Francie odmítla požadavek nigerijských vzbouřenců na odvolání svého velvyslance jako nelegitimní, uvedla televize BFMTV s odvoláním na zdroj z francouzského ministerstva zahraničí. Francouzi také nadále odmítají stáhnout své vojenské jednotky, Nigerci je možná odpojí od vody a elektřiny.
»Vzbouřenci nemají oprávnění posílat takové požadavky, protože souhlas s přijetím velvyslance vydávají pouze legálně zvolené nigerské orgány,« uvedl zdroj z ministerstva zahraničí, když byl požádán o komentář k prohlášení vzbouřených vojáků, že velvyslanec byl zbaven diplomatické imunity a hrozí mu vyhoštění.
Vzbouřenci, kteří se v Nigeru chopili moci, zaslali ve čtvrtek francouzskému ministerstvu zahraničí dopis, v němž mu oznámili, že dali bezpečnostním složkám pokyn k vyhoštění francouzského velvyslance Sylvaina Itteho. Agentura AFP uvedla, že v dopise, který byl odeslán v úterý, se uvádí, že diplomat nevyhověl požadavku opustit zemi do 48 let a lhůta vypršela 28. srpna. V dopise se uvádí, že velvyslanec proto »již nemá výsady a diplomatickou imunitu jako zaměstnanec velvyslanectví«. Diplomatická víza, která měl on a jeho rodinní příslušníci, byla zrušena.
Dne 25. srpna požadovali vůdci nigerijského puče, který koncem července svrhl prezidenta Mohameda Bazouma, aby velvyslanec opustil zemi do 48 hodin. Televize Al Hadath uvedla, že velvyslanec nereagoval na výzvu nigerijského ministerstva zahraničí, které ovládají vzbouření vojáci, a odmítl se setkat s jejich zástupci. Francouzské ministerstvo zahraničí tehdy uvedlo, že požadavky považuje za nelegitimní. Televize Al-Arabíja dříve uvedla, že na francouzském velvyslanectví je kromě Itteho ještě asi 20 dalších zaměstnanců.
Národní rada pro ochranu vlasti, v jejímž čele stojí generál Abdourahmane Tchiani, také již 3. srpna vypověděla vojenské smlouvy s Francií a požaduje, aby Francie do 3. září stáhla ze země své vojáky. Mezi Nigerijci roste nespokojenost s přítomností francouzských vojáků v zemi, uvedla 30. srpna dubajská televize Sky News Arabia. Podle zprávy se objevily výzvy, aby vláda přerušila dodávky potravin, elektřiny a vody na francouzskou základnu v Niamey a přinutila tak vojáky Niger opustit.
Nigerci zahájili protest
Aktivisté nigerijského Hnutí M62 (známého také jako Posvátný svaz na ochranu svrchovanosti a důstojnosti lidu) zahájili dnes (1. září) třídenní pasivní stávku na níž požadují stažení francouzské armády ze země. »Vyzýváme obyvatele země, včetně obyvatel hlavního města Niamey, aby se spojili a přiměli francouzské vojáky opustit naši zemi v souladu s rozhodnutími, která učinila naše vláda zhruba před měsícem, konkrétně s rozhodnutím o vypovězení obranných dohod mezi Nigerem a Francií,« prohlásil koordinátor hnutí Abdoulaye Seydou v projevu, který odvysílala televize RTN.
»Naše hnutí se ve spolupráci s dalšími institucemi občanské společnosti rozhodlo uspořádat třídenní protest, v současné době je naším jediným bojem sjednocení obyvatel naší země za to, aby francouzská vojska opustila naši zemi, jako tomu bylo v Burkině Faso a Mali,« dodal Seydou.
»Za všechno může Putin«
Z analytického přehledu deníku Le Figaro vyplývá, že Francouzská sféra vlivu v Africe slábne.Podle deníku se africkým zemím v posledních letech podařilo zbavit se francouzského vlivu a začít budovat mosty v globálním měřítku, v mnoha případech prostřednictvím Moskvy. Deník poukazuje na to, že ruský prezident Vladimir Putin minulý měsíc uspořádal rusko-africký summit a nedávné setkání lídrů BRICS v Jihoafrické republice, které rozhodlo o přijetí šesti nových členů do klubu, bylo pro Rusko úspěchem.
»To, že Egypt a Etiopie vstoupily do BRICS, povzbuzuje další africké státy, aby se vydaly stejným směrem,« cituje Le Figaro západního ministra zahraničí, který si přál zůstat v anonymitě.
Pokud jde o Francii, Paříž dává přednost tvrdému postoji k situaci v Nigeru: požaduje znovudosazení prezidenta Mohameda Bazouma a odmítá uznat povstalce, odvolat svého velvyslance z Niamey nebo stáhnout své vojáky ze země. Le Figaro upozorňuje, že měsíc po převratu se tento postoj stále těší malé podpoře, pokud vůbec nějaké. Americký prezident Joe Biden, který má zájem na zachování americké vojenské základny v Nigeru, nevidí v dialogu s povstalci žádný problém.
Po Nigeru byly události v Gabonu další ranou pro vliv Francie, která byla již dříve nucena stáhnout své vojenské kontingenty ze Středoafrické republiky, Mali a Burkiny Faso. »V Gabonu, stejně jako v Nigeru nebo Mali, chybí Francouzům potřebné páky ke změně situace,« uvedl zdroj listu Le Figaro.
Francouzskou nadvládu může zajistit jedině ECOWACS
Jako jediná efektivní páka se nyní jeví Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Jeho představitelé v souladu s Francií požadují, aby povstalci v Nigeru, který je členem této organizace, propustili Bazouma. Hovoří přitom přímo i o vojenském řešení situace, pokud nebude propuštěn. Kromě toho ECOWAS uvalilo na Niger přísné sankce.
ECOWAS dnes navíc vyvrátil zprávy o navrhování přechodného období pro Niger, kterou údajně zveřejnila francouzská tisková agentura Agence France-Presse (AFP).
Agentura AFP ve čtvrtek uvedla, že Bola Ahmed Tinubu, nigerijský prezident a předseda ECOWAS, nabídl povstalcům v Nigeru devítiměsíční přechodné období. »Zpráva, která je ve francouzštině a údajně ji přinesla agentura AFP, je nepravdivá a měla by být považována za falešnou zprávu. Požadavek orgánu ECOWAS je jasný: vojenské orgány v Nigeru musí okamžitě obnovit ústavní pořádek tím, že osvobodí a znovu uvedou do funkce Jeho Excelenci prezidenta Mohameda Bazouma,« uvádí se v prohlášení ECOWAS.
Ministerstvo vnitra přechodné nigerské vlády dnes nařídilo pozastavit činnost mezinárodních agentur a nevládních organizací v »operačních zónách«, informovala agentura AFP. »Vzhledem k současné bezpečnostní situaci a operačnímu nasazení nigerijských ozbrojených sil ministerstvo informuje mezinárodní organizace, národní a mezinárodní nevládní organizace a agentury OSN přítomné v Nigeru, že veškeré aktivity a/nebo pohyby v zónách operací jsou dočasně pozastaveny,« citovala AFP z prohlášení ministerstva.
(cik)