»Česká republika se nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do takzvané pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva.« Uvádí to na svém webu Hospodářská komora ve zprávě shrnující výsledky její analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky.
Problémem současné české ekonomiky podle HK je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé Evropské unii, České republice patří dokonce až 24. příčka z 27 států. Tuzemské ekonomice se tak zatím nepodařilo úspěšně aplikovat návod na vystoupení z pasti středního příjmu – tedy přejít na produkci s vyšší přidanou hodnotou.
Další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdové úrovni, již podle HK bude při současné struktuře ekonomiky velmi obtížné. »Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle,« uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude důležitá investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru. »Významnou roli ve změně tohoto trendu musí nepochybně sehrát stát. On je tím, kdo má vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,« shrnul požadavky HK Zajíček.
Co se týče firemních investic do výzkumu, Českou republiku podle HK výrazně předstihují sousední Německo a Rakousko. Přestože v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj 1,25 % HDP, jejich hodnota se stále nachází pod průměrem Evropské unie, který činí bezmála 1,5 % HDP.
Hospodářská komora také upozorňuje na souvislosti se stavem veřejných financí a celkovým zadlužením státu. »Dynamika zadlužování naší země výrazně roste, což by nás mělo varovat. Vývoj veřejných financí totiž zásadním způsobem ovlivňuje očekávání podnikatelských subjektů a jejich investiční rozhodování. Navíc je nepřekvapivé, že v situaci, kdy stát usiluje o konsolidaci veřejných financí, není jednoduché nalézt rozpočtové zdroje pro investiční a inovační aktivity. Na druhou stranu, bez výrazného posílení strategických investic se naše země neobejde, a proto bude nezbytné, aby stát zvýšil svou investiční aktivitu a také aby investiční rozpočet oddělil od toho běžného. Státní i soukromé investice budou mít vliv na konkurenceschopnost naší země a podpoří hospodářský růst, což mimo jiné zvýší budoucí schopnost státu hradit mandatorní výdaje a splácet veřejný dluh,« uzavřel svůj komentář k analýze Zajíček.
(ici)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv