V roce 2020 patřila Eman Hammoudová k tisícům michiganských muslimů, kteří pomohli prezidentovi Joeovi Bidenovi porazit Donalda Trumpa. Ještě před měsícem tato palestinsko-americká právnička nepochybovala o tom, že jeho kampaň podpoří i v roce 2024. V posledních několika týdnech však sledovala, jak Bidenova administrativa neochvějně podporuje Izrael ve válce proti Hamásu bez jakýchkoli červených linií pro Izrael a bez výzev k příměří, a to i přesto, že v Gaze zahynuly tisíce civilistů. Nyní neví, co bude dělat, uvedla CNN.
»Dostal nás do velmi obtížné situace,« řekla Hammoudová CNN. »Z morálního hlediska je pro mě téměř nemožné volit někoho, kdo zaujal takový postoj, jaký zaujímá v posledních několika týdnech.«
Arabští a muslimští Američané tvoří v USA malé procento populace, ale mají obrovský vliv ve státech jako Michigan, kde by odmítavý postoj voličů z jejich řad, kteří se jako Hammoudová cítí být zrazeni Bidenovou administrativou, mohl stát Bidena jak stát, tak rovnou znovuzvolení.
Podle analýzy organizace Emgage, která se zaměřuje na budování politické moci muslimů v USA, má Michigan více než 200 000 muslimských voličů – 146 000 z nich přišlo v roce 2020 k volbám. Biden vyhrál v Michiganu – státě, který v roce 2016 těsně získal Donald Trump – o 155 000 hlasů. »To jen dokazuje, že Bidenova administrativa potřebuje k vítězství hlasy muslimů,« řekla Nada Al-Hanootiová, výkonná ředitelka michiganské organizace Emgage Action.
V sázce je zejména Dearborn, předměstí Detroitu, kde je více než polovina obyvatel blízkovýchodního nebo severoafrického původu. V téměř tuctu rozhovorů tamní demokraté, kteří Bidena volili, vedli jeho kampaň a přispívali na jeho politickou kampaň, říkají, že si nedovedou představit, že by pro něj nyní hlasovali, i kdyby už najednou nyní podpořil hlavní požadavek komunity: okamžité příměří v Gaze.
Volby jsou v USA binární volbou a muslimští a arabští američtí voliči CNN řekli, že si uvědomují, že kandidáti v primárkách vedou kampaň na základě nálad veřejnosti. Někteří však také uvedli, že pociťují strach, a poukázali na rostoucí islamofobii a na smrt šestiletého Američana palestinského původu Wadea Al-Fayoumeho, který byl minulý měsíc pobodán.
Mnoho muslimů a Arabů, kteří Bidena podpořili, tak nyní říká, že si nedokážou představit, že by to udělali znovu, nebo že by požádali své přátele a rodinu, aby ho podpořili. »Nepochybuji o tom, že náš prezident má v Michiganu problémy,« řekl Abbas Alawieh, demokratický stratég, který dříve pracoval v kongresové kanceláři poslankyně Rashidy Tlaibové, která zastupuje Dearborn. »Politické důsledky této situace jsou stejně hluboké jako bolest, kterou lidé zažívají, a ta je hluboká až do morku kostí.«
Politická síla amerických muslimských voličů v Michiganu je na místní úrovni patrná. V roce 2018 se Tlaibová stala první palestinskou Američankou zvolenou do Kongresu; nyní je jednou z nejhlasitějších kritiček Izraele a reakce administrativy na konflikt v Gaze. Sněmovna reprezentantů ve středu odhlasovala zablokování rezoluce o vyslovení nedůvěry Tlaibové kvůli jejím komentářům podporujícím Palestince a odsuzujícím kroky Izraele.
Pro mnoho arabských Američanů není Bidenova silná podpora Izraele vzhledem k jeho minulosti překvapením. Několik posledních týdnů však podkopalo Bidenovu image »vrchního empatizátora«, muže s hlubokým soucitem, kterému osobní tragédie – jeho první žena a malá dcera zahynuly při autonehodě a jeho nejstarší syn Beau zemřel v roce 2015 na rakovinu mozku – pomohly navázat kontakt s ostatními trpícími.
»Jako člověk, který přišel o děti, jsme si mysleli, že je to někdo, kdo se dokáže vcítit do toho, co se děje na Blízkém východě, a zjevně jsme se mýlili,« řekl Adam Abusalah, palestinský Američan, který v roce 2020 pracoval pro Bidena jako místní koordinátor v Michiganu.
Když teď myslí na své příbuzné, které má v Gaze a na Západním břehu Jordánu, cítí jistou vinu za práci, kterou vykonal na pomoc při Bidenově kampani. »Je to člověk, kvůli kterému jsem chodil ven a klepal na dveře,« řekl. »Cítím vinu a naprosto lituji toho, co jsem v Bidenově kampani udělal.«
Muslimští a arabští Američané, kteří hovořili s CNN, poukázali na rostoucí seznam toho, co považují za chybné kroky Bidenovy administrativy od začátku konfliktu minulý měsíc. USA 18. října vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyzývající k »humanitární pauze«. Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby uvedl, že USA »nekreslí Izraeli červené linie«. A Biden veřejně zpochybnil počet palestinských obětí, které hlásí Hamásem kontrolované ministerstvo zdravotnictví Gazy, když byl dotázán, zda Izrael dělá dost pro to, aby zabránil úmrtím civilistů v Gaze. Později na soukromém shromáždění amerických muslimských představitelů řekl, že jeho komentáře k počtu mrtvých měly rozlišovat mezi Hamásem a Palestinci.
Hussein Dabajeh, libanonsko-americký politický konzultant, řekl, že mezi Trumpem a Bidenem nevidí »menší zlo«. »Prezident a jeho poradci si myslí, že zapomeneme,« řekl Dabajeh. »Myslím, že poselství, které bude naše komunita prosazovat, je jít volit, ukázat jim, že máme hlasy, ale nehlasovat pro nikoho.«
Lexi Zeidanová, americká palestinská aktivistka, řekla, že ji ani tak nešokovalo, jak Biden s Palestinou naložil, jako spíše to, že se cítí zrazená. Zeidanová pro CNN dodala, že ptát se jí, zda může Biden získat zpět její hlas, znamená ptát se, zda existuje něco, co může vykoupit smrt členů její rodiny a dalších Palestinců v Gaze.
»Život mých lidí není laciný,« řekla.
(cik)