způsobeno tím, že tyto vlny předávají svou energii nabitým částicím uvnitř plazmosféry, což zvyšuje úroveň záření a podporuje pronikání těchto částic do blízkého zemského prostoru. To by se mělo zohlednit při navrhování ochranných systémů pro sondy, uzavřeli vědci.
(TASS)