Američtí molekulární biologové zjistili, že pesticid DEET, používaný k hubení komárů, je schopen proniknout do jader zárodečných buněk a způsobit poruchy v procesu čtení velkého množství genů. To vede k masivnímu odumírání těchto buněk a poruchám buněčného dělení, informovalo tiskové oddělení Harvard Medical School (HMS).
»Poprvé jsme objevili důkaz, že DEET negativně ovlivňuje meiózu, jednu z forem dělení zárodečných buněk. Je to dáno tím, že tato látka výrazně mění charakter aktivity velkého množství genů v zárodečných buňkách, což je spojeno jak se zvýšením úrovně oxidačního stresu, tak se změnami ve struktuře chromatinu, bílkovinného ‚obalu‘ chromozomů,« uvedla profesorka HMS Monica Colaiacová.
Colaiacová a další biologové učinili tento objev v rámci rozsáhlého projektu zaměřeného na studium vlivu různých chemických látek v životním prostředí na meiózu. Tak vědci nazývají formu dělení pohlavních buněk, při níž se mateřská buňka rozdělí na dvě poloviny, z nichž každá má jednu, nikoli dvojitou sadu chromozomů.
Biologové sledovali, jak různé chemické a přírodní látky ovlivňují meiózu zárodečných buněk rostoucích v tělech hlístic druhu Caenorhabditis elegans. Při těchto pokusech profesorka Colaiacová a další biologové zjistili, že přidání i relativně malých dávek pesticidu DEET do prostředí těchto bezobratlých vede k rozvoji závažných poruch meiózy, což přispívá k masivnímu odumírání zárodečných buněk a zvýšenému počtu selhání vývoje vajíček a larev hlístic.
Takové zjištění přimělo vědce podrobně sledovat, jak látka DEET působí na buňky červů. Za tímto účelem vědci zkoumali, jak se mění aktivita buněk při různých dávkách pesticidu, a sledovali všechny změny v činnosti různých buněčných systémů. Ukázalo se, že při dosažení určité koncentrace DEET, která činila 0,067 mikrogramu na mililitr, přestaly pohlavní buňky hlístic správně »číst« velké množství genů.
Tyto poruchy, jak vědci poznamenávají, byly spojeny se zvýšením aktivity různých agresivních molekul uvnitř jader pohlavních buněk a také s destabilizací struktury chromatinu, bílkovinného rámce, na němž je »navinuta« DNA chromozomů. Změny ve struktuře chromatinu přispěly ke vzniku zlomů ve dvojité šroubovici DNA a také narušily pohyb a interakci chromozomů v procesu dělení buněk, což vysvětluje jejich hromadný zánik a vznik vývojových poruch, shrnuli vědci.
Látka DEET je aromatická organická sloučenina, která byla vytvořena v polovině XX. století na příkaz americké armády k ochraně personálu před krvelačnými bezobratlými. Přesný mechanismus jejího působení na komáry a další hmyz není dosud znám, ale vědci předpokládají, že DEET blokuje činnost čichových receptorů těchto tvorů a vyvolává u nich nepříjemné pocity při kontaktu s kůží ošetřenou touto látkou.
(cik, TASS)