Slovenský herec a humorista Július Satinský, který zemřel 29. prosince 2002 ve věku 61 let, rozdával smích nejen ve slavné dvojici s Milanem Lasicou. Jeho jemný a inteligentní humor v roli lékaře Alberta kořenil třeba filmový evergreen S tebou mě baví svět, byl hamižným králem v pohádce Tři veteráni nebo pilotem Štefanem v komedii Vesničko má středisková. Zábavný glosátor života uměl dát svým postřehům literární tvar. A všude vnášel dobrou náladu.
Narodil se a celé dětství prožil v Bratislavě. Ovládal mnoho cizích jazyků, nadání pro řeči po něm zdědila dcera Lucia, jazykovědkyně a překladatelka. Dětí – má ještě syna – se přitom dočkal až po padesátce s druhou ženou. První manželka Olga, tanečnice ze souboru Lúčnica, zemřela nešťastnou náhodou v lednu 1985 v Karibiku, když se utopila během jednoho zájezdu.
Svého celoživotního uměleckého partnera Lasicu potkal ve 12 letech, když spolu vystupovali ve vánočním představení v bratislavském Domě pionýrů – a rozdělila je až Satinského smrt o skoro pět dekád později. Od roku 1959 vystupovali jako komická dvojice v autorských pořadech, účinkovali v Tatra revue a v Divadelnom štúdiu (Divadlo na korze), v moravském divadle Večerní Brno a později na Nové scéně v Bratislavě. Po roce 1990 založili vlastní divadlo Štúdio L+S. V populárním kabaretním programu Ktosi je za dverami spolu glosovali aktuální témata.
Satinského, který studoval v 60. letech dramaturgii na Vysoké škole múzických umění a jako dramaturg pracoval v Československé televizi v Bratislavě, popisují nejen jeho přátelé jako renesanční osobnost. Svůj talent rozvinul i jako autor velkého množství scének, dialogů a celovečerních programů. Přispíval do novin a časopisů, jeho kniha fejetonů Čučoriedkáreň je kolekcí úsměvných rad a ponaučení nejen pro »čučoriedky«, tedy borůvky, jak Satinský říkal děvčatům.
(mac, čtk)