Po týdnu si znovu popláču, že hodnotit sportovní víkend v současné době je trochu záludný úkol. Pomalu se bojím, aby na mě něco o fotbalovém šampionátu v Kataru nevyskočilo i po otevření ledničky nebo konzervy. Obzvlášť v době, kdy už se na »dvou prkýnkách« běhá s malorážkou i bez, skáče, slalomuje i sjíždí, což se děje i na jednom prkně.
Čeští fanoušci, zmlsaní nedávnou minulostí, se zatím musejí spokojit s málem. Ester Ledecká zatím léčí rameno, Eva Adamczyková už vyléčila oba kotníky, které si zranila ještě jako Samková, při svém návratu skončila desátá. A páté a šesté místo štafet nebo sedmé Markéty Davidové v biatlonu po ne tak dalekých medailových žních z olympiád a světových šampionátů nemusí také pro některé být důvod k radosti.
Takže asi rovnou k dění na fotbalových stadionech, ale zatím ne těch katarských. Britský boxer Tyson Fury obhájil titul profesionálního mistra světa organizace WBC v těžké váze. Jeho souboj s krajanem Derekem Chisorou v Londýně rozhodčí ukončil v závěru desátého kola. Stále neporažený Fury bez potíží potvrdil roli jasného favorita a připsal si 33. vítězství v 34. zápase kariéry. Chisoru porazil v chladném večeru na fotbalovém stadionu Tottenhamu před 60 tisíci diváků už potřetí. V roce 2011 nad ním vyhrál na body a o tři roky později před limitem. »Bylo mi potěšením s ním boxovat, je to britský hrdina. Tvrďák. Trefil jsem ho tak, že by to jiného sebralo, ale on se do mě ještě navážel,« řekl Fury.
Hned po zápase vyzval k souboji Ukrajince Oleksandra Usyka, šampiona organizací WBA, WBO a IBF, který byl mezi diváky a po utkání přišel do ringu. »Usyku, jsi na řadě. Jednoho Ukrajince už jsem zmáknul, Klička. Takže pojďme do toho,« prohlásil a tváří v tvář se marně snažil Usyka vyprovokovat k nějaké reakci. Jenom nevím, jestli se v současné době chlubit zmáknutím Ukrajince je to správné ořechové…
Na to, co se letos dělo během fotbalového šampionátu, se bude ještě dlouho vzpomínat, třeba na průběžné výsledky skupiny E, kdy každou chvíli postupoval někdo jiný. Ale to by se na příštím mistrovství dít nemělo. FIFA totiž zase změnila počet účastníků. Nově jich bude 48, tedy dvojnásobek počtu, který byl zaveden v roce 1982. Tam se hrálo v šesti základních skupinách po čtyřech týmech, ale pak ve čtyřech čtvrtfinálových po třech. Kde do semifinále postoupili jen vítězové.
A právě něco podobného se zalíbilo těm, kteří vymysleli nový hrací systém – bude 16 skupin po třech, tudíž nikdy nebudou moci hrát dva zápasy v jedné skupině zároveň. Jak dál? Ideální by možná bylo, kdyby postupovali jen vítězové a jelo by se vlastně tak, jak od mexického šampionátu v roce 1986, kdy se poprvé hrálo play-off s 16 účastníky, tedy osmifinále, čtvrtfinále, semifinále a zápasy o titul a bronz. Jenže tehdy bylo 24 účastníků a používal se poměrně složitý systém se třemi postupujícími ze čtyř čtyřčlenných skupin. To bylo velmi zjednodušeno od roku 1998, kdy se 32 týmů rozdělilo do osmi skupin.
Ale počítejte sami: 16 skupin po třech zápasech + 8 osmifinálových + 4 čtvrtfinálové + 2 semifinálové a 2 o umístění. Ano, dohromady by to bylo současných 64. A proto se přece počet účastníků nezvyšuje. Takže ze základních skupin vypadne jen ten poslední (sehraje tedy jen dva zápasy na šampionátu). Vyřazovací část bude ve 32 týmech, tedy 16 zápasů a pak se vše vrátí do stálých kolejí: 8 osmifinálových + 4 čtvrtfinálové + 2 semifinálové a 2 o umístění. Dohromady tedy 80 – a o to přeci šlo!
Co se tedy bude dít ve skupinách, uvidíme. Padnul třeba i návrh, že by se nehrálo na remízy a po skončení základní hrací doby (ano, bojím se použít slov »po 90 minutách«…) by se třeba kopaly penalty. Rozhodně rozšíření počtu účastníků neznamená snazší cestu české reprezentace na šampionát…
Ale zpět do Kataru. Vyřazovací část se teprve rozjíždí. Jisté je jen to, že jedním z finalistů bude někdo z týmů Japonsko/Chorvatsko – Brazílie/Korea / Nizozemsko – Argentina a druhým pak někdo z týmů Maroko/Španělsko – Portugalsko/Švýcarsko / Anglie/Senegal – Francie.
Ale ať končíme tam, kde jsme začali – tedy u drzého jazyku. Australského brankáře, kapitána Mathewa Ryana, hodně bolela velká chyba, kterou se podepsal pod porážku 1:2 s Argentinou v osmifinále. Ryan v 57. minutě za stavu 1:0 pro Argentinu dostal »malou domů« v blízkosti dvou presujících protihráčů, snažil se udělat kličku, ale útočník Julián Álvarez mu míč sebral a snadno zakončil do prázdné branky.
Už během zápasu si do něj na sociálních sítích rýpl spoluhráč z FC Kodaň polský gólman Kamil Grabara. Krátce po jeho minele na Twitter napsal sarkastický vzkaz: »Za to určitě může politika« a doplnil mrkající emotikon.
Polský gólman, který na katarském MS plní roli náhradníka, narážel na to, že v Kodani v závěru podzimu dostával před australským konkurentem přednost díky lepší výkonnosti. Ačkoliv se objevovaly spekulace, že Grabara chytá jenom proto, aby ho mohl klub lépe prodat. »Upřímně vůbec nejsem překvapený, že tohle napsal. Ale jeho názor mě nezajímá,« prohlásil Ryan.
Grabara bývalému gólmanovi Valencie nebo Brightonu už dříve dával za vinu špatné výsledky Kodaně v úvodu sezony během svého zranění. Také uvedl, že na brankářské pozici nevidí žádnou konkurenci a že s o sedm let starším Ryanem nejsou přátelé. Za svůj komentář na sociálních sítích nyní schytal velkou kritiku od fanoušků.
Takže sportu zdar – a úspěšný týden všem sportovcům i nesportovcům.