První zástupci ohrožených a tajemných drilů černolících obývající ve volné přírodě tropické lesy západní Afriky, se do Dvora Králové dostali v roce 2015 a jsou jedinými zvířaty tohoto druhu chovanými v ČR a na Slovensku. Jedná se o nejpočetnější skupinu drilů v Evropě, uvedl Michal Podhrázský kurátor primátů královédvorské zoo.
»Početnou rodinnou skupinu těchto afrických primátů mohou zájemci sledovat jak ve venkovním přírodním výběhu, který od návštěvníků odděluje vodní příkop, tak i ve vnitřní expozici, kterou tlupa obývá zejména v zimě,« řekla zooložka Gabriela Linhart.
Skupina sedmi drilů černolících byla přivezena do Safari Parku Dvůr Králové v roce 2015 z frankfurtské zoo, a od té doby se zde pravidelně rozmnožuje. Vzácní drilové černolící jsou považováni za primáty s děsivým úsměvem, díky sytě černé bezsrsté tváři.
»Tlupa v naší zoo je ojedinělá i v tom, že se v ní tolerují dva dospělí samci. Jinak je obvyklé chovat pouze jednoho samce ve skupině kvůli jejich dominanci a agresivitě vůči jiným samcům,« vysvětlil Podhrázský.
Dominantní a větší samec se jmenuje Chepo a ten druhý menší Ricardo. »Tolerují se a oba se páří se samicemi, i když Ricardo spíš tajně, aby to ten dominantnější neviděl. Otce mláďat tak můžeme pouze odhadovat,« doplnila ošetřovatelka primátů Kristýna Korecová. To je zcela mimořádné, protože běžně se dospělí samci ve skupině nesnesou.
Dril černolící (Mandrillus leucophaeus) je primátem z čeledi kočkodanovitých. Je charakteristický úzkým nosem v sytě černé tváři a strašidelným výrazem. Svým zjevem připomíná masky černé Afriky používané kmenovými kouzelníky. Mají olivově hnědou srst s odstínem hnědé nebo šedé barvy na těle, ale břišní strana a vnitřní strana stehen jsou našedlé barvy. Dospělí samci drilů se výrazně liší od zbytku tlupy větším vzrůstem, růžovou skvrnou na bradě a jejich oblast genitálií je červená, sedací hrboly jsou růžové, na spodní straně modré.
Samci bývají velcí zhruba 80 centimetrů a váží přibližně 30 kilogramů, ale samice jsou přibližně poloviční. Mají krátký ocas většinou do 12 centimetrů.
Samice po 170 až 180 dnech březosti rodí jedno mládě o hmotnosti kolem jednoho kilogramu se světle šedým zbarvením. Barva mláďat se na tmavou dospěláckou změní okolo osmého měsíce. Mládě je kojeno do 15 až 16 měsíců. O mládě pečuje převážně matka, ale pomáhají jí i mladší členové tlupy. Samice se může opět pářit po 17-19 měsících. Pohlavní dospělost u samic nastává třetím rokem, ale u samců až šestým rokem. V přírodě se dožívají kolen dvaceti let a v lidské péči až třiceti let.
Drilové mají ve tvářích speciální lícní vaky, do kterých si ukládají potravu. Jsou to všežravci, ale rostlinná složka v jejich stravě převažuje.
Ve volné přírodě žije dril hlavně v hustých lesích, nížinách, říčních nebo pobřežních oblastech, v kopcích do 1000-1200 metrů nad mořem. Otevřeným bezlesým prostorám se však vyhýbá. Je přímo ohrožen vyhubením, protože jeho hlavní oblast výskytu jsou hlavně tropické lesy, které jsou rychle odlesňovány a postupně zabírány na zemědělskou půdu, a tak se drilové dostávají do konfliktu s lidmi. V kombinaci s faktem, že jsou loveni na maso, a to většinou po celých tlupách vede k rychlému snižování celkové populace. Počet zvířat ve volné přírodě je odhadován na několik tisíc jedinců. Jejich chov v zoologických zahradách má proto ochranářský potenciál.
Žijí na poměrně malém území v hraniční oblasti Kamerunu a Nigérie a v pevninské části Rovníkové Guineji a na jejím ostrově Bioko.
(mac)
FOTO – Safari Park Dvůr Králové, Facebook/Safari Park Dvůr Králové/Patrik Staněk