Čeští archeologové letos na jaře v egyptském Abúsíru objevili a zdokumentovali hrobku staroegyptského hodnostáře, který vlastnil největší dosud nalezený mumifikační depozit. Hrobka pochází zřejmě z počátku 5. století před naším letopočtem. Na facebooku o tom informovali zástupci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Tým egyptologického ústavu už loni objevil v Abúsíru největší balzamovací depozit, jaký byl dosud v Egyptě nalezen. Ten obsahoval asi 370 keramických zásobnic obsahujících suroviny, nádoby a jiné materiály, které byly použity při mumifikaci majitele hrobky.
Letos na jaře pokračoval výzkum šachtové hrobky hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit výkopem její hlavní šachty, která měla rozměry asi 14 krát 14 metrů a zhruba v hloubce šesti metrů pod úrovní terénu se pak dále členila na několik částí, oddělených od sebe »mosty« z původního podloží.
Archeologický výzkum postupně odhalil, že přibližně uprostřed hlavní šachty byla do skalního podloží vyhloubena další menší šachta určená k uložení pohřbu majitele hrobky. Tato pohřební šachta byla východo-západně orientována a měřila přibližně 6,5×3,3 metru. Nejvýznamnějším Vahibre-meri-Neitovým titulem, který byl uveden na jeho sarkofágu, je označení »velitel cizích žoldnéřů« pocházejícím z oblasti egejských ostrovů a Malé Asie, kteří působili v egyptském vojsku v době první globalizace starověkého světa.
Podle vedoucího české expedice Miroslava Bárty byl na dně hrobové šachty objeven obrovský, tři metry vysoký vnější Vahibre-meri-Neitův sarkofág. Ten byl vyroben ze dvou masivních bloků bílého vápence, které tvořily jeho víko a vanu. V prostoru uvnitř tohoto vápencového sarkofágu byl usazen druhý, vnitřní antropoidní sarkofág. Ten byl vyroben z bazaltu a jeho víko bylo z vnější strany zdobeno textem 72. kapitoly Knihy mrtvých, která má zesnulému zajistit vzkříšení do blaženého života v zásvětí a bezproblémový vstup na onen svět. Tento antropoidní sarkofág měřil na délku 2,30 metru a byl přibližně 2 metry široký. Oba sarkofágy však byly nalezeny poškozené. Starověcí lupiči si nejprve udělali otvor v západní části vnějšího sarkofágu a následně na kusy rozbili také část víka sarkofágu vnitřního, která původně schematicky zachycovala obličej zesnulého. Rozbité odlomené kusy byly při archeologickém výzkumu nalezeny v okolí sarkofágu.
Dvojitý sarkofág spočíval přímo na pískové výplni na dně pohřební šachty, kterou téměř vyplňoval. Uvnitř této šachty se na západ a východ od sarkofágu otevíral menší prostor, kde byla původně umístěna poměrně skromná pohřební výbava. Na východní straně se podařilo objevit několik předmětů v neporušeném stavu a v místě jejich původního uložení. Jednalo se o dvě dřevěné schránky obsahující 402 fajánsových vešebtů (magických figurek služebníků, kteří měli v posmrtném životě vykonávat práci místo jejich majitele), dále dvě nepopsané, ale použité alabastrové kanopy (nádoby na uchování nabalzamovaných vnitřností z mumifikovaného těla), fajánsový model obětního stolku, deset krásných modelů pohárů z egyptského alabastru a především ostrakon z bílého vápence, který byl popsán náboženskými texty v hieratickém písmu.
Tento nález tak prokázal, že hrobka byla vykradena už v době pozdní antiky. »Starověcí zloději mumifikované tělo zesnulého odnesli i s veškerou výbavou, kterou měl při sobě a na sobě. V jinak prázdném sarkofágu byl nalezen pouze krásný, ale nepopsaný srdeční skarab (amulet zajišťující zesnulému příznivý výsledek posmrtného soudu) a malý amulet ve tvaru podhlavničky,« uvedli archeologové.
O velmi cenném nálezu informovalo také egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek. Výjimečné je nejen společenské postavení zesnulého, ale také doba jeho úmrtí. »Dispozice této šachtové hrobky nemá přesnou obdobu ve starověkém Egyptě,« uvedl představitel ministerstva Mustafa Vaziri. Podle zástupce české mise Mohameda Megaheda nález přináší drahocenné informace o pohnuté době, kdy začínala perská nadvláda nad starověkým Egyptem.
(mac, čtk)
FOTO – Facebook/Český egyptologický ústav FF UK/Petr Košárek