Převrat v Nigeru přispívá ke znepokojivému trendu nárůstu vojenských převratů v celé Africe, který se odklání od relativně stabilního období počátku roku 2000, uvedl deník Gulf News ze Spojených arabských emirátů.
Tento převrat, organizovaný prezidentskou gardou, zapadá do vzorce politické nestability, který je pozorován na celém kontinentu, uvedly noviny. Převrat, který je sedmým z řady vojenských převratů v západní a střední Africe za poslední tři roky, vyvolal síť vzájemně propojených problémů, které sahají daleko za hranice Nigeru, představují výzvy v oblasti geopolitiky, ekonomiky a bezpečnosti a mohou destabilizovat křehký region Sahelu, domnívá se deník.
Strategický význam Nigeru přidává situaci další vrstvu složitosti. Země, kde se nacházejí značná ložiska uranu, hraje klíčovou roli v globálním energetickém prostředí, neboť dodává 15 % uranových potřeb Francie a podílí se na 20 % zásob EU, uvádí deník.
To vše je důkazem toho, že slabé instituce, nedostatečná kontrola a rovnováha a nedostatečné mechanismy pro mírové předávání moci nadále trápí mnoho afrických zemí, uvádí se v článku. Navzdory svému bohatství zdrojů se Niger potýká s ekonomickými problémy a je trvale zařazován mezi silně zadlužené chudé země světa. Gulf News poznamenává, že jeho zranitelnost je ještě umocněna skutečností, že 70 % energie, kterou spotřebovává, pochází z Nigérie. Pozorovatelé se shodují, že hlavními důvody převratu byly »stížnosti na správu věcí veřejných a reakce vlády na bezpečnostní hrozby ze strany extremistických skupin«.
Koncem července se vzbouřila skupina vojenských důstojníků nigerijské prezidentské gardy a oznámila odvolání prezidenta Mohameda Bazouma. Byla vytvořena Národní rada pro ochranu vlasti, vedená velitelem gardy Abdurahmanem Tchianim, která se ujala řízení země. Bazoum zůstává ve vazbě ve svém sídle, ale telefonicky komunikuje s vedoucími představiteli a zástupci jiných zemí.
Vedoucí představitelé regionální skupiny Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), do níž patří i Niger, požadovali, aby povstalci propustili Bazouma do 7. srpna, a hrozili mimo jiné použitím síly. Sousední Mali a Burkina Faso však uvedly, že by takový krok považovaly za útok na sebe. Vzhledem k tomu, že ultimátum ECOWAS nebylo splněno, sejdou se vedoucí představitelé společenství znovu na summitu 10. srpna. Organizace hodlá zvýšit sankční tlak na Niger a tvrdí, že diplomatické řešení je vhodnější.
(cik, TASS)