Ano, byl to bláznivý 28. říjen. Masaryk by nebyl spokojen. Namísto diskuse o problémech, které sužují naši zemi, nastoupil zástupný problém – nepozvání několika představitelů na Hrad, kteří čekali na to, že budou moci pozvání odmítnout. Nepozvání je zbavilo této možnosti a způsobilo rozčarování. To Piráti prohlásili, že nepřijdou »en bloc«. Jsou prý zásadoví a plní nenávisti ke všem, protože nedostávají funkce, jaké si vysnili, a tak alespoň zaútočili na odcházejícího prezidenta a to se může. Za to jim třeba ti druzí připíší body.
Premiér, který do Vladislavského sálu přišel, také přispěl do mediálního zmatku. Prý mu při podpisu některým z vyznamenaných těžkla ruka, ale pak si řekl, že vše jde »na triko« Zemanovi a podepsal. Kdo mu vadil, nevíme. Znejistil většinu, snad jen ukrajinského vůdce Zelenského ne. Když ovšem pátrám, koho měl na mysli, napadá mě Ivana Trumpová a příjezd jejích potomků do Prahy, s nimiž se setkal prezident, ale premiér je pro jistotu minul. Asi se totiž v Bidenově týmu budou zlobit a zřejmě se už i na americké ambasádě omluvil.
Mezitím, co se všechno toto stalo, anebo ještě připravovalo, se na Václavském náměstí v Praze sešlo na sedmdesát tisíc nespokojených občanů. Nejen s dosavadními kroky vlády, ale také s perspektivou, jež nás všechny čeká. Válkychtivý kabinet je totiž schopen nás obětovat, naši budoucnost, proto, aby dostal pochvalu od našeho »přítele největšího«. I z těch důvodů, snad jediní v Evropě, kromě Ukrajiny, »jsme ve válce«. Ti z Václaváku se pochopitelně dočkali nenávistných (zatím jenom) slovních útoků především od premiéra a ministra vnitra Rakušana. Prý to jsou proruští trollové, putinovská spodina, atd. Demonstrací byli uraženi i představitelé Ukrajiny, kteří ji až z Kyjeva neváhali okamžitě odsoudit. Prý oni bojují za naši svobodu a měli bychom si toho vážit.
Vít Rakušan, tento gymnaziální kantor »ve své ministerské výslužbě« dal ovšem všemu korunu. Na budově ministerstva vnitra na Letenské pláni (mimochodem z jeho hlavy přišlo varování, aby lidé 28. října nechodili na tuto pláň – trochu se spletl, chtěl říci na Václavské) nechal vyvěsit tři vlajky tak, by byly vidět až z Hradu, tedy pokud by se Zeman chtěl dívat tím směrem »hvězdářským dalekohledem«. Na jedné je český prapor, na druhé ukrajinská vlajka (nevěděl jsem, že jde také o svátek Ukrajiny), na třetím – vlastně nejde o nějaký státní symbol, ale o pytel pro mrtvolu, takový, jaký používají kriminalisté. Je pootevřen, čouhá z něj hlava prezidenta Putina s nákrčníkem s písmenem Z. To používají ruské vojenské síly.
Smysl byl urazit a ještě zřejmě poslat vzkaz všem těm, kteří pochybují o jeho, tedy Rakušanově, nemohoucnosti. O tom, že si to jednou se všemi těmi »proruskými šváby« vypořádá. Jen přijmout patřičné zákony. V době po Mnichovu si vláda také nechala schválit svou parlamentní většinou řadu zákonů, které zaškrtily demokracii. Dovršila je tzv. zmocňovacím zákonem. Něco podobného tedy Rakušan a další členové vlády připravují. Od příštího roku má být krok za krokem zaškrcena demokracie a omezeny ústavou dané svobody. Proto práce na novelách lustračních zákonů, omezení svobody tisku a shromažďování, připravovaná právní zdůvodnění zásahů proti opozici a předlistopadovým stále žijícím funkcionářům, zákonné zajištění jediného správného výkladu dějin a současné situace, atd. Při tom jsme, a lidé to začínají pociťovat, stále více zatahováni do války, která opět není naše. Neplatí žádné, že se na východě bojuje za nás.
Tamní válka je špatná. Nemělo k ní dojít. Rusko si nepomohlo. Fandit ji mohou opravdu jen »trollové«, a to ti z Václavského nejsou. Naopak, nepomohli jsme si ani my. Jestliže máme českou vládu, měla by se především starat o nás, žijící v naší vlasti. Ti z Václavského náměstí si nemyslí, že to dělá. Nemohu za to, ale sdílím jejich názor a vůbec nejsem »proruský trol«.
Dostali jsme se na první místo v Evropě, pokud jde o dodávky zbraní, tedy příspěvku k další eskalaci války. Utečencům dáváme nejvíc ze všech. Je správné pomáhat, ale i ekonomickým migrantům? Jak chápat doporučení k nošení dvou svetrů, když tatáž dáma, které nám to doporučila, schválila další zvýšení platů pro poslance a další státní činitele? Jak dnes chápat úsporný program, pro nějž hlasovali voliči stran, jež jsou u moci, když kolem dvaceti miliard korun ve formě zbraní, munice a příspěvku pro oligarchy posíláme na východ? Jak chápat neschopnost zasáhnout proti těm, co se nadmíru obohacují a ostatní střední a drobní podnikatelé budou muset brzy kvůli drahým palivům zastavit své provozy?
Otázek, které zazněly na Václavském, je ještě mnoho. Na ně Rakušan reagoval svými prapory vyvěšenými na budově ministerstva vnitra a útočnými výrazy urážejícími demonstranty na Twitteru. On, syn bývalého sociálně demokratického senátora! Zdá se to neskutečné, ale je to tak. Jeho »vlajky« se i jeho spolubojovníkům zdají jako nechutné, jako primitivní. Osobně jsem ho nikdy nepokládal za inteligentního člověka. Vzdělání totiž ještě neznamená, že někdo, kdo vystudoval třeba univerzitu, je inteligent. A jestliže přehnaná nenávist člověka zcela ovládne a on ztratí soudnost, měl by okamžitě, pokud je v nějaké funkci, odejít, to by měli postřehnout i jeho spolupracovníci. Dřív, než napáchá další škody. Jenže, to by naše vláda nesměla být složena ze samých takových neumětelů.
Jinak si myslím, že Vít Rakušan by více pro nás pro všechny udělal, kdyby se zasadil o jednání na východě, které by ukončilo válku a strádání lidí. Za to zřejmě by mu obyčejní lidé u nás doma poděkovali a jeho jméno by se začalo vyslovovat s úctou.
Jiří Vábr