Čínský prezident při svém projevu na uvítací večeři ve Spojených státech amerických v San Francisku ve svém projevu vyzval k posílení spolupráce mezi národy ve prospěch všech zúčastněných stran. Čína jde podle něj cestou vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce, nikoliv konfrontace.
»Moje první návštěva Spojených států v roce 1985 začala právě v San Francisku, což utvořilo můj první dojem z této země. Dodnes mám v paměti svou fotografii před mostem Golden Gate,« připomněl v úvodu prezident a následně poděkoval Národnímu výboru pro americko-čínské vztahy, Americko-čínské obchodní radě, Asijské společnosti, Radě pro zahraniční vztahy, Obchodní komoře USA a dalším spřáteleným organizacím za uspořádání této akce. »Chtěl bych také srdečně pozdravit všechny americké přátele, kteří se dlouhodobě zasazují o rozvoj čínsko-amerických vztahů, a popřát vše nejlepší přátelskému americkému lidu,« doplnil ještě v úvodu.
Prezident následně připomněl, že San Francisco je svědkem výměn mezi čínským a americkým národem již více než sto let. »Před sto padesáti osmi lety přišlo velké množství čínských dělníků až do Spojených států, aby postavili první transkontinentální železnici, a založili v San Franciscu nejstarší čínskou čtvrť na západní polokouli. Odtud Čína a Spojené státy dosáhly mnoha úspěchů – 760 miliard dolarů ročního bilaterálního obchodu a více než 260 miliard dolarů obousměrných investic, 284 párů sesterských provincií/států a sesterských měst a více než 300 pravidelných letů každý týden a více než pět milionů cest každý rok v době špičky. Těchto mimořádných úspěchů dosáhly společně naše národy, které tvoří téměř čtvrtinu světové populace,« popsal Si.
San Francisco je pak podle něj také svědkem úsilí Číny a Spojených států o budování lepšího světa. »Před osmasedmdesáti lety, po společné porážce fašismu a militarismu, iniciovaly naše dvě země spolu s dalšími státy konferenci v San Franciscu, která pomohla založit Organizaci spojených národů, a Čína byla první zemí, která podepsala Chartu OSN. Od San Francisca se odvíjel poválečný mezinárodní řád. Více než 100 zemí získalo postupně nezávislost. Několik miliard lidí se nakonec zbavilo chudoby. Posílily síly usilující o světový mír, rozvoj a pokrok. To bylo hlavní ovoce, kterého společně dosáhli lidé všech zemí a mezinárodní společenství,« upozornil.
»Základy čínsko-amerických vztahů položily naše národy během druhé světové války bojovaly naše země bok po boku za mír a spravedlnost. V čele s generálem Clairem Lee Chennaultem se na bojiště v Číně vydala skupina amerických dobrovolníků, známá jako Létající tygři. Čínský lid na Létající tygry nikdy nezapomene. Američané zase vždy vzpomínají na Číňany, kteří riskovali své životy, aby zachránili americké piloty. Potomci těchto amerických pilotů často navštěvují pamětní síň Doolittle Raid Memorial Hall v Čou-čou v provincii Če-ťiang, aby vzdali hold čínskému lidu za jejich hrdinské a statečné úsilí. Tyto příběhy mě naplňují pevnou vírou, že přátelství mezi našimi dvěma národy, které obstálo ve zkoušce krve a ohně, se bude předávat z generace na generaci,« doplnil Si.
Následně ale připomněl, že po 22 let panovalo mezi zeměmi odcizení a antagonismus. »Trend doby nás však sblížil, sbližující se zájmy nám umožnily povznést se nad rozdíly a touha lidí prolomila ledy mezi oběma zeměmi. V roce 1971 navštívil Peking americký tým stolního tenisu – malý míček pohnul zeměkoulí. Následovala první delegace guvernérů včetně guvernéra státu Iowa Roberta Raye a poté mnoho obchodních delegací, které tvořily vlny přátelských výměn,« vzpomněl prezident.
»V letošním roce, poté, co se svět dostal z pandemie covid-19, jsem se v Pekingu setkal s Dr. Henrym Kissingerem, panem Billem Gatesem, senátorem Chuckem Schumerem a jeho kolegy ze Senátu a guvernérem Gavinem Newsomem. Řekl jsem jim, že naděje čínsko-amerických vztahů spočívá v lidech, jejich základ je v našich společnostech, jejich budoucnost závisí na mladých lidech a jejich vitalita vychází z výměn na nižší než národní úrovni,« konstatoval Si a doplnil, že příběhy čínsko-amerických vztahů píší naše národy. »Ačkoli se naše dvě země liší historií, kulturou i společenským systémem a vydaly se různými cestami vývoje, oba naše národy jsou milé, přátelské, pracovité a zemité. Oba máme rádi své země, své rodiny a své životy, oba jsme k sobě přátelští a zajímáme se jeden o druhého,« upozornil Si. »Budoucnost čínsko-amerických vztahů budou vytvářet naše národy. Nesmíme stavět bariéry a vyvolávat ochlazení,« dodal.
S prezidentem Bidenem pak prý na schůzce dosáhli důležité shody, co se týče zavedení dalších opatření na usnadnění cestování a podporu mezilidských výměn, včetně zvýšení počtu přímých osobních letů, vedení dialogu na vysoké úrovni o cestovním ruchu a zjednodušení postupů při podávání žádostí o víza.
»Nacházíme se v době výzev a změn. Je to také doba naděje. Svět potřebuje, aby Čína a Spojené státy spolupracovaly na lepší budoucnosti. Ve světě plném změn a chaosu je pro nás stále důležitější mít rozum, přijmout vizi, nést odpovědnost a hrát roli, která vyplývá z našeho postavení velkých zemí,« připomněl Si.
V tomto ohledu je podle něj důležitá otázka: Jsme protivníci, nebo partneři? »Logika je zcela jednoduchá. Pokud někdo vnímá druhou stranu jako primárního konkurenta, nejzávažnější geopolitickou výzvu a krokovou hrozbu, povede to pouze k chybnému vytváření politiky. Čína je připravena být partnerem a přítelem Spojených států. Základními principy, kterými se řídíme při řešení čínsko-amerických vztahů, jsou vzájemný respekt, mírové soužití a oboustranně výhodná spolupráce.«
»Je nesprávné považovat Čínu, která se zavázala k mírovému rozvoji, za hrozbu, a hrát tak proti ní hru s nulovým součtem. Čína nikdy nesází proti Spojeným státům a nikdy nezasahuje do jejich vnitřních záležitostí. Čína nemá v úmyslu vyzvat Spojené státy na souboj nebo je sesadit. Naopak bude ráda, když uvidí sebevědomé, otevřené, stále rostoucí a prosperující Spojené státy. Stejně tak by Spojené státy neměly sázet proti Číně nebo zasahovat do jejích vnitřních záležitostí. Místo toho by měly vítat mírovou, stabilní a prosperující Čínu,« uvedl Si.
Spolupráce, která je výhodná pro obě strany, je pak trendem doby a je také přirozenou vlastností čínsko-amerických vztahů. Čína nyní usiluje o vysoce kvalitní rozvoj a Spojené státy zase oživují své hospodářství. »Pro naši spolupráci je zde dostatek prostoru a jsme plně schopni si vzájemně pomoci,« uvedl prezident.
Iniciativa Pásmo a stezka, stejně jako Globální rozvojová iniciativa (GDI), Globální bezpečnostní iniciativa (GSI) a Globální civilizační iniciativa (GCI) navržené Čínou jsou vždy otevřené všem zemím včetně Spojených států. Čína je rovněž připravena podílet se na iniciativách mnohostranné spolupráce navržených Spojenými státy.
»Dnes ráno jsme se s prezidentem Bidenem dohodli na podpoře dialogu a spolupráce v duchu vzájemného respektu v oblastech, jako je diplomacie, hospodářství a obchod, mezilidská výměna, vzdělávání, věda a technologie, zemědělství, armáda, vymáhání práva a umělá inteligence. Dohodli jsme se, že seznam spolupráce bude delší a koláč spolupráce větší. Rád bych vám sdělil, že Čína hluboce soucítí s americkým lidem, zejména s mladými lidmi, za utrpení, které jim způsobil Fentanyl. S prezidentem Bidenem jsme se dohodli, že vytvoříme pracovní skupinu pro boj proti drogám, abychom prohloubili naši spolupráci a pomohli Spojeným státům v boji proti zneužívání drog. Rád bych zde také oznámil, že v zájmu zvýšení výměn mezi našimi národy, zejména mezi mládeží, je Čína připravena pozvat v příštích pěti letech 50 000 mladých Američanů do Číny na výměnné a studijní programy,« přiblížil Si.
Čína je supervelká ekonomika i supervelký trh. Před nedávnem se konal šestý ročník čínského mezinárodního veletrhu dovozu, který přilákal více než 3400 obchodních vystavovatelů ze 128 zemí včetně Spojených států. Výstavní plocha amerických společností byla na Expo největší již šest let po sobě. Modernizace pro 1,4 miliardy Číňanů je obrovskou příležitostí, kterou Čína poskytuje světu. »Usilujeme o prosperitu pro všechny, abychom zajistili lepší život pro každého Číňana. Odstranění chudoby je tisíciletým snem čínského národa a prosperita pro všechny je touhou všech Číňanů. Cíl snížení chudoby stanovený v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 jsme realizovali s desetiletým předstihem. Naším cílem není mít jen několik bohatých lidí, ale realizovat společnou prosperitu pro všechny. Zaměstnanost, vzdělání, lékařské služby, péče o děti, seniory, bydlení, životní prostředí a podobně jsou skutečné problémy důležité pro každodenní život lidí a blízké jejich srdci. Jsou neustále začleňovány do našich plánů národního rozvoje na nejvyšší úrovni,« připomněl čínský prezident.
Účelem Globální civilizační iniciativy, kterou Si Ťin-pching navrhl, je pak vyzvat mezinárodní společenství, aby řešilo nerovnováhu mezi materiálním a kulturním pokrokem a společně podporovalo další pokrok lidské civilizace. »Jsme odhodláni usilovat o udržitelný rozvoj, abychom dosáhli harmonie mezi člověkem a přírodou. Víra, že člověk je nedílnou součástí přírody a musí se řídit jejím chodem, je charakteristickým rysem tradiční čínské kultury. Žijeme v jedné globální vesnici a je možné, že za našeho života nenajdeme jinou obyvatelnou planetu. Řekl jsem, že čisté vody a zelené hory jsou stejně cenné jako zlato a stříbro. Dnes se tento názor stal konsensem všech Číňanů. Čína má nyní téměř polovinu světové instalované fotovoltaické kapacity. Více než polovina světových vozidel na nové energie jezdí po čínských silnicích a Čína se podílí čtvrtinou na zvýšení plochy zalesnění na světě. »Budeme usilovat o dosažení maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Tento závazek jsme učinili a budeme ho dodržovat,« upozornil Si.
Připomněl také, že Čína se zavázala k mírovému rozvoji s cílem vybudovat společenství se společnou budoucností lidstva. »Mír, přátelství a harmonie jsou hodnoty zakotvené v čínské civilizaci. Agresivitu a expanzi nemáme v genech. Často říkám, že to, čemu se čínský lid brání, je válka, to, co chce, je stabilita, a to, v co doufá, je trvalý světový mír. Při prosazování modernizace se nikdy nevrátíme na vyšlapanou cestu války, kolonizace, drancování nebo nátlaku,« uvedl s tím, že během 70 a více let od založení Čínské lidové republiky Čína nevyprovokovala žádný konflikt ani válku, ani neobsadila jedinou píď cizího území.
Čína pak podle prezidenta těží ze současného mezinárodního řádu a chrání jej. »Zůstáváme pevně stát na straně ochrany mezinárodního systému, jehož jádrem je OSN, mezinárodního řádu, který se opírá o mezinárodní právo, a základních norem, jimiž se řídí mezinárodní vztahy na základě cílů a zásad Charty OSN. Ať už Čína dosáhne jakéhokoli stupně vývoje, nikdy nebude usilovat o hegemonii nebo expanzi a nikdy nebude vnucovat svou vůli ostatním. »Modernizace, o kterou usilujeme, není určena pouze Číně. Jsme připraveni spolupracovat se všemi zeměmi na pokroku v globální modernizaci, která se vyznačuje mírovým rozvojem, vzájemně výhodnou spoluprací a společnou prosperitou, a na budování společenství se společnou budoucností lidstva,« nastínil Si.
Bez ohledu na to, jak se vyvíjí globální prostředí, historický trend mírového soužití mezi Čínou a Spojenými státy se pak podle něj nezmění. »Nezmění se ani očekávání celého světa ohledně neustále se rozvíjejících vztahů mezi Čínou a USA. Aby jakákoli velká věc uspěla, musí zapustit kořeny v lidu, získat sílu od lidu a být uskutečněna lidem. Rostoucí čínsko-americké přátelství je takovou velkou věcí. Vytvořme z čínského a amerického lidu silnou sílu, která obnoví čínsko-americké přátelství, podpoří čínsko-americké vztahy a ještě více přispěje ke světovému míru a rozvoji!« uzavřel čínský prezident.
(pr)